Většina lékařských fakult letos přijala rekordní počet přihlášek

Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.

Nejvíce studentů se letos přihlásilo na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (LF MU), kde je počet přihlášek rok od roku rekordní a nejvyšší napříč fakultami Masarykovy univerzity. Letos tam přijali 3402 přihlášek na všeobecné a 1416 na zubní lékařství. Kapacity jsou však 430, respektive 55 studentů. Přijato jich je ale vždy více tak, aby se na začátku akademického roku kapacity naplnily.

„Vždy se jedná o vyšší číslo, protože ne všichni přijatí se následně zapíší do studia. Konkrétní číslo přijatých tedy reflektuje průměrnou ‚zápisovost‘ minulých let. Pro Všeobecné lékařství je to kolem osmdesáti procent,“ uvedla proděkanka pro výuku v preklinických oborech všeobecného lékařství a přijímací řízení LF MU Kateřina Kaňková.

Oproti loňsku pozorují zvýšený zájem o studium medicíny všechny lékařské fakulty v republice až na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde je však dlouhodobě počet přihlášek stabilní. Letos se přihlásilo 2874 studentů, což je zároveň druhý nejvyšší počet přihlášek ze všech lékařských fakult v Česku.

V posledních letech bývá na všeobecné lékařství přijato kolem dvanácti set studentů, ke studiu se jich pak zapisuje zhruba polovina. Naopak zvýšený zájem je o nelékařské obory. „Pro zdravotnictví jsou to také klíčové pozice, které v budoucnu budou chybět. Snažíme se proto na tento zájem reagovat a podporovat ho, ale z ekonomických důvodů nemůžeme navyšovat počet studentů nelékařských programů,“ vysvětlil děkan 1. LF UK Martin Vokurka.

„Kapacity všech lékařských fakult jsou naplněny, neboť od roku 2019 přijímají na základě ministerské pobídky o patnáct procent studentů více,“ doplnil ke kapacitám pro všeobecné lékařství děkan Lékařské fakulty v Plzni Jindřich Fínek. Tam se na tento obor přihlásilo rekordních 2461 studentů, což je oproti loňsku nárůst o více než dvacet procent. Počet přihlášek na zubní lékařství se zvýšil o třináct procent.

Na Lékařské fakultě Ostravské univerzity program zubního lékařství otevřeli poprvé letos, čímž si vysvětlují významný nárůst přihlášek. „Mám ovšem velkou radost z toho, že tak významně roste zájem také o studium medicíny,“ uvedl děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Na program všeobecného lékařství se tam letos přihlásilo rekordních 1462 studentů, což je o 33 procent více než vloni.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci narostl počet přihlášek na všeobecné lékařství meziročně o deset procent, na 2. i 3. lékařské fakultě v Praze zaznamenali nárůst přihlášek o osm procent.

Více přihlášek, nejen od jednoho studenta

Děkan Lékařské fakulty v Hradci Králové, kde počet přihlášek roste od roku 2020, Jiří Manďák varuje, že zájem o studium medicíny může být zkreslený možností podat neomezený počet přihlášek na lékařské fakulty a následně se na ně i zapsat.

„Nejlepší studenti jsou takto často přijatí a zapsaní na několik škol současně. Přitom není žádná povinnost, ani po řádném zapsání, na danou školu nastoupit, dokonce ani ohlásit svůj případný úmysl nenastoupit,“ vysvětlil. „Pouze stav, kdy by mohl student podat pouze jednu přihlášku, což v žádném případě neprosazuji, by ukázal skutečný zájem o studium na dané škole, a tak i případnou šanci se na školu dostat,“ dodal.

Možnost, že by rekordní zájem vysvětlovala situace, že jeden student podá přihlášek na různé lékařské fakulty průměrně více než v předešlých letech, rozporují organizátoři přípravných kurzů na medicínu. „Při porovnání loňského a letošního roku vidíme mírný nárůst v počtu přihlášek na studenta z 2,58 vloni na 2,75 letos. Tento minoritní rozdíl ale z našeho pohledu nemůže sám o sobě vysvětlit rekordní zájem o studium na lékařských fakultách ani zvýšení bodové hranice pro přijetí, například na LF MU z 74 na 86 bodů v letošním roce,“ popsal Ondřej Sivera z přípravných kurzů Bmedic.

Podle Sivery k vyššímu zájmu přispívá rozvoj výuky nebo postupné zlepšování pracovních podmínek pro začínající lékaře. Roli také může hrát vývoj demografické křivky, která předpovídá nárůst ještě v následujících letech. „Podle statistického úřadu v současných letech přicházejí na vysoké školy mírně četnější ročníky,“ uzavírá.

Jakub Čopák z NaMedicinu.cz potvrzuje, že ani z jejich průzkumu nevychází, že by si studenti podávali více přihlášek než v minulých letech. Zvýšený zájem o studium medicíny si vysvětluje rostoucím povědomím o důležitosti lékařských oborů, k čemuž přispěla pandemie, zvýšenou poptávkou po zdravotnickém personálu spojenou se stárnutím populace nebo prestiží studia medicíny, které přináší stabilní povolání.

Dvě bývalé studentky Malostranského gymnázia v Praze se shodují na tom, že si podaly přihlášky na všechny pražské fakulty, fakultu v Plzni a jedna z nich ještě v Hradci Králové. Po přijetí na preferovanou fakultu se už ne vždy zúčastnily přijímacího řízení na ty zbývající.

„Když jsem byla přijata do Plzně na známky, věděla jsem předem, že do Hradce nepůjdu,“ uvedla jedna z nich. Druhá studentka šla nakonec ke všem přijímacím řízením. „Pokud by ale na konci nebyly fakulty, na které jsem chtěla nejvíce, nešla bych,“ dodala. Obě dvě se plánují zapsat jen na jedinou fakultu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 21 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...