Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Nahrávám video

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.

Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba sedmdesát procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem.

„V případě společnosti ČEZ platí, že uděláme tyto kroky,“ řekl Havlíček. Potvrdil, že vláda nadále chystá opatření k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Plán je i součástí programového prohlášení současné vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy.

Hospodářská strategie – Česko: Země pro budoucnost 2.0
(pdf, 4 MB)
Stáhnout

Konkrétní kroky ani jejich harmonogram ministr nespecifikoval s odůvodněním, že tyto informace mají vliv na cenu akcií. Už v lednu Havlíček řekl, že vláda má pro zestátnění ČEZu připravený scénář a nebude jej oddalovat. Celý proces by podle něj měl být zahájen ještě letos, trvat by měl zhruba dva a půl roku. Celková cena se podle lednového vyjádření Havlíčka bude odvíjet od ceny akcií v té době. V minulosti ovšem připustil, že by zestátnění mohlo vyjít na přibližně 250 miliard korun.

Nahrávám video

„Hlavním důvodem nejsou ceny energií, ale to, že tím uvolníme ruce ČEZ k dalším investicím. Už nyní stát kontroluje všechny klíčové investice,“ uvedl Havlíček. Celý proces chce stihnout během současného volebního období.

Současná opozice plán na zestátnění ČEZu dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Energetika

Havlíček rovněž prohlásil, že Česko bude prosazovat změnu taxonomie EU pro jaderné zdroje. Do budoucna musí být považovány za dlouhodobý zdroj. V současnosti je jádro v unijní taxonomii zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. V souvislosti s jadernou energetikou Havlíček zopakoval, že jádro by v budoucnu mělo být hlavním energetickým zdrojem v Česku. Chce proto pokračovat v přípravě nových bloků v Dukovanech i Temelíně.

O výstavbě v Temelíně by vláda měla rozhodovat v příštím roce. Havlíček v minulých týdnech avizoval, že při současné situaci v energetice si nedokáže představit, že by se další dva nové bloky v Temelíně nepostavily.

Havlíček také uvedl, že prioritou v rozvoji tuzemské energetiky je v současné době nastavení kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů. Stát podle něj nyní čeká na notifikaci systému v EU, podle ministra by měla být hotová v červnu. Následně ministerstvo průmyslu zahájí výběr investorů, první soutěže by mohly začít v říjnu.

Systém kapacitních mechanismů by měl formou státní podpory garantovat investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. V první fázi by se stát měl zaměřit na plynové zdroje, první elektrárny by se podle Havlíčka měly začít stavět v roce 2028, fungovat by mohly od roku 2031.

AI Gigafactory

Vláda je podle Havlíčka také před finálním rozhodnutím o zapojení se do projektu AI Gigafactory. „S ohledem na to, jak se to v Evropě v tuto chvíli vyvíjí, ve smyslu budování těchto infrastruktur, ve smyslu poptávky, ve smyslu stability prostředí, odolnosti, se blížíme k tomu finálnímu rozhodnutí. A já musím říci, že od toho opatrného přístupu začínám být optimistický, a vypadá to, že i s tím privátním investorem najdeme velmi rozumnou cestu,“ prohlásil ministr.

V Evropě má s podporou EU vzniknout pět velkých datových center pro účely umělé inteligence, takzvaných AI Gigafactory. Předchozí vláda loni rozhodla, že se Česko do iniciativy přihlásí s projektem budovaného datového centra Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. Současná vláda zaujala zdrženlivější postoj a chtěla nejprve posoudit přínosy investice pro stát.

Babiš označil za hlavní úkol vlády změny u emisních povolenek

Babiš se v pátek ve svém projevu věnoval mimo jiné emisním povolenkám. Systém označil za „absolutní katastrofu“, na které podle něj Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Sestavit koalici států, které označil za přátele evropské konkurenceschopnosti, je podle něj úkolem, jemuž podřídí všechno. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Hospodářská strategie má podle kabinetu vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. Obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu na pracovním trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu či omezení byrokracie. Babiš v pondělí uvedl, že strategie navazuje na plán předešlé vlády, který však kabinet Petra Fialy (ODS) bohužel „zazdil“.

Babiš za strategii ocenil vicepremiéra Havlíčka, který její přípravě věnoval dva a půl roku. Všichni ministři podle něj budou vždy po půl roce vyhodnocovat, jak plní programové prohlášení. Za své vlastní téma považuje premiér vedle povolenek hlavně zdravotnictví. „Musí být takové, aby příští generace byly zdravé, lidé se dožili vysokého věku ve zdraví. Tomu věnuji čas od rána do večera,“ uvedl.

Hlavní prioritou je zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci i změny v povolenkách. Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eura za tunu oxidu uhličitého (CO2). „Průměr přitom byl 87 eur,“ uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a Unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. „Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,“ uvedl ke změně systému povolenek.

Schillerová chce více patentů

Ministerstvo financí se podle šéfky resortu Aleny Schillerové (ANO) bude podílet na uplatňování hospodářské koncepce podporou vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou, podporou start-upové infrastruktury a boje s šedou ekonomikou.

„Vyslyšeli jsme volání po zatraktivnění daňových odpočtů na vědu a výzkum. Chceme, aby se firmy, které působí v Česku, nebály inovovat. Aby měly motivaci své rozvojové projekty realizovat právě v naší zemi,“ řekla Schillerová. Ti, kteří dělají skutečnou vědu a výzkum, se podle ní nebudou muset obávat toho, že jim tyto odpočty Finanční správa po letech neuzná.

Schillerová také chce, aby v Česku vznikalo více patentů. „Aby bylo atraktivním místem pro umístění duševního vlastnictví. Tento kapitál od nás zbytečně odchází. My tento trend chceme zvrátit. Pro příjmy z patentů, které jsou alokované na našem území, zatraktivníme zdanění,“ dodala. MF podle ní také zrychlí odpisy. „Ale ne všem a plošně. Budeme podporovat odvětví s vysokou přidanou hodnotou,“ podotkla.

Do pěti let by se mělo ročně stavět o 20 tisíc víc nových bytů, řekla Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (dříve Schwarz Bařtipánová, ANO) na tiskové konferenci uvedla, že v Česku by se do pěti let mělo podle hospodářské strategie vlády ANO, SPD a Motoristů stavět padesát tisíc nových bytů ročně. To by bylo o zhruba dvacet tisíc bytů více než nyní. Z celkového počtu by zhruba deset tisíc nových bytů mělo být obecních, družstevních či v režimu takzvaného dostupného bydlení.

Stavět by se pak mělo podle Mrázové hlavně tam, kde je poptávka a potřeba, tedy například v metropolitních oblastech. „Naším cílem není jen stavět více. Pokud dokážeme stavět levněji, rychleji a tam, kde je poptávka, tak se k prosperitě skutečně můžeme prostavět. Pokud postavíme o dvacet tisíc bytů ročně víc, přinese to navýšení HDP až o tři procenta, přes šedesát miliard korun příjmu do státního rozpočtu navíc, tisíce pracovních míst, vyšší daňové příjmy a hlavně vyšší konkurenceschopnost Česka,“ uvedla Mrázová.

Zrychlit a zefektivnit výstavbu v Česku by měla podle Mrázové i změna stavebního zákona, která se bude ve sněmovně projednávat ve druhém čtení. Novela stavebního zákona například zavádí centralizovanou stavební správu, obce by pak měly mít na starosti územní rozvoj.

Potřebujeme propojit regiony, řekl Bednárik

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v rámci představování vládní strategie prohlásil, že Česko potřebuje kvalitní dopravní infrastrukturu, která bude funkční, kvalitní a dostupná a propojí zemi tak, aby žádný region nezůstal stranou.

„Pokud regiony nepropojíme, budou slábnout a vylidňovat se, pokud je propojíme správně, bude prosperovat celá země,“ řekl Bednárik s tím, že dopravní infrastruktura je základem fungující ekonomiky. Železnice a dálnice přivádějí do regionů investice, pracovní příležitosti a nové možnosti, podotkl.

Nahrávám video

Cílem vlády bude podle ministra stavět kvalitně, levně a chytře. „Přestaneme jen plánovat do šuplíku, každá koruna z našich peněz musí být vidět v konkrétních výsledcích,“ uvedl. Hospodářskou strategii označil Bednárik za konkrétní plán závazků, jak připravit Česko na budoucnost, aby dokázalo využít strategické polohy ve středu Evropy.

Mezi základní cíle v dopravě řadí strategie dokončení páteřní dálniční sítě, která by měla být podle vlády kompletní do roku 2035, a železniční sítě. Mezi konkrétními prioritními stavbami pro příští roky zmínil dálniční napojení s Rakouskem dálnicí D3 a Polskem po D11, Pražský okruh nebo dálnice D35 a D52.

Finance půjdou podle Schillerové z šedé ekonomiky

K zajištění financování kroků by podle Schillerové měly pomoct peníze získané z šedé ekonomiky, evropské peníze či nastartování hospodářského růstu. „Mým úkolem bude hledat cesty, jak to ufinancovat. Co mě bude nejvíce zajímat, jak zajistit ty zdroje, to spočítáno máme, ale pak se vejít do rámců. To jsou věci, o kterých budeme jednat,“ doplnila ministryně po představení hospodářské strategie.

Odhad výnosu třicet miliard korun ročně z opatření proti šedé ekonomice podle ní platí. Jde například o zavedení modernější verze elektronické evidence tržeb od roku 2027. Velkým problémem je podle ní zneužívání transferových cen či dividendové politiky.

Strategie vychází z dokumentu, který představilo hnutí ANO už loni před volbami. Podle Havlíčka práce na strategii trvaly dva a půl roku a podíleli se na nich lidé z podnikatelské sféry, výzkumných organizací nebo univerzit. Dokument podle Havlíčka obsahuje časový harmonogram pro plnění jednotlivých opatření. Řízením a kontrolou dodržování strategie byl podle ministra pověřen tým pod ministerstvem průmyslu. Povede ho Havlíček.

Avizovanou snahu o zlepšení podmínek pro soukromý sektor označovali analytici v minulých měsících jako správný krok. Zároveň však byli často skeptičtí k jednotlivým krokům, velká část analytiků byla kritická například k plánovanému zestátnění ČEZu.

Vlček: Strategie navazuje na práci předchozí vlády

Bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) uvedl, že strategie v mnohém navazuje na jeho práci. „Na druhou stranu je to v mnoha ohledech spíše strategie pro minulost, zapomíná se na moderní udržitelné technologie, které už dnes tvoří dvacet procent českého exportu,“ uvedl.

Dokument podle něj také mluví hodně o betonu a už tolik ne o lidech. Dokument navíc vůbec nejde dohromady s tím, co přináší návrh státního rozpočtu, míní Vlček. Zmínil snížení výdajů na vědu a výzkum, na bezpečnost či nedostatečný objem peněz na bydlení. Financování je tak nejasné, řekl.

Rozpory Vlček spatřuje i mezi koaličními partnery. „ANO hovoří o nutnosti nových pracovních sil, to je v rozporu s SPD. ANO počítá s budováním akceleračních zón, to odmítají Motoristé,“ namítl. Naopak pochválil kontinuitu v rozvoji jaderné energetiky, podpoře exportu či v rozvoji umělé inteligence. „Velkým problémem pro naplňování strategie je stále nevyřešený střet zájmů Andreje Babiše, protože to významně ohrožuje evropské finanční toky,“ dodal.

Skopeček: Jedna věc je dokument a druhá realita

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček z opoziční ODS řekl, že jedna věc je mít hospodářskou strategii jako dokument a druhá věc je umět opatření převádět do reality. Dodal, že i při předchozí vládě ANO existovaly „podobné strategické dokumenty“, nicméně v realitě se podle něj ta opatření nedělala.

Nahrávám video

„Karel Havlíček říká, že chce sázet na soukromý sektor, ale když vidíme první kroky vlády, tak je to pravý opak. Slyšíme spíše o represích. Tiskové konferenci o hospodářské strategii předcházela tisková konference o EET. V oblasti zemědělství chtějí regulovat ceny, diktovat marže,“ podotkl Skopeček s tím, že to „nevypovídá moc o tom, že stát chce svou roli v ekonomice snižovat a dávat více prostoru podnikatelům“.

Zároveň ale zmínil, že v dokumentu, který Havlíček představil, je celá řada pozitivních opatření, která určitě budou mít i jeho podporu. „Jen té hospodářské strategii musí předcházet to, co je úkolem vlády, tedy vytvářet makroekonomicky stabilní prostředí a vytvářet co nejjednodušší pravidla, ve kterých budou podnikatelé pracovat,“ dodal.

Realitou jsou provozní výdaje a plošné podpory, říká Činčila

Také poslanec KDU-ČSL Benjamin Činčila označil za pozitivní, že je strategie orientovaná na privátní sektor, start-upy nebo kapitálový trh. „Problém je ale v rozporu mezi slovy a činy. Máme tu strukturální deficity a vláda zadlužuje budoucnost, aniž by šlo o skutečně prorůstové investice. Andrej Babiš mluví o proinvestičním zadlužování, ale realitou jsou často provozní výdaje a plošné podpory. Věda a výzkum nejsou skutečnou prioritou, jelikož se rozpočtově škrtají,“ uvedl.

Nahrávám video

„Karel Havlíček říká, že peněz je dost, jen se neumí využít. Pokud je to pravda, je to selhání řízení,“ řekl Činčila. Řešením podle něj ale nejsou plošné škrty ani plošné dotace bez adresnosti. „Už tu byla strategie Země pro budoucnost s minimálními výsledky. Bez rozpočtové odpovědnosti, měření efektivity a skutečné podpory vědy a výzkumu zůstane i tahle strategie jen hezkým dokumentem,“ dodal.

Podle Kučery chybí opora v rozpočtu

Podobně se vyjádřil i člen sněmovního hospodářského výboru Michal Kučera (TOP 09). Vítá, že vláda má strategii. „To základní, co této strategii chybí, je opora v rozpočtu. Když se podíváme na současný rozpočet, tak tam nevidíme ani řádku, která by odpovídala této strategii. Pravděpodobně to bude až v rozpočtu na příští rok, což si myslím, že je pozdě,“ uvedl.

Nahrávám video

Ocenil také informaci o tom, že Česko je před rozhodnutím o zapojení se do projektu AI Gigafactory, což podle něj nastartovala minulá vláda. „Já jsem rád, že současná vláda v tom pokračuje,“ poznamenal s tím, že jej ale také mrzí, že opozice nebyla do přípravy více zapojena. „Hospodářská strategie překračuje jedno volební období a měli bychom se na ní podílet jak opozice, tak koalice, protože hospodářský sektor by neměl být tak politizován, jako jsou třeba jiné,“ míní.

Senátor Miroslav Plevný (za STAN) zmínil, že strategie není v rozporu ani s tou předchozí, kterou schválila minulá vláda. „Najdete tam, kromě detailnějších věcí, spíše velké shody, což je za mě určitě dobře, protože je to znak toho, že směr, který bychom měli jako Česko nastavit, se nemění,“ uvedl.

Vláda podle strategie plánuje stavět na rozvoji privátního sektoru, zatímco úkolem státu má být to, aby připravil prostředí. Podle Plevného je tento směr „principiálně správný“. „Veřejné finance neutáhnou všechno, (...) takže je potřeba motivovat privátní sektor, aby se na rozvoji ekonomiky podílel,“ podotkl s tím, že má ale pochybnosti, zda tomu odpovídají i kroky vlády.

Nahrávám video

Chybí priority, míní o strategii Svobodová

Členka sněmovního rozpočtového výboru za Piráty Vendula Svobodová ocenila, že strategie pojmenovává problematická místa, ale je podle ní „ambiciózní až moc“. „Tím, že jednotlivé problémy neprioritizuje, to bude takové, že ‚budeme dělat všechno, ale nebudeme dělat nic‘,“ zkritizovala.

Také upozornila, že pozoruje nesoulad s rozpočtem. Jako příklad jmenovala bydlení. K vládou plánovaným opatřením v této oblasti se však podle ní nedá říci, zda mohou být naplněna, protože pochybuje o samotném stavebním zákonu a způsobu jeho projednávání. „Doba se posunula a máme tady nové problémy. Kdyby diskuse trvala o pár měsíců déle, zákonu to může jen pomoci,“ sdělila k legislativě řešené už několikáté období.

Nahrávám video

Rafaj: Vláda přišla velmi připravená

„Tahle vláda přišla velmi připravená. Připravila si strategii, kterou chce plnit od prvního dne. I předchozí vláda přišla s hospodářskou strategií, ale až na konci třetího roku svého fungování, tím pádem ji nemohla ani naplňovat,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj s tím, že současná vláda má konkrétní data i témata.

„Těžko proti tomu můžu říkat něco negativního, protože vychází z podkladů svazů a zastřešujících organizací, jako je Svaz průmyslu, a my jsme byli velmi aktivní, aby se tam dostaly priority, které byznys potřebuje,“ podotkl. Strategie podle něj navazuje na to, co bylo ve strategii předchozí vlády. „Je daleko více rozpracovaná do detailů, má konkrétní termíny. Neřekl bych, že jde v zásadních věcech do protisměru,“ poukázal.

Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek řekl, že strategie je zaměřena na největší problémy české ekonomiky. „Orientuje se primárně na prosperitu a životní úroveň obyvatel. Jestli bych jí něco vytknul, tak to, že je tam toho až moc. Je velice obsáhlá a připadá mi to jako plán spíše na deset let než na toto volební období, ale to je vlastně dobře,“ podotkl Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...