Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
Naplnění požadavku zákona o právu na digitální služby je spolu s digitalizací zdravotnictví, tedy sdílením zdravotních dat v digitální podobě, podle Klučky jednou ze dvou zásadních priorit. Vláda od minulého kabinetu převzala celkem pět set projektů, které musí setřídit a stanovit jejich prioritu.
Vzniklo proto grémium Rady vlády pro informační společnost, které se bude již příští týden zabývat 22 strategickými projekty a programy. Určí u nich termíny dokončení a odpovědné manažery, kteří za ně budou ručit.
Využití AI
„Všechna ministerstva mohou využívat umělou inteligenci. Situace napříč resorty není úplně špatná. Je tam celá řada pilotních projektů, které se rozbíhají. Je ale potřeba přidat a jít do větší kvantity, s čímž souvisí osvěta směrem k jednotlivým úředníkům, aby využívali umělou inteligenci správně, eticky. Je potřeba k tomu připravit infrastrukturu – od výpočetního výkonu po datová centra,“ nastínil vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena.
Podle Kačeny je třeba věnovat se i regulaci umělé inteligence. „V nejbližší době budeme předkládat návrh domácího AI actu,“ sdělil zmocněnec.
Dále se chce kabinet soustředit vzdělávání, aby lidé byli připraveni na dobu s umělou inteligencí. „Je třeba učit o AI, ale také s AI,“ poznamenal zmocněnec. Další oblastí je pak podpora českého výzkumu, vývoje a inovací. „Tato oblast byla dosud silně podfinancovaná,“ podotkl Kačena.
Tisíce služeb
Povinnost digitalizovat všechny služby státu odložila loňská novela zákona z února 2025 o dva roky. Důvodem byla podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nízká úroveň řízení projektů a chybějící IT odborníci ve službách státu nebo neúplnost dat.
Dalšími příčinami jsou složité informační toky a celkové řízení digitalizace bez jasné odpovědnosti za vynaložené peníze. Celkově přitom stát na digitalizaci v letech 2020 až 2024 vynaložil přes padesát miliard korun.
Plně digitalizovatelných služeb je podle Digitální informační agentury (DIA) zhruba šest tisíc. V lednu jich bylo plně digitalizovaných 1723 a podle agentury se nyní pracuje na digitalizaci dalších 1663 služeb.
Nároky na systémy
Většinu telekomunikační infrastruktury v tuzemsku poskytuje společnost CETIN Group. „Data putují po naší síti a dostávají se na místo svého určení. V návaznosti na rozvoj digitalizace, a zejména na rozvoj umělé inteligence, objemy dat rostou velmi rapidně a tím rostou i rizika spojená s provozem těch systémů,“ upozornil generální ředitel Juraj Šedivý.
Digitalizace je z hlediska parametrů, které klade na sítě, poměrně dobře předvídatelná, řekl Šedivý s odkazem na plány současné vlády. „Musíme zohlednit předpokládané toky dat a funkčnost aplikací v architektuře sítí, v dimenzování jednotlivých linek a v ochraně infrastruktury,“ popsal Šedivý.
Loni na podzim vešel v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je zvýšit odolnost organizací vůči kybernetickým hrozbám. „Zásadním kritériem, zda spadat pod regulaci, je velikost společnosti. Ta je určovaná buď obratem nebo počtem zaměstnanců,“ sdělil ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr.
Firmy, kterých se zákon týká a zaregistrují se, tak jejich hlavní povinností bude zavádět bezpečnostní opatření a řídit vlastní bezpečnost, konstatoval Kintr s tím, že takové kroky jsou ve vlastním zájmu společností.
