Zákaz létání s drony se rozšíří na nové oblasti

V tuzemsku přibyde míst, kde se nesmí létat s drony. Úřad pro civilní letectví (ÚCL) totiž vydal návrh na bezletové prostory nad novými dispečinky Správy železnic. Zákaz by měl v platnost vstoupit přibližně za dva měsíce, potvrdila pro ČT mluvčí ÚCL Jitka Ungerová. Úřad také vyhodnocuje rozšíření bezletového prostoru nad Pražským hradem. Právě ten totiž lidé s drony narušují nejčastěji.

ÚCL konkrétně nově navrhuje zakázat létání s drony nad centrálními dispečinky Správy železnic (SŽ) v pražské Libni a v Přerově. Teď čeká na případné námitky nebo připomínky. „V minulosti jsme zaváděli zákazy například nad malými vojenskými prostory a žádné námitky a připomínky jsme neobdrželi. Zákaz létání tam tedy mohl rychle vstoupit v platnost,“ vysvětlil ředitel odborů ÚCL Petr Plaček. Podle něj ani ohledně oblastí nad objekty SŽ neočekávají větší zdržení. „Zákaz bude tedy platit přibližně do dvou měsíců,“ odhadla Ungerová.

Do budoucna by se mohla rozšířit také bezletová oblast kolem Pražského hradu s označením LKP1. Na základě žádosti ministerstva obrany by se tam létání mělo zakázat směrem na sever. Resort vnitra společně s policií pak prosazují rozšíření této bezletové zóny na východ. Porušení bezletového prostoru nad pražskou dominantou je právě jedním z nejčastějších přestupků, které s drony v tuzemsku souvisejí. „Objekty pro obranu státu je potřeba chránit před nežádoucími lety bezpilotních letadel,“ vysvětlila mluvčí letového úřadu.

Ve fázi vyhodnocování je také zákaz létání nad významnými vodními díly. S Úřadem pro civilní letectví ochranu vodní infrastruktury konzultuje resort zemědělství.

Počet přestupků roste

Od začátku letošního roku do konce července evidoval ÚCL 221 podnětů, které mu předala policie. Ve stejném období loni bylo 87 oznámení. Celkem za loňský rok pak 334.

Drtivá většina přestupků v tuzemsku je hlášena z okolí už zmíněného Pražského hradu a také Letiště Václava Havla. Zakázaný prostor LKP1, zahrnující Pražský hrad a jeho okolí, podle ÚCL nejčastěji narušují cizinci. „Řízený okrsek letiště Ruzyně pak naopak spíše čeští občané. Avšak u značného počtu oznámení z okolí letiště se nepodaří pachatele vypátrat,“ sdělila Ungerová.

Nalezení pachatele je náročné, protože bezpilotních strojů si všímají převážně letištní detekční systémy a nahlášení přijde až se zpožděním. „Provozování dronů v blízkosti letadel a letištní infrastruktury je nebezpečné. Pochopitelně kvůli tomu je zakázáno neoprávněně provozovat drony v okolí kteréhokoliv letiště,“ vysvětlila mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková.

Povinnosti provozovatelů dronů

Drony nesmí létat v řadě dalších oblastí – například v blízkosti vojenských objektů nebo záchranných akcí nebo například nad dálnicemi. Provozovatelé musí dodržovat i základní bezpečnostní limity – například maximální výšku letu. Porušení může znamenat pokutu až 150 tisíc korun, ale také zabavení příslušné techniky.

„V poslední době se hodně rozvolnilo létání s kategorií, která létá do 120 metrů, zejména například někde v přírodě. Pokutováni jsou tedy opravdu jen ti odvážlivci, kteří létají bez oprávnění nad zakázanými prostory. Dnes je ale velmi jednoduché si zjistit, kde můžu létat a zároveň jakou přípravu k tomu potřebuji,“ podotkl předseda České asociace profesionálních provozovatelů bezpilotních letadel Petr Lněnička.

V hustě osídleném prostoru mohou od loňského roku v Česku létat bez nutnosti povolení drony nižší úrovně a s omezenou hmotností. Musí ale dodržet určitá pravidla, která se podle kategorie dronu liší. Regulace se týká především ochrany osob.

„Například v kategorii C0 nesmíte let plánovat tak, že úmyslně přeletíte osoby… Pokud se nad osoby dron dostane (například pod dron přijdou/přijedou), má pilot povinnost se od nich bez zbytečného odkladu vzdálit,“ řekla ČT Ungerová. Za osoby se v tomto ohledu považují i lidé za okny budov nebo v dopravních prostředcích. „Pilot by tedy neměl létat za okny, pokud si není jistý, že tam nikdo není, nebo pokud se nedomluví s příslušnými osobami,“ dodala mluvčí ÚCL. 

Provozovatelé bezpilotních letounů by si proto před „startem“ měli pečlivě nastudovat oblast, ve které budou létat. Plán svého letu by pak měli publikovat v digitální mapě od Řízení letového provozu (ŘLP) s názvem DroneView. Tu podle Ungerové od 1. září nahradí nová digitální mapa s názvem DroneMap. „DroneMap považujeme za klíčový nástroj pro bezpečný provoz dronů – sjednocuje data o vzdušném prostoru a výrazně usnadňuje orientaci v pravidlech,“ nastínil mluvčí ŘLP Richard Klíma.

Pro létání s bezpilotním strojem je také nutné se registrovat jako provozovatel – těch je nyní v tuzemsku podle údajů ÚCL téměř 82 tisíc. Podle konkrétní kategorie je pak u některých dronů nutné být registrovaný také jako pilot a projít speciálním výcvikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...