Voliči mohou druhým dnem rozhodovat o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. Volební místnosti se otevřely v osm hodin ráno. Komunální volby jsou tradičně spojeny s úvodním kolem voleb třetiny senátorů. Horní komora se takto proměňuje každé dva roky od svého naplnění před třiceti lety, letos je to popatnácté. Volební místnosti se uzavřou ve čtrnáct hodin. Následně komise začnou se sčítáním hlasů. Výsledky z většiny obcí by mohly být známy do sobotní půlnoci.
Volební místnosti jsou na tradičních místech, většinou ve veřejných budovách. Lidé mohli hlasovat už v pátek, kdy byly místnosti otevřené od čtrnácti do dvaadvaceti hodin. Do volební místnosti si lidé musí vzít průkaz totožnosti, buď občanský průkaz v papírové nebo elektronické podobě, nebo cestovní pas.
Volby 2026 minutu po minutě
- 10:25
Podle informací komise z jediné volební místnosti v Zátoru je aktuální volební účast větší než padesát procent, sdělil po 10. hodině redaktor ČT Pavel Habram s tím, že lidé stále průběžně přicházejí. „V obci také rezonuje referendum ohledně stavby větrných elektráren, které probíhá souběžně s komunálními volbami,“ dodal.
- 09:26
„Během včerejšího dne přišlo 23 procent lidí, dnes už je účast slabší. Od osmé hodiny ranní zde zaznamenali deset voličů,“ uvedla po deváté hodině redaktorka ČT Michaela Rambousková z volebního okrsku, který se nachází v Železniční výtopně Jaroměř.
- 08:36
„Zatím sem chodí spíše jednotlivci, od osmé hodiny jsme jich napočítali přibližně třicet. Je to tedy podle očekávání diametrální rozdíl proti včerejší 14. hodině,“ informoval redaktor ČT Michal Čejka z volebního okrsku Brno-Žabovřesky.
Vrcholní politici odevzdali své hlasy už v pátek. Překvapivě se mezi ně zařadil i prezident Petr Pavel, který oproti původním předpokladům nakonec odvolil v komunálních volbách v Černoučku na Litoměřicku. Pražský hrad přitom původně oznámil, že se hlava státu voleb nezúčastní, protože Pavel odjel na soukromou zahraniční cestu. Za neúčast ve volbách čelil kritice veřejnosti i koaličních a opozičních politiků. Byla to chyba a prezident by měl jít příkladem, prohlásil v pátek Pavel.
Voleb se v pátek zúčastnili i předseda vlády Andrej Babiš (ANO), šéf Poslanecké sněmovny a lídr hnutí SPD Tomio Okamura i ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka. Odvolili i lídři opozice. Hlasovat přišli Martin Kupka (ODS), Vít Rakušan (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Jan Grolich (KDU-ČSL) i Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Svůj hlas v pátek odevzdal také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Komunální volby
Ve volbách do obecních zastupitelstev lidé rozhodují o tom, kdo bude moci příští čtyři roky určovat chod jejich města, městyse či vesnice, kde žijí. O tom, kteří z téměř 190 tisíc kandidátů budou patřit mezi zhruba 62 tisíc zastupitelů, může hlasovat více než osm milionů voličů. V minulých volbách toto právo využila necelá polovina z nich.
Komunální volby neprobíhají v pěti obcích, kde se nepřihlásil dostatek kandidátů. Před čtyřmi lety bylo takových obcí jedenáct. Do dílčích voleb, které budou zřejmě v lednu příštího roku, bude řídit chod pěti obcí bez zastupitelstva správce jmenovaný ministerstvem vnitra.
Ze stran podle volebního webu nejvíce křesel zastupitelů v obcích a městských částech obhajuje tradičně KDU-ČSL, a to před ODS, Starosty, ANO, SPD a Piráty. Před čtyřmi lety podle navrhujících stran získali lidovci 3252 zastupitelů ze zhruba 62 tisíc. Občanští demokraté obhajují 2294 křesel. Starosty čeká obhajoba 1854 míst v zastupitelstvech a ANO 1748 křesel. Hnutí ANO zároveň obhajuje dvanáct primátorů z celkových 27.
Senátní volby
Už v úvodním kole senátních voleb letos lidé mohou rozhodnout o tom, zda i v Senátu získá většinu vládní tábor, nebo si ji zachová opozice. Pokud nerozhodnou hned v prvním kole, tak v něm vyberou až 52 finalistů, mezi nimiž zvolí vítěze za týden ve finálových duelech. Takový duel již nyní mají na Rychnovsku, kde o voličskou přízeň usilují pouze dva kandidáti.
Senátory by se tento měsíc rádo stalo 154 kandidátů, což je o osm desítek méně než při předchozích volbách před šesti lety. O znovuzvolení usiluje 23 z 27 stávajících senátorů, jejichž mandát letos končí. O udržení jedenácti křesel usilují Starostové, o devět mandátů klub ODS a TOP 09. Po třech senátorských křeslech mohou ztratit klub KDU-ČSL a frakce SEN 21 s Piráty. Senátorský klub ANO obhajuje jediný mandát z nynějších patnácti.
V Senátu dál pokračují dvě třetiny senátorek a senátorů, kterých se letos volby netýkají. Bez ohledu na výsledek voleb by tak v klubu ODS a TOP 09 zůstalo 21 členů včetně zástupce hnutí Naše Česko, klub Starostů má jistých sedm členů a lidovecký klub devět členů. K udržení minimální většiny v Senátu by této trojici frakcí stačilo, aby jejich adepti vyhráli letos volby ve čtyřech obvodech.
Nynější vládní hnutí ANO a SPD by k dosažení většiny potřebovala vyhrát ve všech 27 obvodech. Motoristé, kteří stejně jako SPD zástupce v horní komoře nemají, do senátních voleb nikoho nenominovali. ANO má ve hře celkově nejvíce kandidátů, a to 24, SPD pak sedmnáct nominovaných. ODS v rámci dohody na společné podpoře kandidátů s dalšími uskupeními navrhla čtrnáct adeptů, Starostové třináct, lidovci pět a TOP 09 tři, stejně jako Piráti, SEN 21 nebo hnutí Naše Česko.
