Wagnerová, Bublan nebo Filipiová. V Senátu strávili několik let, teď se rozhodli odejít

O víkendu rozhodnou Češi o složení třetiny Senátu. Kandidátů je tentokrát podle Českého statistického úřadu víc než při předchozích volbách před šesti lety. Své uchazeče má celkem 43 stran a hnutí, to je o sedm víc než minule. Přibylo i nezávislých kandidátů. Přitom ale některá známá jména i dlouholetí členové horní komory parlamentu už svůj mandát obhajovat nebudou. Je mezi nimi například Eliška Wagnerová, Daniela Filipiová, František Bublan nebo Jan Veleba.

František Bublan byl poslancem, ministrem vnitra i senátorem. V horní komoře parlamentu strávil za obvod Třebíč jako nestraník sociálních demokratů šest let. V politice pak celkem čtrnáct. Teď ale končí.

„Nikdy v životě není nic definitivního, ale už jsem politikem byl opravdu dlouho. Nehledejte v tom nějaké politikum, je to zkrátka takové moje osobní rozhodnutí. Potřebuji nějakou změnu a je to také dáno určitým věkem. Potřebuji trošku jiný život,“ vysvětluje třebíčský rodák Bublan.

Čemu se bude věnovat dál, zatím přesně neví. „Na plný úvazek se už nechci věnovat ničemu, jsem několik let v důchodovém věku. Budu zvažovat, mám určité nabídky na spolupráci. Většinou s bezpečnostními složkami ve formě nějaké výuky nebo něčeho podobného,“ dodává.

Během svého života vystřídal nejrůznější profese. Nejprve studoval technickou školu, pak ale přešel k teologii. Dva roky působil na jižní Moravě jako duchovní, po podpisu Charty 77 mu ale byl odebrán souhlas pro výkon duchovenské činnosti. Až do revoluce v roce 1989 proto pracoval jako řidič. V roce 1991 nastoupil do Bezpečnostní informační služby.

O deset let později se stal ředitelem Úřadu po zahraniční styky a informace. Od zpravodajských služeb do politiky přešel v roce 2004. Jako ministr vnitra působil ve vládě Stanislava Grosse a navazujícím kabinetu Jiřího Paroubka. Ve funkci řešil i jeden z nejožehavějších zásahů policie. Ta v létě 2005 rozehnala technoparty na louce na Tachovsku vodními děly, slzným plynem a dělobuchy. Následovala ostrá kritika policejní práce.

Létaly hromy blesky

Bublan přiznává, že jako ministr a posléze poslanec zažil i perné časy. „Ve sněmovně ta situace byla horší než v Senátu. Někdy létaly blesky, protože proti sobě stály dva tábory. Ještě jsem zažil, kdy to bylo 101 na 99, takže to bylo skutečně hodně napjaté,“ popisuje svá poslanecká léta.

„Na některé chvíle skutečně nerad vzpomínám, to mi bylo docela špatně. Třeba když byla druhá volba prezidenta Václava Klause. Možná to přispělo k tomu, že jsem poté hlasoval pro to všelidové hlasování o prezidentovi, i když dneska toho zase lituji,“ směje se jeden z odcházejících polistopadových politických matadorů.

Eliška Wagnerová
Zdroj: ČT24

Na vyhrocené momenty vzpomíná i další osobnost spjatá v očích veřejnosti se senátorským postem – Eliška Wagnerová. „Byly okamžiky v Senátu, kdy jsem jaksi pochybovala o tom, zda má význam, že tam sedím,“ říká.

„Šlo pouze o takové vyhrocené okamžiky a nebylo jich moc. Nebudu na nikoho nasazovat nebo si stěžovat. Většina z mých kolegů se chovala vždy velice korektně a já jsem se od nich i mnohé přiučila. Za to jsem vděčná a takhle na to chci vzpomínat,“ uzavírá.

Právnička a bezpartijní politička zvolená na kandidátce Strany zelených zasedá v horní komoře parlamentu za obvod Brno-město od roku 2012. Skončit se rozhodla kvůli věku, jedním z důvodů je také náročnost přejezdů mezi Prahou a Brnem.

„Vidina toho, že v Brně bude zase zavřené nádraží a v Praze budou rozkopaná metra a tak dál. Prostě cestování, ještě s kufříky, je pro mě už náročné. Nehledě na to, že to trvá příliš dlouho a člověk zkrátka s věkem uvažuje už tak nějak racionálněji,“ vysvětluje. O dalším působení prozatím jasno nemá: „Chci nechat doběhnout Senát a pak uvidíme. Mám už naplánované různé akce typu přednášek.“

Wagnerová dokončila práva na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1974, pak pracovala několik let jako advokátka. V roce 1982 ale odešla do exilu. Ve Spolkové republice Německo působila jako novinářka pro rádio Svobodná Evropa.

Po pádu železné opony se nakonec rozhodla do Československa vrátit. Nejprve v roce 1993 nastoupila jako asistentka předsedy Ústavního soudu, a tak začala její porevoluční právnická kariéra. Nedlouho na to – v roce 1998 – se stala soudkyní Nejvyššího soudu a následně i jeho předsedkyní. Poté se přesunula o pár ulic dál do Ústavního soudu. V křesle místopředsedkyně tam zůstala deset let.

Nekandidují Franc ani Martínek

Ústavní soud pak vyměnila za Senát. V něm patřila podle zjištění serveru iRozhlas.cz mezi aktivní členy, navrhla celkem 11 legislativních úprav. Pro srovnání: vůbec nejvíc, tedy dohromady 18, jich má na kontě pirát Libor Michálek. Ten svůj mandát letos obhajuje. Hned za ním skončil v pomyslném žebříčku senátorské aktivity Vladimír Plaček. Do horní komory parlamentu se opavský senátor dostal před šesti lety za ČSSD. Mandát chtěl obhajovat i tentokrát, bohužel ale letos 2. srpna zemřel. Sociální demokraté tak v Opavě nemají žádného kandidáta. Nového uchazeče nestihli navrhnout.

Kromě senátorského postu Plaček vedl také Ústav sociální péče pro tělesně postižené v Hrabyni, byl členem správní rady VZP a zastupitelem Moravskoslezského kraje i obce Pustá Polom.

ČSSD v tomto roce přišla i o břeclavského senátora Jana Hajdu. Zemřel letos v únoru. Do ČSSD vstoupil po roce 1989, do Senátu se pak dostal v roce 2006. Po volbách sociální demokracii ubydou v Senátu ještě další dva političtí matadoři. Znovu nekandiduje náchodský senátor Lubomír Franc, ani ten svitavský Radko Martínek.

Lubomír Franc (ČSSD)
Zdroj: Mlejnková Alexandra/ČTK

Franc zasedá v Senátu šest let. Známý je ale spíš jako jeden z hejtmanů z řad ČSSD. V Královehradeckém kraji byl zvolen v roce 2008. Zastával také funkci zastupitele kraje a dvacet let je i zastupitel města Broumov na Náchodsku. „Tam jsem se narodil, tak tam ještě jdu i do komunálních voleb. Ničemu jinému se věnovat nebudu, je mi 65 roků a jsem v důchodu,“ uvádí ke konci svého senátorského působení.

Podobně to má i dvaašedesátiletý Martínek, který je také senátorem od října 2012. Dříve byl poslancem, hejtmanem Pardubického kraje a ministrem pro místní rozvoj ve vládě Jiřího Paroubka. „Zatím odcházím v zásadě z politiky jako takové. Akorát kandiduji v Moravské Třebové. Myslím, že všechny ty funkce byly pěkné a významné a teď už na ně vzpomínám rád,“ uzavírá prozatím svou politikou kariéru původní profesí historik Martínek. Právě historii a památkám by se chtěl nyní věnovat. Zvažuje ale také působení v oblasti pomoci obcím a krajům.

Radko Martínek
Zdroj: ČT24

Filipiová chyběla nejčastěji

Pomyslný žebříček končících členů horní komory uzavírá Daniela Filipiová. Dlouholetá senátorka za ODS není za posledních šest let podepsaná pod jedinou senátní úpravou. Vede i v počtu absencí.

Na dotazy ČT Filipiová ani její asistentka nereagovaly. Česká politička a architektka patří k dříve výrazným tvářím ODS. Senátorkou byla od roku 2000. Působila také jako ministryně zdravotnictví v druhé vládě Mirka Topolánka. V roce 1986 skončila po neurologické operaci na invalidním vozíku, od roku 1997 se věnuje politice.

Daniela Filipiová
Zdroj: ČT24

Pokud bychom hodnotili docházku, není na tom nejlépe ani Jan Veleba. Nezávislý senátor za chrudimský obvod už ale do Senátu nechce. Proč nehodlá o senátorské křeslo znovu usilovat a čemu se chce nyní věnovat, odmítl ČT sdělit.

Loni v srpnu však při příležitosti svých 70. narozenin uvedl: „Svůj mandát obhajovat nebudu. Mám pevný názor, že člověk musí vědět, kdy má skončit.“ V Senátu strávil šest let. Od roku 2014 byl také předsedou Strany Práv Občanů Zemanovci. Z funkce odstoupil letos v březnu. Mimo jiné působil také jako ředitel Agrární komory. Je rovněž zastupitelem v Kraji Vysočina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...