Skončila další etapa covidové pandemie a poslední změna fakticky znamená, že je z dříve obávaného koronaviru už jen jedna z běžných respiračních nemocí. Od čtvrtka totiž nemusí ten, kdo je pozitivně testován, do domácí izolace, a je už jen vzdálenou vzpomínkou, že na začátku byla dokonce nutná izolace v nemocnici. Hosté 90' ČT24 věnované tomuto přelomu považují konec povinných izolací za správný, i když varovali před tím, aby se koronavirus považoval za zcela neškodný. Přinejmenším ten, kdo má příznaky, by podle nich měl zůstat doma. O covidu-19 diskutovali v 90' ČT24 bývalí ministři zdravotnictví a další lidé, kteří se v době, kdy pandemie vrcholila, ocitli ve středu dění.
Období poznamenané nebývalým množstvím úmrtí, přetížením nemocnic a mnoha dříve nepředstavitelnými zákazy a povinnostmi poznamenaly také časté výměny ministrů zdravotnictví. Za rok a půl od prvního případu covidu-19 v Česku do sněmovních voleb se v tomto vládním křesle vystřídali čtyři muži, přičemž se nakonec do funkce vrátil Adam Vojtěch, který byl ministrem na začátku.
I když Vojtěch byl prvním „covidovým“ ministrem, byl u úplných začátků také Roman Prymula coby jeho náměstek pro léčebnou péči a krátce také předseda Ústředního krizového štábu. Zpětně hovoří o nemoci, která všechny velmi překvapila, je ale přesvědčen, že když do toho měl co mluvit, postupoval stát převážně správně.
„Začátek byl v úplně jiných podmínkách, než se na to díváme dnešní optikou. Byla to nemoc, která přicházela nepoznána, se smrtností, která byla kolem dvou procent. To znamenalo, že jsme museli podnikat opatření, která do té doby byla neuvěřitelná,“ řekl Prymula o restrikcích, ke kterým patřilo omezení volného pohybu. Ven se smělo chodit jen do práce a na nákup, přičemž však většina obchodů byla zavřená. Mezitím odcházeli pozitivně testovaní lidé do izolace do nemocnic a několik obcí v Olomouckém kraji bylo kvůli rychlému šíření nákazy nakrátko zcela odříznuto od světa.
„Ta opatření byla naprosto správně. Byla nutná izolace, museli jsme čekat do doby, než budeme mít k dispozici preparáty, které jsou schopny covid léčit, čekali jsme na vakcíny,“ je Prymula i dnes přesvědčen.
Úvodní měsíce pandemie považuje z dnešního pohledu za nejnáročnější ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček. I když byla první vlna výrazně mírnější než ty následující – nakažených byly nanejvýš stovky denně a mrtvých v nejhorších dnech málo přes deset – Bulovka podle něj již zakoušela to, co jiné nemocnice teprve čekalo.
„Tím, že to byla novinka, tak byla snaha, aby většina pacientů směřovala k nám, protože jiné nemocnice s tím neměly tolik zkušeností. My jsme na Bulovce postupně zavírali jednotlivá oddělení, transformovali je na covid a procházeli si tím jako první. Při další vlně po létě si tím prošly prakticky všechny nemocnice v České republice,“ poukázal.
Když první vlna odezněla, postupně zmizela většina opatření. V létě 2020 se ani nenosily roušky a tehdy vznikl základ pro tragické období, které trvalo od podzimu 2020 do jara 2021. Nakažených tehdy přibývalo i přes deset tisíc denně a umíralo přes sto, v nejhorších dnech i přes dvě stě covidových pacientů denně. A některé nemocnice se dostaly na hranu svých kapacit, každodenní realitou byly cesty sanitek po krajích, někdy i napříč republikou, aby se těm nejvíce přetíženým zdravotnickým zařízením alespoň trochu ulevilo.
„Přísná opatření přicházela pozdě. Tady vidím největší chybu, kdy měla opatření přijít dříve, aby se vlna nedostala do takových rozměrů. Přestože naše rezervní kapacita byla obrovské a my jsme byli schopni absorbovat všechny pacienty, nikdo nezůstal na chodbách. Ale je třeba říci, neměli jsme dostatečnou personální kapacitu. O pacienty jsme se starali, jak jsme mohli, ale kdyby byla vlna nižší, tak jsme měli vyšší kapacitu. To je problém, který i vysvětluje vysoké počty zemřelých,“ podotkl Prymula. Dodal, že „v době, kdy se měla striktnější opatření dělat“, nebyl v žádné klíčové funkci.
I podle Jana Kvačka lze zpětně říct, že se v létě 2020 zaspalo. „V období mezi vlnami jsme si až příliš řekli, že už máme vyhráno. Přestože jsme všichni věděli, že nejužší místo zdravotnického systému nejsou postele a nejsou ani přístroje, ale zdravotnický personál, tak jsme měli masivně trénovat lékařský personál k ovládání umělé plicní ventilace,“ domnívá se.
Petr Arenberger, který byl krátce také jedním z „covidových“ ministrů zdravotnictví, ale začátek pandemie zažil ve funkci ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, podotkl, že jeho nemocnice nebyla na infekční pacienty vůbec zařízena. „Museli jsme téměř třetinu provozu předělat na infekční lůžka. Na rozdíl třeba od Bulovky jsme infekční lůžka v nemocnici vůbec neměli, a přitom jsme museli téměř 300 pacientům zajistit dostatečnou kvalitní péči a minimálně 150 jsme jich museli ventilovat,“ podotkl.
Je ale přesvědčen, že „postup, který byl experty nastavený, fungoval na tu dobu a na znalosti, které byly, velmi dobře“. „Je dobře, že i zdravotnictví mělo dostatek kapacit a dostatek lůžek. S personálem to bylo složitější, ale personál je vždy problém – nejenom ve zdravotnictví,“ dodal Arenberger.
Po tragickém období přelomu let 2020 a 2021 přišlo další poměrně klidné léto, a potom ještě jedna vlna z podzimu 2021 a zimy 2022. Počty mrtvých byly tehdy již nižší než o rok dříve, méně lidí bylo i v nemocnicích, naopak počty lidí, u nichž se nákaza prokázala, až v té době dosahoval vrcholu. Po odeznění této vlny již nová vláda zrušila většinu opatření včetně povinnosti nosit respirátor nebo nucené karantény pro ty, kdo byli v kontaktu s nakaženým. Zůstala hlavně povinnost izolace pro ty, kdo sami měli pozitivní test na covid-19.
Ta skončila ve čtvrtek s tím, že izolaci dál může nařídit podle svého uvážení lékař. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) toto rozhodnutí zaštítil radami odborníků z Národního institutu pro zvládání pandemie. „Doporučili, že je situace taková, že není nutné dále nařizovat izolace,“ řekl.
Jeho předchůdci s tím souhlasí. „Před několika lety jsme neměli ani očkování, ani účinné léky. To dnes máme, což neznamená, že bychom se neměli covidu na jedné straně oprávněně obávat, ale na druhé straně máme výrazně více možností, jak ho léčit. To je jeden z důvodů, proč mohou některá omezení, která dosud platila, být zrušena,“ podotkl Petr Arenberger.
Roman Prymula ovšem podotkl, že ten, kdo má pozitivní test a zároveň příznaky, by i přes zrušení povinné izolace měl zůstat doma. „Pokud si uděláme domácí test, jsme pozitivní a kašleme a máme příznaky, měli bychom zůstat doma minimálně po dobu, kdy příznaky máme. Je lepší, kdybychom zůstali jeden až dva dny poté. (…) Není to nic raritního, co by mělo být vztaženo jenom ke covidu,“ zdůraznil.
Evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr nicméně předpokládá, že dozvuky pandemie covidu-19 budou patrné ještě dlouho. „Čeká nás boj s následky covidu: s dlouhým covidem a dopady na kognitivní schopnosti velké části lidí. Náš zdravotní rozpočet bude ještě kvílet, protože nemocnost vzroste. Nebude to na covid, ale bude to na další následky,“ řekl. Ostatně i Arenberger, který se specializuje na dermatovenerologii, připustil, že je hodně lidí s různými následky covidu, které se projevují kožními problémy a vyrážkami. „Covid je schopen zasáhnout cévní systém v nejmenší variantě, v kapilárách. Naštěstí akutní příznaky typu covidových prstů se vidí jen výjimečně,“ poznamenal.
Na druhou stranu příchod nové, horší varianty koronaviru již Flegr neočekává. „Je to možné, ale nepovažuji to za pravděpodobné. Na zkušenosti s dalšími čtyřmi druhy koronaviru, které se změnily v naprosto neškodnou virózu pro naprostou většinu lidí, si myslím, že stejně dopadne i covid. Jsme ve fázi, kdy pro nás už nemá připraveno žádné překvapení,“ soudí.
Zároveň se ale domnívá, že to bude některá budoucí pandemie, která nakonec zničí lidskou civilizaci. „Naprostá většina druhů vyhynula právě na nějakou pandemii. Když budeme mít štěstí a nevyhubíme se z vlastní hlouposti v atomové válce, tak nás nejspíše čeká stejný osud jako většinu druhů na Zemi, to znamená, vyhubí nás pandemie. Ale na to máme strašně moc času. Průměrná doba existence druhu je pět milionů let u savců,“ předeslal.
Prymula věří, že „v dohledné době nás pandemie, která by vyhubila lidstvo, nečeká“, ale jiná pandemie podobná té covidové by se objevit mohla. „Od počátku 21. století tady bylo několik zásadních epidemií, v tomto případě i pandemie. Nemůžeme vyloučit, že přijde další. Může to být úplně jiný koronavirus, může to být pandemie způsobená novou pandemií chřipky, může to být ptačí chřipka, která se rozšíří na lidskou populaci,“ předpokládá.
Covid má mimořádné následky. V Česku se dosud prokázala nákaza zhruba 4,6 milionu lidí a zemřelo 42 742 z nich. Od konce roku 2020 začaly přicházet i vakcíny, alespoň základní očkování má výrazná většina populace – necelých 7 milionů lidí.
