Vysokoškoláci mají o Erasmus větší zájem než před pandemií, univerzity všechny výjezdy ale možná neufinancují

O studium v zahraničí je mezi vysokoškoláky větší zájem než před pandemií covidu-19, nejčastěji chtějí na Erasmus do Německa nebo Španělska. Podle oslovených univerzit počet přihlášek na následující akademický rok dokonce převyšuje aktuální nabídku studijních pobytů. Školy se zároveň obávají, že kvůli zvýšenému zájmu nebudou mít dostatek peněz například na prodlužování výjezdů o další semestr, jako bylo běžné v předchozích letech.

„V předchozím programovém období mezi lety 2014 až 2020 vyjíždělo s programem Erasmus+ v průměru každý rok do zahraničí kolem osmi tisíc českých vysokoškolských studentů. Rok 2020 byl pochopitelně specifický, v důsledku pandemie vyjelo do zahraničí asi pět tisíc studentů. Letos už se vracíme zpět k normálu, některé vysoké školy dokonce hlásí nárůst zájmu o výjezdy oproti roku 2019,“ potvrzuje Radka Vavroušková, mluvčí Domu zahraniční spolupráce, který má program na starosti.

Podle mluvčího Univerzity Hradec Králové Jakuba Nováka není letos ani možné vyhovět všem zájemcům. O studijní pobyt v zahraničí mělo zájem 350 studentů, v podzimním semestru jich škola vyšle do ciziny podstatně méně. „Aktuálně evidujeme 300 partnerských institucí. Poptávka výjezdů ze strany studentů ale výrazně převyšuje univerzitní nabídku a možnosti. Zájem o Erasmus je nyní vyšší nejen ve srovnání s obdobím během pandemie, ale i s obdobím před pandemií. V rámci příštího semestru máme v plánu vyslat do zahraničí na dvě stovky studentů,“ uvedl Novák.

Také Vysoká škola ekonomická v Praze zaznamenala zvýšený zájem o Erasmus. Ve srovnání s dobou před pandemií by chtělo do zahraničí asi o desetinu studentů více. „V posledním kole přihlašování v únoru 2022 jsme obdrželi více než tisíc přihlášek. V letním semestru 2022 aktuálně studuje v zahraničí více než čtyři sta studentů, trend je rostoucí,“ informovala Gabriela Böhmová z oddělení zahraničních styků VŠE.

Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka je za vyšším počtem studentů, kteří chtějí vyjet do ciziny, hlavně rozvolnění epidemických opatření. „A také potřeba studentů zrealizovat pobyty, které kvůli pandemii odkládali.“

V době pandemie počty výjezdů výrazně klesly. „Studenti nechtěli vyjíždět. Měli obavy z nemoci, situace v cílové zemi, problematického návratu domů, nebo nemohli, protože byly uzavřené hranice. Zejména státy mimo EU měly v určitých obdobích velmi přísné podmínky vstupu, případně byl komplikovaný návrat z nich. Někteří partneři také úplně pozastavili přijímání studentů ze zahraničí,“ popsal situaci mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.

Pobyty bez možnosti prodloužení o semestr?

České univerzity se obávají, že kromě toho, že nemůžou vyhovět všem zájemcům, nebudou mít možná ani dost peněz na to, aby studentům prodloužily výjezd do letního semestru, jako bylo dosud běžné. „S napětím očekáváme výsledky ve výzvě 2022 (žádost o prostředky na nadcházející akademický rok, pozn. red.), které zatím nebyly zveřejněny. Pokud by byly ve výši odpovídající minulému roku, museli bychom přistoupit k omezování mobilit,“ informuje mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová. „U studentů bychom v případě omezeného rozpočtu přistoupili k neprodlužování výjezdů na celý akademický rok,“ připouští.

O možnost dvousemestrálního výjezdu na Erasmus by v případě nižšího rozpočtu mohli přijít také studenti České zemědělské univerzity v Praze nebo Univerzity Hradec Králové. Jiné školy věří, že situaci zvládnou.

„Snažíme se studenty vysílat do zahraničí bez krácení a jejich mobilitu dofinancováváme z jiných zdrojů,“ říká Hana Philippi z odboru zahraničních vztahů VUT v Brně. „Pokud by univerzita měla k dispozici pouze finance z programu Erasmus+, musela by také přistoupit k omezení mobilit,“ přiznává.

Podle mluvčí Domu zahraniční spolupráce Radky Vavrouškové letos některé vysoké školy podhodnotily zájem studentů. „Zájem o výjezdy ze strany studentů je abnormální a je možné, že univerzity s tím při žádosti o finance na výjezdy nepočítaly,“ konstatuje.

Podotýká ale, že pro letošní rok dostala Česká republika od Evropské komise přidělený rozpočet na program Erasmus+ ve výši 77 milionů eur. Největší částku podle jejích slov vedle základních, středních či vyšších odborných škol každý rok získává právě sektor vysokoškolského vzdělávání. „V letošním roce je to 33 milionů eur,“ doplňuje. V meziročním srovnání se tak jedná o narůst o 34 procent. Tento trend Vavroušková očekává i v následujících letech.

Nové typy výjezdů

Například z VŠE vyjede na studijní pobyt v příštím akademickém roce nejvíc studentů do Německa. „Mezi nejoblíbenější destinace dále patří Francie, Rakousko a Švédsko. Studenti se však často podívají i do mimoevropských zemí, a to například do USA, Kanady, Hongkongu, Thajska a Brazílie,“ uvedla mluvčí.

Studenti Univerzity Palackého v Olomouci zase míří nejčastěji na jih Evropy. „Největší zájem je tradičně o Španělsko, mimo Evropskou unii pak o Izrael, Bosnu a Hercegovinu. Naopak klesá zájem o Turecko a Maďarsko,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant.

V nabídce pro vysoké školy také přibyl zcela nový druh výjezdů, a to krátkodobé intenzivní programy. Určené jsou hlavně studentům v doktorandských nebo kombinovaných programech. „Během intenzivního programu vyjede účastník na kratší dobu, například čtrnáct dní, a následně se věnuje studijním či pracovním činnostem on-line z České republiky. Tento typ aktivit vítají všichni, kteří mají zájem o zahraniční zkušenost, ale z nějakého důvodu nechtějí vycestovat na dlouhou dobu,“ doplnila Vavroušková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 32 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...