Vláda chce mimořádnou daň od roku 2023, spojí ji s daňovým balíčkem, oznámil Stanjura

Nahrávám video

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Plán vlády prosadit daň z mimořádných zisků provázely komunikační zmatky. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil, že se vládní koalice dohodla na platnosti daně od letošního roku, totéž prohlásili i další koaliční lídři. Zbyněk Stanjura ve středu odpoledne ale oznámil, že se kabinet shodl na platnosti daně až od roku 2023.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Upozornil také na to, že tuto daň plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.

„Evropské nařízení umožňuje zdanit i rok 2022 a podle zpráv, které máme, možná mnohé členské státy k tomu přistoupí. My tuto otázku pečlivě zvažujeme, i s ústavními právníky, v tuto chvíli se vláda kloní k bezpečnější variantě – aby účinnost byla od 1. 1. 2023,“ avizoval Stanjura. Dodal, že návrh, který vláda konzultuje se svými partnery i s opozicí, se nijak nezměnil. 

Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Ministr financí také odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy. 

Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších patnáct miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Schillerová: Návrh provází chaos

Podle bývalé ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh mimořádné daně provází chaos. „Vůbec nechápu, proč to vláda neschvaluje na řádném jednání. A mám pro to jedinou jednoduchou odpověď – protože ten návrh není doplněn tím, čím by doplněn být měl,“ okomentovala. 

„Co máme podpořit? My jsme ten návrh v konečné verzi, doplněný o výpočty, vůbec neviděli. A teď se dozvídáme – což považuji za nehorázné – že by měl být návrh za desítky miliard načten formou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku, který by se měl projednávat příští týden v úterý. Tím pádem bude znemožněno opozici, aby měla šanci ho nějakým způsobem opravit svým vlastním pozměňovacím návrhem,“ dodala Schillerová.

Nahrávám video

Podle člena rozpočtového výboru sněmovny Jiřího Havránka (ODS) kabinet Petra Fialy ví, co dělá. „Myslím, že jde (vláda) správnou cestou, já ji podporuji,“ uvedl. Havránek soudí, že vláda je ekonomicky kompetentní. „Vláda se na to podívala, dala si dohromady plusy a minusy, a zjistila, že je daleko lepší ta bezpečnější cesta,“ dodal. Podle něj je rozhodnutí kabinetu definitivní a k žádným změnám již nedojde.

Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) nesouhlasí. „Největší smysl by dávalo jednorázové zdanění letošních zisků, protože tím, že vláda zaspala a neřešila situaci s energiemi (…) je to jedna z mála možností, jak by se to dalo stáhnout,“ vysvětlil. Nicméně si myslí, že retroaktivita by neprošla přes Ústavní soud. „V našich podmínkách to tedy realizovat nejde,“ dodal.

Nahrávám video

Prodloužení dočasného krizového rámce

V souvislosti s pomocí kvůli cenám energií kabinet jedná o prodloužení takzvaného dočasného krizového rámce na pomoc velkým firmám až do konce roku 2023, oznámil Síkela. Ministr podotkl, že podpora kvůli vysokým cenám energií se rozšíří, nezískají ji ale sektory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky se zastropovanými cenami. „Podporu bude moci čerpat více firem, než se původně očekávalo,“ řekl Síkela.

Dosud se podpora měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství, rybářství či lesnictví. „Rozšířili jsme sektorové vymezení programu na všechny sektory hospodářství,“ dodal. Původně se počítalo s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. 

Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno třicet miliard korun.

Vláda podpořila záměr Volkswagenu

Vláda podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory.

Podle předsedy představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku.

Síkela i Stanjura označili možné umístění gigafactory za strategickou investici. Podle Síkely může továrna automobilový průmysl, který patří mezi klíčové obory pro českou ekonomiku, připravit na budoucnost. Investice by podle něj mohla přinést do veřejných rozpočtů 71 miliard korun. 

„Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci,“ uvedl Síkela. 

Podle Stanjury budou nyní členové vlády jednat o možnosti, jak zajistit náhradní infrastrukturu pro potřeby armády, která vybranou lokalitu využívala jako záložní letiště. Vláda bude také jednat s dotčenými obcemi a s Plzeňským krajem, aby se vypořádala s jejich případnými připomínkami. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt gigafactory nevylučuje zachování letecké záchranné služby v dané lokalitě.

Vláda podle Stanjury podnikne veškeré potřebné kroky pro to, aby se podařilo investici získat. „Ten prostor nechceme pro jakoukoli investici, ale pro tuto konkrétní,“ zdůraznil. Podle něj se nezačne s úpravami vybrané lokality, dokud nebude jasné, že se Volkswagen rozhodl pro umístění své továrny právě u Plzně.

Ministr rovněž na tiskové konferenci oznámil, že státní podnik LOM Praha koupí čtyři podzvukové letouny L-39NG od Aera Vodochody. Zaplatí za ně včetně například pozáruční podpory nebo vybavení 2,1 miliardy korun. „Stroje, o které LOM Praha dlouhodobě usiluje, budou sloužit k výcviku vojenských pilotů,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský.

Vláda rovněž jmenovala nového předsedu rady Českého telekomunikačního úřadu. Od února jím bude dosavadní člen Marek Ebert, který nahradí Hanu Továrkovou. Ta úřad řídí od ledna 2020. Vláda zároveň jmenovala novým radním bývalého výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí a radního Českého rozhlasu Jiřího Šuchmana. V pětičlenné radě obsadí místo uvolněné v červnu po konci pětiletého mandátu Josefa Chomyna.

Projednávání stavebního zákona kabinet odložil

Vláda ve středu nedokončila projednávání věcné novely stavebního zákona. K úpravě se vrátí na příštím zasedání, konstatoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Kabinet podle přerušil i související novelu o jednotném enviromentálním stanovisku (JES).

„I s ohledem na to, že se jedná o náročnou normu, jsme projednávání bodu otevřeli a k některým věcem se chceme vrátit,“ popsal Kupka. Klíčová je podle něj část pojednávající o digitalizaci stavebního řízení, která má umožnit co nejrychlejší procesy. „To vedlo k tomu, že jsme se rozhodli to finální rozhodnutí odložit na příští týden,“ dodal.

Novela stavebního zákona navržená vládou především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jeho podřízené soustavy. Zanechává ale část stavebních úřadů v obcích.

Návrh dříve kritizovali například zástupci Asociace developerů, České komory architektů, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory či městských samospráv, podle kterých by měla vláda projednání odložit, protože je nekvalitní a zpomalí výstavbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 7 mminutami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 9 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 11 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 12 hhodinami
Načítání...