Žalobce žádá pro Koláčka z kauzy Mostecké uhelné 7,5 roku. Dokazování skončilo po více než čtyřech letech

Státní zástupce žádá pro někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonia Koláčka 7,5 roku vězení, propadnutí veškerého majetku a zákaz působení ve vedení firem. Pro dalšího manažera Oldřicha Klimeckého navrhl odnětí svobody od pěti do 7,5 roku. V úterý to uvedl v závěrečné řeči u pražského městského soudu. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS ovládli firmu jejími vlastními penězi a že při její následné privatizaci podvodně způsobili státu škodu ve výši přes dvě miliardy korun. Obsáhlé dokazování v kauze z 90. let v úterý soud dokončil po více než čtyřech letech od zahájení procesu.

Koláček a Klimecký spáchali podle státního zástupce Radka Bartoše jednak podvod, jednak trestný čin zneužití postavení v obchodním styku. „Obžalovaní se tu chválili, jak zachránili Mosteckou uhelnou společnost. (…) Tyto skutečnosti nepovažuji za rozhodné pro posouzení věci. Primárně jim šlo o vlastní obohacení,“ konstatoval. Koláčka pokládá za vůdčí osobnost trestné činnosti. Zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem a propadnutí majetku ale navrhl i u Klimeckého.

„Obžalovaní odčerpali z MUS peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. MUS si tak skrytě koupili převážně za její vlastní peníze. Zdánlivá legalita jednotlivých toků nevylučuje jejich protiprávnost při vzetí všech okolností do úvahy. Své jednání zastírali složitou strukturou subjektů v zahraničí,“ popsal Bartoš. Zdůraznil, že trestní odpovědnost obžalovaných není promlčená.

K návrhům trestů státní zástupce řekl, že zohlednil dosavadní bezúhonnost obžalovaných a také to, že od spáchaných skutků uplynul delší čas. Za přitěžující okolnosti naopak označil to, že muži páchali trestnou činnost ze ziskuchtivosti a po předchozím uvážení.

Bartoš trvá na tom, že manažeři Koláček, Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Výši škody původně obžaloba stanovila na 3,2 miliardy korun, v úterý ji státní zástupce na základě znaleckého posudku k ceně menšinového podílu nově vyčíslil na zhruba 2,38 miliardy.

„Investenergy se prezentovala jako švýcarská investiční a poradenská společnost. Nebyla to ale společnost významných švýcarských poradců a investorů, byl to projekt pánů Koláčka a Klimeckého,“ prohlásil Bartoš. Koláček se hájí mimo jiné tím, že v souvislosti s MUS nebyl nikdy nikdo okraden. Už dříve upozornil na to, že stát do roku 2011 neevidoval v souvislosti s MUS žádnou škodu. Tlak na kriminalizaci exmanažerů podle něj vyvinuly až Věci veřejné pod vedením Víta Bárty.

Svědčil i Miloš Zeman

Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana. Investenergy podle státního zástupce hradila podíl penězi, které pocházely přímo z uhelné společnosti, odkud je předtím obžalovaní vyvedli. Manažeři popírají, že vládě zatajili, že skutečným nabyvatelem akcií budou oni a že za podíl zaplatí penězi z této těžební společnosti, kterou skrytě ovládli. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit.

Mezi svědky v hlavním líčení dříve vystoupil i tehdejší prezident Miloš Zeman a řada bývalých ministrů jeho vlády včetně současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského či expremiéra Vladimíra Špidly.

Zeman u soudu prodej státního podílu hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.

Státní zástupce v úterý vystoupení některých bývalých členů Zemanova kabinetu zpochybnil. „V době výpovědi byli ještě veřejně činnými osobami, a je tedy logické, že své tehdejší rozhodnutí obhajovali. Při hodnocení některých výpovědí je k tomu třeba přihlížet,“ poznamenal.

Posledním obžalovaným v české větvi kauzy je bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, a to za přijetí úplatku. Státní zástupce pro něj dnes navrhl trest pod polovinou sazby, která činí pět let, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti ve státní správě.

Českému stíhání původně čelilo osm lidí, manažer a miliardář Luboš Měkota však v roce 2013 zemřel a stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely obviněného z podplácení žalobce přerušil ze zdravotních důvodů. Obžaloba tak mířila na šest lidí. Stíhání Krause, Čmejly a Diviše ale soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 32 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 49 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...