Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem. Jednala i o výcviku Ukrajinců či digitální plné moci

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat i po 13. říjnu. Vláda původní desetidenní opatření prodloužila o dvacet dní do 2. listopadu, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024, vznik Registru pro digitální plné moci a některé další normy.

Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce, loni je kvůli přílivu migrantů Česka zřídila koncem září a trvaly do začátku února. Podle Rakušana české rozhodnutí opětovně navazuje na kroky okolních států.

„Aby Česká republika nevytvořila pobídku pro migrační proudy, rozhodla o prodloužení ochrany hranice o dalších dvacet dnů do 2. listopadu,“ řekl Rakušan.

Náklady na kontroly od minulého týdne do 2. listopadu budou podle ministra vnitra činit 53,4 milionu korun. Od minulé středy do pondělí policie zkontrolovala 43 749 osob a při nelegální migraci odhalila 283 lidí, řekl Rakušan.

Nahrávám video

Policisté zadrželi dvanáct převaděčů

Vstup na české území odepřeli policisté 234 osobám, ve 27 případech využilo Česko readmisní opatření vůči Slovensku. Policisté také zadrželi dvanáct převaděčů, kterým sdělili obvinění z trestného činu, doplnil ministr.

Policie minulý týden oznámila, že na kontroly nasadí v úvodní fázi zhruba 130 policistů především z příhraničí a pomáhat jim budou příslušníci cizinecké policie a z dalších krajů. Soustředí se na vozidla vytipovaná podle zkušeností policistů s odhalováním převaděčů. Policie může zkontrolovat kohokoli, ministerstvo vnitra proto doporučuje, aby lidé poblíž státní hranice u sebe měli občanský průkaz nebo pas.

Česko, Polsko a Rakousko zavedly kontroly na slovenské hranici od minulé středy. Cílem je omezit počet migrantů, kteří se nelegálně dostávají na jejich území, odkud chtějí většinou zamířit dál na západ. Dosluhující slovenská vláda následně zavedla kontroly na hranicích s Maďarskem, které v úterý prodloužila do 3. listopadu.

Zrušení podpory pro teplárny

Vláda také rozhodla o zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu „nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“.

Výcvik ukrajinských vojáků do konce roku 2024

Kabinet rovněž schválil prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024. Aktuální mandát vyprší na konci letošního roku. Podle návrhu bude v jeden moment na území Česka moci pobývat osm set vojáků, stejně jako to bylo v roce letošním. 

Návrh umožňuje pobyt v Česku vojákům Ukrajiny, ale také členských států Evropské unie a NATO. Čeští vojáci by měli v roce 2024 dále působit v již běžících operacích, jejich počet by přitom měl mírně vzrůst. Působí například v rámci asistenční mise EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU, přítomni jsou také v Bosně a Hercegovině v rámci operace EU Althea a ve Středozemním moři jsou součástí námořní operace EU Irini.  

Působení ozbrojených sil v zahraničí má v roce 2024 vyjít na 115 milionů korun, dalších 252 milionů korun má přijít na výdaje související s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků.

Vznik registru pro digitální plné moci

Vláda také schválila vznik Registru zastupování, který umožní využívání digitálních plných mocí. To budou moci využívat rodiče, když budou jednat jménem svých dětí. Zároveň bude možné je využít pro udělování plných mocí při jednáních s úřady. Registr bude plné moci evidovat, zároveň nabídne i formuláře pro jejich vyplnění, k jejichž podpisu bude stačit identita občana. 

Podle ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) projekt nabídne možnost snadného vytvoření plné moci odkudkoli. Zároveň budou moci lidé na dálku plnou moc odvolat, což zamezí problémům, kdy lidé u plných mocí zapomněli na časové ohraničení. Díky formulářům odpadne i problém s chybně vyplněnou plnou mocí. 

Bartoš očekává i výhodu pro veřejnou správu, která bude moci některé procesy automatizovat a tím i zrychlit. Zdůraznil přitom, že i nadále bude možné využívat současné formy zastupování, kdy lidé mají papírové plné moci, v některých případech notářsky ověřené.

Novela, která má pomoci filmovým pobídkám

Kabinet rovněž schválil novelu zákona o audiovizi, která má řešit zablokovanou situaci v oblasti tuzemských filmových pobídek. Na jedné straně je totiž vysoká poptávka po výrobě audiovizuálních děl na území České republiky, na straně druhé je ale systém filmových pobídek zablokovaný mimo jiné kvůli problémům některých zahraničních produkcí.

Americké produkce nemohly v uplynulých měsících kvůli stávce točit a tudíž nečerpaly pobídky, ale peníze na filmové pobídky jsou pro ně zablokované. „Svět filmového průmyslu je živý organismus. Změny, které novela navrhuje, jsou velmi důležité právě proto, aby systém pobídek fungoval plynule. V podobných situacích uvolní ruce Státnímu fondu kinematografie k podpoře dalších projektů domácí i zahraniční produkce,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). 

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

Vláda rovněž schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Nejkvalitnější zemědělskou půdu by tak nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Novela by měla přispět i k zavedení takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu upraví prováděcí právní předpis.

„Věříme, že zákon bude brzy schválen v takové podobě, která odstraní poslední bariéry, které dnes brání využití agrovoltaického konceptu. Česko jako průmyslová země nemůže spoléhat pouze na výrobu solární energie na střechách a agrovoltaika umožňuje vyrábět solární energii bez ztráty zemědělské půdy,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Zvýšení peněz pro Nadační fond obětem holocaustu

Kabinet podpořil také návrh na navýšení peněz pro Nadační fond obětem holocaustu v letech 2025 až 2029. Ministerstvo kultury navrhlo růst ročně o 13,5 milionu korun k současné podpoře, která činí 20 milionů korun každý rok. Navýšení se má týkat především financování nově ustaveného programu Bezpečnost, který fond zahájí v příštím roce, kdy na něj poskytne 6,5 milionu korun.

„Od roku 2025 by pak státní dotace měla být ve výši 33,5 milionu korun. Celková částka oproti minulému období je z větší části navýšena o prostředky pro zajištění bezpečnosti židovských obcí a také nově o prostředky na péči o přeživší holocaustu, kterých je mezi námi v Česku stále kolem tří set,“ sdělila ředitelka fondu Marta Malá.  

Strategie rodinné politiky

Vláda rovněž v úterý schválila strategii rodinné politiky na období 2024 až 2030. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) řeší například slaďování rodinného a pracovního života nebo odstraňování bariér, které hrají roli v rozhodování rodičů, jestli mít děti a kolik. 

Jurečka po jednání kabinetu také uvedl, že strategie se má zaměřit i na oblast prevence, tedy předcházení krizovým situacím. Soustředit se chce také na rodiče, kteří se starají zároveň o děti i o své rodiče. 

Návrhy na povýšení do hodnosti generálů

Vláda také schválila povýšení na generály. Prezident Petr Pavel by tak mohl 28. října jmenovat generálem bývalého šéfa zpravodajských operací Bezpečnostní informační služby (BIS) Petra Špačka, jak informoval server Aktuálně.

Špaček by mohl být vůbec prvním bývalým příslušníkem kontrarozvědky, který by se stal generálem ve výslužbě. Ředitele BIS Michala Koudelku povýšil Pavel do generálské hodnosti letos v květnu po letech odmítání od bývalého prezidenta Miloše Zemana.

Podle návrhu ministerstva financí se má brigádním generálem stát první zástupce ředitele Generálního ředitelství cel David Chovanec, který slouží u Celní správy 23 let. V současnosti má hodnost plukovníka. Působil převážně na manažerských pozicích na různém stupni řízení.

Řady brigádních generálů by mohli rozšířit také ředitelé věznic. Na návrh ministerstva spravedlnosti by mohl prezident podle informací jmenovat Ladislava Blahníka ze Stráže pod Ralskem a Dušana Gáče z brněnské věznice.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...