Začínají zápisy do mateřských škol. Na co se připravit?

Nahrávám video

Začínají zápisy dětí do mateřských škol, které potrvají do 16. května. O přesném termínu však rozhodují ředitelé a zřizovatelé škol. Nárok na přijetí mají všechny děti starší tří let. Ty od pěti let musí do mateřské školy povinně.

Koho se zápis týká?

Do mateřské školy mohou být přijímány děti od dvou do šesti let. Děti od tří let mají na přijetí k předškolnímu vzdělávání nárok. Povinně pak musí do školky děti od pěti let.

Rodiče si pro své dítě mohou vybrat jakoukoliv školu. Mateřské školy stejně jako základní přijímají přednostně děti ze spádových oblastí. Čím je dítě starší, tím vyšší šance k přijetí bývá. Může být také přihlédnuto k typu docházky i k tomu, když například zařízení navštěvuje sourozenec.

Školka může přijmout i mladší děti, pokud má místo. V případě, že pro děti kapacita zařízení nestačí, rozhoduje o přijetí los. V některých městech, obcích a městských částech je pro děti ve školkách nedostatek míst. Problematické jsou okresy Středočeského kraje, například Praha-Západ, Praha-Východ či Mladoboleslavsko, ale i například Pardubicko, vyplývá z výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2023/2024. V těchto okresech jsou mateřské školy naplněné na 90,5 až 93,5 procenta.

Pro pětileté děti je předškolní vzdělávání povinné od roku 2017. „Pokud bude vašemu dítěti do 31. srpna 2024 pět let, je vaší povinností ho do mateřské školy přihlásit k zápisu,“ uvádí ministerstvo školství. Zápis je nezbytný i v případě, že se budou předškoláci starší pěti let vzdělávat doma nebo například v dětské skupině. V takových případech je nutné, aby rodiče předškoláků své potomky přivedli na podzim do školky na přezkoušení.

Jak probíhá přihlašování?

Řádný zápis je od 2. do 16. května. Přesný zápis si ale jednotlivé mateřské školy určují samy. Informace lze nalézt na stránkách jednotlivých školek nebo na stránkách obecního úřadu či úřadu městské části.

Některé mateřské školy využívají možnosti elektronického předzápisu, který probíhá již od dubna. Ten měl rodičům i školám usnadnit administrativu, lze například rezervovat termín řádného zápisu. Řádný zápis v MŠ ale nenahrazují.

Především je potřeba vyplnit formulář žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, který lze dostat přímo v mateřské škole nebo bývá k dispozici na webových stránkách školy. Přihlášku je možné doručit osobně, do datové schránky školy, e–mailem s elektronickým podpisem či poštou, nejlépe doporučeně.

Co mít s sebou?

S sebou na zápis by rodiče měli mít vyplněnou žádost o přijetí potomka k předškolnímu vzdělávání, rodný list dítěte, osobní doklad zákonného zástupce, doklad o místě pobytu dítěte či potvrzení pediatra z Česka o povinném očkování či kontraindikaci.

U zápisu není nezbytně nutná přítomnost samotného dítěte, ale školy ji preferují a doporučuje to i v materiálech ministerstvo školství. Může se tak totiž se školkou lépe seznámit.

Co by mělo dítě umět?

Běžné školky nejčastěji od dětí vyžadují pár dovedností, přistupují k nim ale individuálně. Při samotném zápisu zkoušení těchto dovedností neprobíhá.

Psycholožka: Není důležitý věk, ale zralost

Dětská psycholožka Kamila Ryšánková, která pořádá také pravidelné webináře týkající se nástupu do školky, upozorňuje, že každé dítě je připraveno jindy. „Není důležitý věk, ale zralost,“ uvádí.

„Pro někoho je školka místem, kam se těší, dělá spoustu nových aktivit a pro druhého je to naopak zdrojem napětí,“ podotýká. I dítě, které je v mateřské škole spokojené, podle ní zažívá určitou zátěž spojenou s novým prostředím.

Upozorňuje, že po vyzvednutí z mateřské školy mohou u dítěte následovat bouřlivé emoce, i když ve školce bylo vše v pořádku. „Dítě ventiluje všechno nahromaděné napětí – rodiče často popisují jako náročné cesty autem, odpolední program, všechny aktivity doma,“ podotýká s tím, že jsou děti, které potřebují mnohem více času k adaptaci. „Klíčoví při nástupu do mateřské školy jsou a vždy budou rodiče,“ uzavírá.

Co když dítě školka nevezme?

Pokud se děti nevejdou do spádové školky, je jim městská část nebo obec povinna sehnat místo jinde. Proti nepřijetí se rodiče mohou do patnácti dnů odvolat.

Od 1. května začala také platit vládní novela zákona, která ukládá od příštího roku obcím povinnost zajistit dětem od tří let, které nepřijme spádová mateřská škola, místo v dětské skupině. Pokud obce povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Nyní se děti do školek často dostávají se zpožděním až na začátku dalšího školního roku po jejich třetích narozeninách. Tento zákon je podle odborníků krok správným směrem. Pomoci by podle nich mohlo i plánování kapacit ve společenství obcí.

Do mateřských škol v Česku chodilo v období 2024/2025 podle dat ministerstva 364 491 dětí. Je to zhruba jedno procento méně než v předchozím školním roce, ale více než ve školním roce 2021/2022, kdy to bylo asi 360 500 dětí.

Nedostatečné kapacity v některých krajích

Česká školní inspekce ve výroční zprávě za školní rok 2023/2024 uvedla, že kapacity mateřských škol jsou v některých krajích nedostatečné i přesto, že se celorepublikově jejich počet zvyšuje. Naplnění mateřských škol je vysoké například ve Středočeském kraji, naopak v krajích, jako je Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, jsou volné kapacity.

Mezi školními roky 2020/2021 a 2023/2024 přibylo v Česku 81 mateřských škol, přičemž ty stávající zvyšovaly své kapacity. Oproti školnímu roku 2022/2023 se podle inspekce v tom minulém mírně snížil podíl žádostí o přijetí dítěte do mateřské školy, kterým nebylo vyhověno, a to z 27 na 26 procent. Více než polovinu činily žádosti o přijetí dítěte mladšího tří let.

Počty neuspokojených žádostí nemusí být stejné jako počty dětí, které nebyly ve školce nakonec umístěny, upozornila inspekce. Někteří rodiče například podají žádostí více. Některé děti, které jsou do mateřské školy přijaté, do ní nakonec třeba nenastoupí. Počet žádostí, kterým bylo v minulém školním roce vyhověno, tak byl téměř o deset tisíc vyšší než počet dětí, které nastoupily.

Od roku 2017 je poslední rok předškolního vzdělávání povinný, jeho zavedení mělo přispět ke snížení množství odkladů povinné školní docházky. To se podle inspekce dlouhodobě nedaří. Ačkoliv byla v minulém školním roce účast dětí v povinném předškolním vzdělání 99 procent, podíl dětí s odkladem činil podle inspekce 23 procent. Změnit to má novela o omezení odkladů školní docházky, kterou minulý týden schválili poslanci.

Podle inspekce klesá také podíl dětí, které realizují povinný ročník předškolního vzdělávání ve školce, a stoupá podíl těch, které se vzdělávají individuálně a v přípravných třídách základních škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...