Kolabující nemocnice, vysoké počty nemocných, naopak nízké počty naočkovaných a nařízení, která se často mění stejně rychle, jako je vláda vyhlašuje. To vše v Česku sledují korespondenti zahraničních médií. V jejich rodných zemích je po těchto zprávách velká poptávka. Sousední země se obávají přenosu, vyhlíží ale také otevření hranic. Jaká je teď práce zahraničních zpravodajů z Česka a o čem především informují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.
Za běžných okolností plní českými událostmi vysílání německé veřejnoprávní televize deseti minutami týdně. V posledních měsících je to minimálně třikrát tolik. Tak Danko Handrick z ARD TV dokládá zájem Němců o dění v Česku. Zajímá je prý především to, co mají dělat jinak, aby se jim pandemie podobně nevymkla z rukou.
„Čísla jsou tak vysoká a v Německu tak nepředstavitelná. V Německu je nakažených za den kolem deseti tisíc, tady v Česku jich je patnáct tisíc. Česko má přitom osmkrát míň obyvatel. Když o tom mluvím k Němcům, je to jako kdyby bylo v Německu v průměru 120 tisíc nakažených denně. Je to nepředstavitelné, proto se lidé zajímají,“ vysvětluje Danko Handrick.
Není to jen německá televize, ale i tisk. Novinář Hans-Jörg Schmidt, který z Česka píše pro několik německých regionálních deníků, říká, že teď musí být „pilný jako včelka Mája“. Ještě na podzim psal i o jiných tématech, teď po něm šéfredaktoři denně chtějí pouze články o koronaviru.
„Češi jsou sousedi a Němci mají velký zájem o to, co se tady děje. Ptají se, proč je to tady tak strašné, protože v létě a na podzim jsme měli ještě stejná čísla, ale teď je to všechno jinak a nechápou to. Zároveň jsou zvyklí jezdit na nákup přes hranice, to teď nejde. Jsou z toho nervózní,“ říká Hans-Jörg Schmidt.
Co se děje tady, čeká prý Slováky záhy
Slováci hltají zprávy z Česka ještě z jiného důvodu. Větší pozornost jim ale podle zpravodajky RTVS v Česku Kataríny Vítkové věnovali vždy. „Slováky velmi zajímá, co se u vás děje. Je to i proto, že oni tak trochu tuší, že co se děje tady, za dva týdny, případně za měsíc, můžou čekat doma. A na základě toho, jaké rozhodnutí dělají čeští představitelé, se můžu zařídit. Buď se inspirovat, nebo nezopakovat podobné chyby,“ vysvětluje Vítková.
Když si dělala analýzu svých mediálních výstupů z loňského roku, dospěla téměř ke dvěma stovkám reportáží a živých vstupů. Skoro tři čtvrtiny z nich se týkaly právě covidu.
Svět píše o tom, že Česko uvažuje o ruské a čínské vakcíně
Kvůli pandemii, kterou se České republice zatím příliš nedaří držet pod kontrolou, přijel už na podzim natáčet také štáb americké CNN. Pro reportéra Scotta McLeana tady vše připravoval spolupracovník CNN Tomáš Etzler.
„Měl jsem přesný plán, do jakých nemocnic pojedeme, jaké rozhovory natočíme. Byli jsme v Kyjově, ve Zlíně, v polní nemocnici Brně, byli jsme na Bulovce. On odvedl práci, jak se říká, v terénu, já jsem byl v podstatě produkční, postaral jsem se o organizaci. Spolu jsme potom vymýšleli, jak to dáme dohromady,“ přibližuje někdejší novinář Tomáš Etzler.
Velké zahraniční televize jako CNN podle něj zajímají podobné otázky jako Němce nebo Slováky. Navíc se ale pozastavují nad úvahami objednat očkovací látky z východu. „Teď světovým zprávám dominovalo, a byla to americká, britská, německá média, že jsme druhou zemí Evropské unie, která je ochotna přijmout Sputnik. A jak jsme se dozvěděli od prezidenta Zemana i čínský Sinopharm,“ říká Etzler.
