Větší vzdálenost při předjíždění cyklistů je podle expertů posun k lepšímu, obtížnější může být ale kontrola

Nahrávám video

Sněmovnou prošel návrh, který stanovuje, že auta musí při předjíždění lidí na kole držet minimální vzdálenost půldruhého metru a tam, kde je rychlost omezená na třicet kilometrů v hodině, by měl stačit metr. Podle dopravního experta spolku AutoMat Vratislava Fillera je to „posun k lepšímu“, uvedl v pořadu Události, komenáře. „Je to minimálně slušnost a ohleduplnost dodržovat 1,5 metru,“ souhlasil i druhý host, místopředseda spolku Brno autem David Pokorný. Obává se jen toho, jak se to bude kontrolovat. Změnu ještě posoudí Senát.

„Musíme mít rovnoprávné postavení všech tří účastníků, jsou to chodci, jsou to cyklisté, jsou to řidiči. Všichni na tom musí být v zásadě stejně a tady to nikoho neznevýhodňuje, ani to nikoho extrémně nezvýhodňuje,“ zdůvodnil v týdnu předkladatel novely silničího zákona Petr Dolínek (ČSSD) důvody pro změnu pravidel. Policie ale upozorňuje, že na silnicích v horším stavu, kde cyklista nemůže jet při kraji, by za ním mohlo auto popojíždět i několik kilometrů.

Změna pravidel podle Fillera, který je také cyklista, vlastně kopíruje praxi některých zemí, které boční odstup definovaný mají. „Je definovaný v řadě států, ve Spojených státech, v Německu, Španělsku, Nizozemsku, Francii, Lucembursku a v dalších zemích. Někde je to metr, někde je to metr a půl, někde je to kombinace, plus jsou tam nějaké další drobné nuance typu, že v případě potřeby může cyklista třeba uvolnit cestu, a tak dále,“ uvedl s tím, že zavedení takového pravidla v Česku je určitě posun k lepšímu.

„Zhruba čtvrtina nehod má souvislost s předjížděním, to znamená, pokud úprava přispěje k tomu, aby v některých situacích řidiči trošku více přemýšleli nad tím, zda aktuálně cyklistu předjedou, nebo ne, tak to určitě bude mít pozitivní dopad. A ta měřitelnost, když máte nehodu s účastí cyklisty a automobilu, tak v 98 procentech případů jde do nemocnice cyklista, takže dopad by tam měl být,“ dodal.

Problémem bude podle Pokorného vymahatelnost

Také místopředseda spolku Brno autem Pokorný se změnou souhlasí, podle něho jde i o slušnost. „Já to znám z obou dvou stran, jsem jak aktivní cyklista, tak řidič, a vím, že předjíždět někoho takzvaně na řídítka, to se prostě nedělá a určitě to není bezpečné,“ uvedl.

Na druhou stranu si zároveň nemyslí, že zákon bude nějakým výrazným způsobem vymahatelný. „Nedovedu si představit, jak se to bude kontrolovat. A ani jako řidič si nedovedu představit, jak poznám, jestli to je metr čtyřicet, metr šedesát. Takže spíš se bojím, že to bude takový zákon pro zákon, který vlastně nakonec nic moc nezmění,“ doplnil.

Podle Fillera ale nejde o to posuzovat přesné centimetry, ale o princip, aby se na silnicích dodržoval bezpečný odstup. „Nejde o to, zda metr padesát pět nebo čtyřicet pět, jde o to, aby bylo prokazatelné, že když dojde k předjetí na půl metru, takže to je už ten nebezpečný odstup,“ vysvětluje s tím, že pak by se nestávaly takové případy nehod, kdy například autobus předjížděl cyklistu a ze strany uvolněný plech mu amputoval ruku. „Závěr policie byl, že řidič dodržel boční odstup, takže to není vlastně zavinění,“ vysvětluje.

A obavy z měřitelnosti nemá. Podle něho je totiž odstup při předjetí vidět z jakékoliv fotografie a posoudit lze i z šířky komunikace.

Spolek Brno autem na svých stránkách také uvádí, že odmítá diktaturu cyklo–eko menšiny. To se ale podle něho netýká tohoto nového pravidla. „V tomto případě bych určitě neviděl nějakou diktaturu cyklistů v tom, že chtějí jeden a půl metru odstupu,“ uvedl s tím, že ohleduplnost je ale potřeba na obou stranách a je žádoucí třeba i u cyklistů směrem k chodcům.

Z praxe totiž určtitá nevraživost mezi cyklisty, řidiči a chodci panuje, například když cyklisté jezdí na silnici ve skupinách nebo třeba ve městě po chodníku, takže kritika směrem k nim může být někdy i oprávněná.

Filler ale upozornil, že je potřeba vzít v úvahu fakt, že zatímco většina cyklistů jsou současně i motoristy, opačně to nebývá dost lidí. A ti pak nemají podle něho přímou zkušenost z kola, aby dokázali posoudit, na kolik je někdy porušování předpisů vlastně částečně vynucené.

„Samozřejmě vždycky se najdou lidé, kteří nedokážou posoudit, že se v danou chvíli chovají bezohledně, ať vůči chodcům nebo vůči někomu jinému. Současně ale jízda na kole v prostředí, které nemá dobrou infrastrukturu, je technicky dost náročná,“ uvedl. Třeba když cyklista jede po rušné ulici s auty a má tam parkující vozidla, obtížně se mu odhaduje poloha v tom pruhu tak, aby byla bezpečná a současně ne obtěžující, dodal.

Chyby také můžou podle něho působit cyklisté začátečníci, proto v AutoMatu funguje on–line poradna, kde se radí lidem, jak bezpečně a ohleduplně po městě jezdit.

Cyklisté by podle Fillera uvítali další úpravy

Cyklististé by nicméně podle Fillera uvítali i další úpravy legislativy. Některé další, kromě zmíněného bočního odstupu, sice sněmovna aktuálně projednávala, ale neprošly. 

„Jsou to spíš technikálie, které by právě umožňovaly stavět nějaké průjezdy cyklistů křižovatkami levněji, případně bezpečněji. A k těmhle věcem by se časem asi měli zákonodárci nějakým způsobem vrátit,“ upřesnil s tím, že jsou to záležitosti, které se řeší dlouhodobě.

„Byla legislativní skupina na ministerstvu dopravy od roku 2009, které je teď posledních několik let neaktivní. A seznam témat je poměrně dlouhý a spíš technický než zaměřený na práva a povinnosti. Jsou to drobnosti typu, že když je cyklostezka podél hlavní silnice, tak aby na každé odbočce nemuseli dávat cyklisté přednost a měli ji stejnou jako na hlavní silnici. To je třeba jeden důvod, jedno takové opatření, které by dávalo smysl,“ doplnil Filler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...