Za výhody se v protektorátu pracovalo až do poslední chvíle. České firmy byly motorem nacistů

Nahrávám video

Průmysl protektorátu byl pro nacistické Německo velkou kořistí a nově příchozí okupanti měli zájem o všechny české a moravské strojní závody. „V protektorátu pracovalo asi tři sta velkých firem, které vyráběly prakticky všechno od bedniček na náboje přes opasky, uniformy a boty až po dělostřelecké granáty, děla, tanky nebo motory do latadel,“ popisuje publicista Zdeněk Roučka, autor knihy Práce je čest! aneb Plzeň a Škodovka za protektorátu.

„Byly tu i malé dílny a opravny, které vyráběly třeba díly pro pancéřové pěsti nebo kompletovaly náboje do ručních zbraní. Militarizace průmyslu v Čechách a na Moravě byla obrovská,“ říká Roučka a dodává, že pro Němce měly největší význam Zbrojovka Brno a Škoda Plzeň.

Škodovku po Mnichovu opustil francouzský koncen Schneider, Plzeň se ocitla na státní hranici s Německem a zpřetrhaly se některé obchodní vazby. Po vyhlášení protektorátu se začalo hrát o budoucnost podniku a okolo Škodovky kroužili zájemci o převzetí. Firemnímu vedení se ale podařilo situaci vyřešit nezvyklým tahem.

Göringův koncern

„Exportním ředitelem se stal mladší bratr Hermanna Göringa Albert Göring, který byl antinacista a pracoval v Rakousku u filmové produkce,“ vysvětluje Roučka. Díky tomu se Škoda vymanila z nejistoty a zařadila do říšského průmyslového konglomerátu, který nesl jméno druhého muže nacistického Německa, do koncernu Reichswerke Hermann Göring. Podle Roučka se tím továrna postavila po bok tradičních německých firem Krupp nebo Rheinmetall.

Se vstupem do koncernu souvisel i nárůst zaměstnanců. Okolo 15. března 1939 pracovalo ve Škodovce 28 tisíc lidí, převážně dělníků a dělnic. Za prvních pět měsíců okupace přibylo pět tisíc zaměstnanců.

„Zatím neprobíhaly nové zakázky, Škodovka dojížděla výrobu pro československou armádu, která ale samozřejmě padla jako kořist do rukou Němců,“ říká Roučka. Nacisté tak využili například tanky nebo děla, které měly původně bojovat proti nim. V Plzni dokončili i objednávku pro rumunskou armádu, která pak se škodováckými tanky bojovala u Stalingradu. „Na podzim roku 1939 získala Škodovka zakázku na tisíc děl, které byly vyloženě německé,“ dodává Roučka.

Výhody pro dělníky

Organizace německé zbrojní výroby byla perfektní, vše se předávalo proti podpisu a v továrně působili němečtí komisaři. Jakékoli závady se musely hlásit a vše se vyšetřovalo. Škodovka navíc měla své „závodní gestapo“ a dělala se týdenní hlášení o náladách zaměstnanců. Proto bylo podle Roučka nemožné, aby v továrně docházelo k sabotážím ze strany českých dělníků. „Drobné sabotáže se samozřejmě určitě stávaly, ale nic velkého si nikdo nedovolil a ani to nebylo ve Škodovce možné,“ vysvětluje publicista.

V Plzni měli zaměstnanci navíc stejně jako ostatní zbrojní dělníci různé výhody. Například se pořádaly zábavní večery a Škodovka měla tři dělnické orchestry: dechový, symfonický i jazzový. Vše ale bylo podmíněno plným nasazením při výrobě.

„Škodovka stejně jako Češi víceméně profitovali z války, a to hlavně zbrojní podniky a dělníci, protože na rozdíl od průmyslu ve Francii, Holandsku nebo Belgii byla militarizace protektorátu obrovská. Do Škody šly velké investice a firma se zmodernizovala. Zažila obrovskou konjukturu a obrovské zisky,“ říká Roučka.

Až do poslední chvíle

V Plzni tak za celou válku vyrobili přes sedmnáct tisíc děl a zhruba dvacet tisíc hlavní pro děla. Ještě v březnu 1945 Škodovka vyexpedovala zhruba 178 stíhačů tanků Hetzer. Plzeňské průmyslové haly proto byly terčem spojeneckých náletů.

„Podniky vyráběly do poslední chvíle a Češi, ač to nechceme slyšet, za ty výhody pracovali také až do poslední chvíle. Na rozdíl od Německa, které bylo rozbité nálety, se v protektorátu zbrojní výroba ještě zvýšila,“ uzavírá Roučka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...