Zatímco v první vlně pandemie rezonoval pocit strachu, teď je to spíš frustrace, říká zakladatelka projektu Nevypusť duši

Nahrávám video

Pandemie má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také vliv na jejich duševní zdraví. Přesto se o tomto problému veřejně příliš nemluví, lidé totiž tuto oblast pořád podle zakladatelky projektu Nevypusť duši Marie Salomonové vnímají jako stigma, uvedla v pořadu Události, komentáře. Bylo by podle ní dobré, aby aspoň častěji zaznívaly linky, kam se mohou lidé obrátit v případě, kdy se necítí dobře.

Podle vládního průzkumu konkrétně došlo k nárůstu duševních onemocnění o deset procent, riziko sebevražd se zvýšilo dokonce trojnásobně. S tím souvisí i nedobrá nálada ve společnosti a vypjaté názorové spory o vládních opatřeních souvisejících s pandemií.

„Zatímco v první vlně rezonoval pocit strachu, teď je to spíš frustrace, možná spojená i s nějakou nedůvěrou,“ konstatuje zakladatelka projektu Nevypusť duši Marie Salomonová. Česká společnost podle ní ale ve srovnání se západní Evropou stále vnímá oblast duševního zdraví jako určité stigma, a tak se o tom mnoho nemluví.

„Opravdu si myslím, že by bylo vhodné, aby na jedné z tiskových konferencí vystoupil odborník z oblasti duševního zdraví, ať už zástupce odborné společnosti, či linek důvěry, anebo aby se tam alespoň zdůraznila čísla na linky, na které se mohou obrátit ti, kteří prožívají duševní obtíže,“ uvedla Salomonová.

Podle druhého hosta pořadu, kněze Arcibiskupství pražského Romualda Štěpána Roba, je každopádně zvláště v současné době potřeba držet při sobě. „Vzájemnost je důležitá. Samozřejmě, že všichni děláme chyby, pozoruju nynější dění, nařízení jsou náročná, všichni jsme hříšníci, ale je potřeba držet při sobě… a jít dál,“ uvedl s tím, že právě aktuální situace všem připomněla, že zdravotníci nejsou všemohoucí a že jsme všichni smrtelní. „O to více je potřeba držet při sobě, láska se počítá,“ dodal.

A také připomněl, že už v první vlně řada bohoslovců pražského semináře nastoupila a pomáhala tam, kde bylo potřeba.

„Nedávno jsem mluvil s nějakým člověkem, který mi sdělil, že je bezvěrec, a já jsem mu opáčil, že ohledně jeho bezvěrectví jsem bezvěrec. Každý nějakým způsobem v koutku duše se utíkáme k první příčině existence všeho, o které věříme, že je láska všech lásek, a tam hledáme sílu a energii. Jsme tak udělaní, myslím si, že i nevyslovené modlidby se počítají,“ zdůraznil.

Jaká bude generace covid?

Aktuální situace má dopad i na duševní zdraví dětí a mladých lidí, a to nejen kvůli distanční výuce, ale i z nedostatku podnětů, málo sportovního vyžití i soukromí nebo konfliktům v rodině, ukazuje studie. Na druhou stranu, šetření společnosti Deloitte zase zmiňuje to, že to může být i určitý „reset“ pro generaci mileniálů či Z (děti nového tisíciletí), že například práce z domova sníží míru stresu, a tím pak mladí lidé lépe vybalancují pracovní a soukromý život.

„Duševní zdraví mladých lidí bylo podle průzkumu, který plyne z dat Národního ústavu duševního zdraví, zasaženo nejvíce,“ souhlasila Salomonová. Přesná čísla ohledně dětí k dispozici podle ní nejsou, ale čísla z linky důvěry a bezpečí říkají, že skutečně narostly konflikty v rodinách a že děti mají málo soukromí, nemůžou telefonovat, jen chatovat, a že bezpečné prostředí, které děti hledaly ve školách, taky nyní není.

A i starší generace je v tomto období zranitelnější. Ovšem podle kněze Roba jsou starší lidé často také velmi stateční. „Jsou opatrní, každopádně starší generace je poznamenaná válkou a jsou možná mnohem statečnější než mladí, dospělí. A naopak mají starost o ty dříve narozené,“ poznamenal.

V každém případě se pandemie projevuje na psychickém rozpoložení u mnoha lidí. Jak ale rozeznat, co je jen špatná nálada a co už by vyžadovalo péči odborníka? Podle Salomonové platí, že ve chvíli, kdy duševní obtíže začnou ovlivňovat činnost více, než je dotyčnému příjemné, tedy například nedokáže se pocitu zbavit ani nějakým koníčkem, který dříve měl a může ho pěstovat i při různých omezeních, nebo pokud „nálady“ začnou ovlivňovat jeho pracovní či sociální život, je dobré vyhledat odbornou pomoc.

A dodává, že z hlediska psychohygieny je důležité si zachovat i určitý pravidelný režim. „Zejména dostatek spánku, vyváženou stravu, pěstovat kontakt s blízkými, a to i na dálku, udržovat kontakt se světem. Ale mít také nějaký omezený čas na to, který věnuju zpravodajství, kontrole čísel a rekordů,“ zdůraznila.

Na závěr ještě dodala, že pokud někdo nyní potřebuje rychlou radu, tak je nejdostupnější zavolat na krizové linky či linky důvěry. Dvě jsou dostupné neustále a jsou zdarma, připomněla. „Jedna je linka určená dospělým, linka první psychické pomoci, a to na čísle 116 123. A pak linka bezpečí pro děti, mládež a studující do 26 let na čísle 116 111,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...