Svět založený na pravidlech snižuje riziko konfliktů, řekl Vystrčil při připomínce obětí holocaustu

Nahrávám video

Kvůli holocaustu se podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po válce budoval svět založený na dodržování pravidel, která snižují riziko dalších válek a genocidy. Je odpovědností každého přispět k tomu, aby tato pravidla platila i v současném světě, uvedl Vystrčil při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Průvod světel projde i Terezínem. Lovosická radnice odhalila památník obětem na místě bývalé synagogy. Vzpomínkové akce se konají i ve světě, například v Berlíně nebo Osvětimi.

„Svět založený na pravidlech snižuje riziko konfliktů, snižuje riziko toho, že převládnou emoce nebo síla a moc,“ prohlásil předseda Senátu. Pokud mají být podle něj tato pravidla nadále dodržována, záleží na tom, zda si lidé dostatečně silně dokážou připomínat poučení z minulosti.

Nahrávám video

„Záleží také na tom, do jaké míry a jakým způsobem budeme zacházet s naší odpovědností. Odpovědnost nelze kázat, odpovědnost musíme nést v sobě,“ řekl dále Vystrčil. Přál by si, aby lidé dokázali udělat všechno pro zajištění nedotknutelnosti životů, svobody a vlastnictví. „Pokud toto dokážeme, potom máme naději, že budou ve světě nadále vládnout pravidla,“ dodal.

Nesmíme nikdy zapomenout, míní prezident

Podle prezidenta Petra Pavla je tento den výzvou k zamyšlení se nad minulostí i odpovědností. „Bohužel i dnes se totiž najdou lidé, kteří nenávistnou nacistickou ideologii bagatelizují, nebo s ní dokonce sympatizují. Pamětníků holocaustu a příbuzných jeho obětí ubývá, a je proto na nás, abychom jejich odkaz nesli dál a předávali ho dalším generacím. Na jména a příběhy obětí holocaustu nesmíme nikdy zapomenout,“ uvedl Pavel na síti X.

Podobně se vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO). „Dnes si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Jedno z nejtemnějších a nejtragičtějších období lidských dějin. Nikdy nesmíme zapomenout,“ napsal předseda vlády na síti X. Poslanci odpoledne uctili památku obětí holocaustu v úvodu úterního zasedání minutou ticha.

Současné známky antisemitismu

Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů. Holocaust se týkal i Romů a Sintů. Z jejich původního počtu 6500 se vrátilo jen šest set, uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

Pamětník holocaustu Pavel Jelínek z Liberce na setkání v Senátu mimo jiné řekl, že se do tohoto města vrátily po druhé světové válce pouze čtyři desítky z 1350 členů tamní židovské komunity. Připomenul i současné antisemitské aktivity, jimž čelí Židé v důsledku izraelsko-palestinského konfliktu a úsilí o eliminaci palestinského teroristického hnutí Hamás. „To, na čem záleží, je vůbec se nebát,“ poznamenal Jelínek.

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma poukázal na narůstající projevy antisemitismu v Česku, které nejsou jen dílem „nevzdělaných primitivů“, ale i děním na vysokých školách.

Připomenul loňské vyvěšení palestinských vlajek k výročí teroristického útoku Hamásu, při kterém bylo v židovském státě povražděno asi dvanáct set lidí a přes 250 bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Tento útok pak vedl k odvetným izraelským úderům, při nichž přišly o život desítky tisíc Palestinců. 

Podle Klímy i holocaust začínal verbálními útoky. Varoval před zkreslováním faktů maskovaným za svobodu slova. „Nejde o ochranu jedné minority, jde o ochranu a zdraví celé společnosti,“ upozornil.

Památník v Lovosicích

Památník obětem holocaustu nově připomíná židovskou obec v Lovosicích na Litoměřicku. Stojí na místě, kde stávala synagoga, která byla pravděpodobně zničena při křišťálové noci v roce 1938. Autorem je akademický sochař Libor Pisklák. „Pro mě byl tenhle úkol osobní záležitost a jsem rád, že k osmdesátému výročí konce války bylo možné věc realizovat,“ uvedl. Sochař čerpal z historických zdrojů, zamýšlel se i nad místem.

Dílo je viditelné z přístupové cesty k řece i z náměstí. Skládá se z kamene z liberecké žuly a kovové menóry z dílny uměleckého kováře. Kolem památníku jsou kameny zmizelých, kam později přibydou jména místních židovských obyvatel, obětí nacistické perzekuce. Na jaře přibude k pomníku vstup a upraví se okolní zeleň.

Bylo to děsivě propracované, říká historik

Termín holocaust má řadu významů. „Používáme ho pro naprosto zrůdný proces likvidace příslušníků židovského národa. Samozřejmě v dnešní době je tendence pojem používat v širším smyslu i pro další etnické skupiny, proti kterým bylo vedeno vyhlazování, které bylo za druhé světové války, a někdy se setkáváme, že se to pak používá i pro jiná vyhlazování,“ vysvětlil historik Ústavu pro studium totalitních režimů Michal Pehr.

Holocaust byl podle něj nastartován v okamžiku, kdy se nacisté dostali k moci a začali uplatňovat protižidovská opatření. „Samozřejmě kořeny bychom mohli hledat obecně v antisemitismu, ale tady musím říci, že holocaust je jednoznačně spojen s nacistickou ideologií, která se v lednu 1933 dostává k moci v Německu, a nacistická ideologie potom způsobí vedle holocaustu i druhou světovou válku,“ popsal historik. Za děsivé vždy považoval to, jak byl celý proces ve zrůdnosti připravený, propracovaný a zorganizovaný. „Mohli bychom to přirovnat k továrnímu běhu a v tomto to bylo skutečně děsivé,“ dodal.

Nahrávám video

Poté, co došlo k okupaci českých zemí a k vytvoření protektorátu Čechy a Moravy, byly protižidovská opatření a norimberské zákony uplatňovány i na československou židovskou komunitu. „V rámci protektorátu vzniká terezínského ghetto a Terezín, který je asi nejviditelnějším symbolem. Samozřejmě symbolů holocaustu na našem území je celá řada, na některé se i trochu pozapomíná, jako například tábor pro židovské míšence, který byl v Postoloprtech,“ dodal historik.

Den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů a připadá na 27. ledna – tedy den, kdy sovětští vojáci osvobodili německý koncentrační tábor v Osvětimi, kde nacisté během druhé světové války zavraždili přes milion lidí, většinou Židů. Celkově přišlo během holocaustu o život téměř šest milionů Židů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...