Roste zájem o závěti

Nahrávám video

Závěť má sepsanou každý desátý Čech nad padesát let. Častěji lidé, kteří nemají dobré vztahy v rodině. Třetina oslovených v aktuálním průzkumu STEM/MARK plánuje poslední vůli zřídit. Notáři sledují v posledních letech rostoucí zájem – lidé ji ale sepisují i bez nich, což podle notářské komory může vést k chybám.

Notáři loni zaevidovali třicet tisíc posledních vůlí. Nejčastěji je lidé podle výzkumné agentury sepisují ve věku 62 let. „Jsme schopni závěti natextovat tak, aby obsahovaly různé alternativy – dokud nemám děti, dědí moji rodiče, můj bratr,“ vysvětluje prezident Notářské komory České republiky Radim Neubauer.

Platnou závěť mohou lidé napsat sami – nejlépe rukou. V případě textu z počítače je potřeba ho ručně podepsat a připojit i podpis dvou svědků. Třetí formou je notářský zápis. U vlastnoručně sepsané závěti musejí dát lidé pozor na formulaci. Správná je „za dědice povolávám“, případně „zůstavuji“. Naopak chybou může být použití výrazu „odkazuji“.

„Příkladem odkazu je nějaké dílo – obraz, který chce člověk odkázat galerii, instituci. Výhoda odkazu je taková, že příjemce, takzvaný odkazovník, neodpovídá za případné dluhy,“ podotýká Neubauer.

Lidé často také řeší vydědění potomka, k čemuž je potřeba zákonný důvod. „Nejčastější důvod k vydědění je ten, že potomek neprojevoval o svého rodiče takový zájem, jaký by projevovat měl. Ale judikatura vyžaduje, aby zájem o kontakt byl oboustranný,“ popisuje Neubauer.

Pro charitativní organizace

Lidé, kteří naopak dědice nemají, stále častěji majetek věnují charitativním organizacím. Třeba v případě dětského fondu UNICEF je to přibližně polovina dárců. „Za posledních pět let jsme takto získali dary v hodnotě jedenácti milionů korun,“ podotýká ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

V závěti na tuto charitu častěji myslí muži. Mezi dárci převládají ze šedesáti procent. „Lidé nevědí o tom, že pokud třeba nemají nějaké rodinné příslušníky, kteří se stanou dědici ze zákona, tak majetek připadá státu,“ dodává Gomba.

Loni stát takto získal majetek za téměř 300 milionů korun. Předloni se hodnota přiblížila půl miliardě. „Aktuálně máme čísla za sedm měsíců tohoto roku, kdy náš úřad řešil celkem 1003 případů odúmrtí, z nichž státu připadl majetek v účetní hodnotě kolem 396 milionů korun,“ přiblížila mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.

Nejčastěji se jedná o vybavení domácnosti. Jsou to ale třeba i umělecké předměty, které získají muzea nebo hrady a zámky.

Zájem o poslední vůle se nejvíce zvedl v roce 2019, kdy jich meziročně přibyly tři tisíce. Nejčastějším důvodem pořízení poslední vůle je podle dotázaných rozdělení majetku podle vlastního uvážení. Víc než čtvrtina lidí má za to, že tak předejde konfliktům v rodině.

Závěť naopak neplánuje sepsat více než polovina oslovených – často uváděli, že teď je to pro ně předčasné. Ženy častěji než muži to vnímají jako nepříjemné téma, na které nechtějí myslet.

Co peníze z pojištění nebo z bankovních účtů?

Pořízením závěti mohou lidé zabránit třeba tomu, že peníze z životního pojištění nebo bankovních účtů zůstanou daným institucím, protože o ně pozůstalí nepožádali. Pojišťovny ale budou od příštího roku muset oznámit lidem nebo organizacím, že na vyplacení peněz z pojistného mají nárok.

Formulář na webových stránkách asociace pojišťoven už nyní umožňuje dohledat, zda neměl zemřelý životní pojistku. Na informaci má nárok ale pouze ten, kdo je ve smlouvě jako takzvaná obmyšlená osoba. Často lidé uvedli pouze obecně – manžel, děti, a to nestačí.

„Máme v podstatě dvě možnosti. Buďto obmyšleným sdělit, že na smlouvě jsou a ať si to případně pohlídají. Nebo druhá možnost je v pojišťovně sdělit identifikační údaje. Pojišťovna nemá v tuto chvíli možnost jiným způsobem údaje o těch obmyšlených zjistit,“ míní zástupkyně výkonného ředitele České asociace pojišťoven Helena Kutílek Zavázalová.

Notáři dále upozorňují, že nemají přístup do centrální evidence účtů a je komplikované zjistit zůstatky po zemřelém v bankách, pokud o nich pozůstalí nevědí. I to by se mohlo změnit.

„Probíhá příprava příslušných zákonů, která povede i k úpravě centrální evidence účtů. Zástupci Notářské komory jsou zároveň členy pracovní skupiny, která se touto problematikou zabývá, a mají možnost uplatňovat své připomínky,“ podotýká Gabriela Krušinová z odboru vnějších vztahů a komunikace na ministerstvu financí.

„Na nás se notáři zcela běžně již mnoho let obracejí s žádostí o informaci, zda konkrétní zesnulá fyzická osoba má účet, a protože notáři patří podle zákona mezi oprávněné osoby, tuto informaci jim zcela standardně poskytujeme,“ podotýká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Pokud pozůstalí vědí, kde měl zemřelý účty, banky jsou připravené poskytnout informace o dalším postupu. „Běžné účty, které jsou takovou alfou omegou rodinného rozpočtu, fungují dál, my je držíme ve zvláštním režimu až do konce toho dědického řízení, kdy pozůstalí neplatí žádné poplatky,“ vysvětluje také mluvčí ČSOB Monika Hořínková. Naopak ale ruší přístupy do elektronického bankovnictví nebo platební karty, aby je nikdo nezneužil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...