Záleželo na každém slovu, lidem jsme dělali psychology, vzpomíná Míková na povodně 2002

Nahrávám video

Meteoroložka České televize Taťána Míková v Událostech, komentářích vzpomínala na ničivé povodně ze srpna 2002. Mimo jiné popisovala, že při předpovědích počasí tehdy záleželo na každém slovu a jak členové redakce vyděšeným volajícím suplovali psychology. S vedoucím dispečinku pražského dopravního podniku Janem Cibulkou se shodla, že dnes by už minimálně informování o obdobně rozsáhlé velké vodě bylo jednodušší.

„Bylo to emocionální vysílání, protože za každou relací jsme viděli všechny ty lidské osudy, o kterých naši reportéři informovali ve zpravodajství. A nebylo jednoduché mezi ty zprávy vstupovat s informací třeba o tom, že déšť ještě bude pokračovat,“ zmínila v úvodu rozhovoru Míková.

Vedoucí dispečinku Cibulka přiznal, že tak mohutné povodně, jaké nakonec v srpnu 2002 hlavní město zasáhly, nikdo nečekal. „Zaplavené metro ochromilo Prahu jako takovou. Nějaká opatření jsme měli připravená, ale většinou na stoletou vodu,“ popsal.

Míková vzpomíná, že informování diváků nebylo v tu chvíli vůbec snadné. „Radili jsme se mezi sebou (v redakci) a s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) jsme konzultovali, které informace můžeme vydat. Musíme si uvědomit, že předpověď počasí je vždycky jen s určitou pravděpodobností, nikdy to není jistota. A co tedy říkat, že bude velmi pravděpodobně a co nastane jen možná? I takové malé nuance mezi slovy byly v té době velmi důležité a vážili jsme každé slovo i s tehdejším ředitelem ČHMÚ, který byl zároveň členem povodňového štábu,“ vysvětlila.

Informace z vývěsek i televize

Cibulka uvedl, že v roce 2002 bylo informování cestujících a veřejnosti mnohem složitější než dnes, protože nebyly sociální sítě či dopravní aplikace. „Velká část informování cestujících zůstala na staničních vývěskách a městských částech a děla se třeba i prostřednictvím České televize,“ říká.

Dispečeři dopravního podniku po příchodu hlavní povodňové vlny vyřizovali tisíce telefonátů cestujících denně. Podle Cibulky nebylo v silách zaměstnanců dopravního podniku lidem vysvětlovat situaci v konkrétním místě. Tím spíš, že se i několikrát denně měnila. „Prioritou bylo každému říct, kde může aktuální informace najít,“ zmínil Cibulka.

Lidé volali i do ČT a ptali se na to, jaká je u nich situace. Další naopak popisovali, jak to u nich vypadá. „Tehdy jsme neměli sociální sítě a i e-maily byly v plenkách a většina komunikace tak šla přes telefony. Několikrát jsme museli starším lidem i radit, jestli poslouchat rady hasičů, nebo doporučit, aby se obrátili na starostu, pokud mají potíže. V té situaci de facto nahrazujete tomu člověku psychologa, potřebuje si popovídat, říct, čeho se obává,“ má jasno Míková.

A i když nešlo o nutnost evakuace, lidé stále potřebovali uklidnit. Zároveň jim ale podle meteoroložky nebylo možné říct, že třeba přestane pršet, jak by si oni přáli. „Ale vždycky jsme se snažili najít slova útěchy,“ ujišťuje meteoroložka.

Proti povodním z roku 1997, kdy do jisté míry vládl ještě technologický pravěk, došlo o pět let později přece jen k pokroku. „Už jsme měli modernější systém na zobrazení srážek, radarů, družic. To všechno už jsme z ČHMÚ přijímali pomocí speciálních souborů a nahrávali jsme to do systému, který to dokázal během deseti patnácti minut zpracovat, a mohli jsme jít vysílat,“ vypráví Míková. Ale výroba některých tabulek, které se objevovaly na obrazovkách, byla velmi pracná, vše se dělalo ručně.

Dispečer: Dnes jsme připraveni lépe

Co by se dělo, pokud by Prahu dnes zalila velká voda rozsahem podobná obřím povodním ze srpna 2002? „Od roku 2002 jsme jako dopravní podnik provedli mnoho opatření technických i organizačních a myslíme si, že jsme na povodně lépe připraveni. Troufám si říct, že nám hodně pomáhají data právě z roku 2002. Ale zase by zůstaly dva okruhy (problémů) – první je organizace dopravy, u níž už víme, kam se voda tenkrát dostala. Také bychom dnes jiným způsobem řešili informování veřejnosti, bylo by to samozřejmě jednodušší,“ nepochybuje Cibulka.

Že by její úloha byla mnohem jednodušší než v roce 2002, si myslí i Míková. „I meteorologové jsou dnes jinak připraveni. Tehdy byla ta výstraha jen slovní, několik vět, dnes existuje jasně odlišený systém výstrah. A kdybych divákům říkala, že je zde výstraha s extrémním stupněm nebezpečí, tak by už na obrázku bylo patrné, že se děje něco opravdu významného,“ srovnává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...