V těchto dnech Žatec dopracoval potřebné dokumenty a znovu se chystá dostat na seznam UNESCO. Tentokrát má novou taktiku, kterou vymysleli experti poradního orgánu Výboru pro světové dědictví. Nově zpracovaná nominace má zdůraznit nejen chmelařskou jedinečnost Žatce, ale i jeho okolí.
Podle archeologů rostl divoký chmel na Žatecku už před devíti a půl tisíci lety. A zajímá i genetiky. „Zjistili jsme, že ten náš žatecký poloraný červeňák dal prapůvod chmelu v Německu, ve Slovinsku i v Polsku,“ uvádí jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak.
„K nám do chmelařství se dostává chmel v podobě sušených hlávek… na lince se chmel zpracovává do podoby chmelových granulí,“ vysvětlil předseda představenstva Chmelařství Žatec Zdeněk Rosa.
Letos se na Žatecku vypěstovaly přibližně čtyři tisíce tun chmele. Odsud pak putuje do celého světa, například do Číny, Japonska a Jižní Ameriky.
Upravená nominace myslí na venkov
„Nově je v nominaci obec Stekník se svými chmelnicemi, kam přijdou rostlinky z naší laboratoře, a my budeme zjišťovat, jak se jim daří,“ uvedl Patzak. Do UNESCO chce Žatec prorazit také díky svým historickým budovám, na jejichž půdách se sušil chmel.
„Máme nejvíce budov ve světě, které jsou spojovány s tím zpracováním chmele,“ řekl člen řídicí skupiny pro UNESCO Vladimír Valeš. O zápisu se má rozhodovat v roce 2022.
- historické centrum Prahy
- historické centrum Kutné Hory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
- historické centrum Českého Krumlova
- historické centrum Telče
- zámecký areál v Litomyšli
- lidové stavby selského baroka v Holašovicích
- Lednicko-valtický areál
- Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
- poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
- barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
- Vila Tugendhat v Brně
- Židovské město a bazilika svatého Prokopa v Třebíči
- hornický region Krušnohoří
- hřebčín v Kladrubech nad Labem
- nehmotné památky: slovácký Verbuňk, masopust, sokolnictví, Jízda králů, loutkářství, modrotisk
