S výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP pomůžou vládě příští rok i další resorty. Jde o skoro devět miliard z plánovaných celkem 160. K největším položkám se řadí státní hmotné rezervy a projekty v oblasti dopravy. Posilování rozpočtu je podle kabinetu nezbytné pro věrohodné odstrašení a bojeschopnost armády. Opozice si ale není jistá, jestli se podaří peníze smysluplně utratit.
Obranné výdaje ve výši dvou procent HDP zakotvil speciální zákon o financování obrany, který vláda letos prosadila. Zavazuje exekutivu vyčleňovat tento objem každý rok. Nárůst výdajů vláda schválila koncem září, teď potřebuje souhlas sněmovny.
„Vycházeli jsme i ze zkušeností našich spojenců a ostatních členských států NATO. Ta částka není nijak vysoká v rámci celých dvou procent HDP. Jsme přesvědčeni, že to má logiku a že to odpovídá všem standardům a všem pravidlům,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nejvíce utratí přímo resort obrany s armádou. K tomu kabinet započítal i projekty dalších ministerstev a rozpočty některých institucí – Správy státních hmotných rezerv s výdaji 3,75 miliardy a Národního bezpečnostního úřadu a úřadu pro kyberbezpečnost, které mají k dispozici řádově stovky milionů.
Peníze mají jít například na švédské obrněnce CV-90, které má armáda začít používat za tři roky. Má se zřejmě zaplatit i první splátka za americké letouny F-35.
Například vnitro plánuje utratit zatím čtyřicet milionů korun. „Jedná se o různé komunikační systémy a podobně, které jsou uznatelným nákladem NATO, ale my máme schválenou například koncepci rozvoje Letecké služby Policie České republiky. Tady si umíme představit třeba i sdružené nákupy,“ popsal v pořadu Týden v politice ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Financujeme mobilizační rezervy, pořizujeme také řadu dalších položek, které jsou také pro armádu nesmírně důležité,“ sdělil předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Příliš rychlé, tvrdí opozice
Dvěma miliardami by se mělo podílet také ministerstvo dopravy. „Jde o takzvané projekty dvojího užití, to znamená – jsou to projekty, které pomohou jak tomu civilnímu sektoru, tak mohou pomoci i armádě v tom, aby se mohla přepravovat,“ vysvětlil mluvčí resortu František Jemelka.
Resort zařadil do obranných výdajů například rekonstrukci mostu Šmejkalka, dostavbu posledního úseku D1 nebo modernizaci dvou mostů na trati do Děčína.
Opozice kritizuje navyšování výdajů na obranu jako příliš rychlé, navíc v době, kdy ve většině ostatních oblastí chce vláda šetřit. „My jsme zvyšovali výdaje na obranu z nějakých 45 až na 85 miliard korun, ale bylo to v horizontu čtyř až pěti let. Tato vláda je připravena o tu stejnou částku skočit z roku na rok,“ kritizoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
„Vyjednávali jsme o tom jako vláda, jako tým. Já předpokládám, že tak, jak je to naplánováno, to bude rozumně a efektivně investováno,“ reagoval Stanjura.
Dvou procent HDP mají dosáhnout výdaje na obranu poprvé od roku 2005 a poprvé od doby, kdy se stala armáda plně profesionální.
