Veřejné rozloučení s Karlem Gottem bude v pátek 11. října

Nahrávám video
Události: Babiš navrhuje ne státní pohřeb, ale státní pocty
Zdroj: ČT24

Poslední rozloučení se zesnulým Karlem Gottem se odehraje se státními poctami. Veřejnost se se zpěvákem bude moci rozloučit 11. října od 8 do 22 hodin v paláci Žofín na Slovanském ostrově. Mše pro zvané se uskuteční o den později. Oznámila to Ivana Gottová.

Manželka zesnulého zpěváka na webu uvedla, že souhlasí s tím, aby byl Gott pohřben se státními poctami. V průběhu pátku se s Gottem bude moci rozloučit veřejnost v pražském paláci Žofín. V sobotu se bude konat od 11 hodin zádušní mše v katedrále svatého Víta, kterou bude sloužit arcibiskup Dominik Duka. Mše bude pro pozvané hosty.

Státní pocty navrhla rodině zesnulého zpěváka vláda. Zasazoval se o to premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Gottová jim za iniciativu poděkovala; stejně tak poděkovala všem, kteří rodině vyjádřili soustrast.

Nahrávám video
Události: Lidé si připomínají Karla Gotta nejen u jeho vily
Zdroj: ČT24

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Miroslava Sklenáře může na obřadu se státními poctami promluvit ministr kultury, příbuzní nebo někdo další, koho pozůstalí určí. „Je vidět, že veřejností odchod Mistra Gotta zahýbal a že je vůle veřejnosti a státu se s ním důstojně rozloučit,“ řekl Sklenář.

Ve středu hovořil předseda vlády Babiš o tom, že rozloučení s Gottem by mělo mít podobu státního pohřbu; později od toho ustoupil a navrhl státní pocty. Ke státnímu pohřbu náleží některé formality, například smutečně zasedá parlament a rakev se zesnulým je převezena na lafetě, za kterou jde generalita. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES to popsal někdejší ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. Státní pohřeb měl v historii samostatné České republiky pouze Václav Havel v roce 2011. 

„Nebude klasický státní pohřeb, který jsme od revoluce měli jen jeden, ale bude to pohřeb se státní poctou,“ upřesnil ve čtvrtek premiér.

Nahrávám video
Události, komentáře: Hudebník Horáček, kněz Petráček a poradce Svoboda o odkazu Karla Gotta
Zdroj: ČT24

Duka večer uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ uvedl kardinál.

Karlu Gottovi bylo 80 let, v posledních letech se potýkal se zdravotními problémy a v úterý před půlnocí podlehl akutní leukémii. Zemřel doma v kruhu svých nejbližších.

Lidé na zpěváka vzpomínají především před jeho vilou na pražské Bertramce. Na mnoha místech – například v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci a jinde – jsou umístěny kondolenční knihy. 

Palác Žofín, kde se bude moci veřejnost s Gottem rozloučit, už v minulosti jako pietní místo sloužil. Lidé tam přicházeli uctít třeba památku zpěváka Waldemara Matušky nebo hokejového trenéra Ivana Hlinky.

Je mi to (úmrtí Karla Gotta) nesmírně líto, protože to byl zpěvák, který spojoval mnohé a mnohé generace. A to se téměř žádnému zpěvákovi nepodaří.
Miloš Zeman

Gott byl nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal skoro tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni. Seznam zpěvákových ocenění je velmi dlouhý. Například zlatým a českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé už za rok 1963 a naposledy v roce 2017.

Za minulého režimu byl Gott zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Zeman nedávno připustil, že Gottovi udělí vyšší vyznamenání.

  • Státní pohřeb je nejvyšším vyjádřením pocty a jeho podoba je přesně daná, i když není ukotvená v žádném zákoně.
  • V Česku byl dosud vyhrazen pouze pro významné politiky. Samotnému obřadu předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí včetně toho, že rakev je převážena na lafetě děla. Na velvyslanectvích jsou zpřístupněny kondolenční knihy a smutečně zasedají obě komory parlamentu.
  • První takové veřejné rozloučení se konalo v roce 1937, kdy zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
  • Při státních pohřbech se lidé loučili i s Edvardem Benešem, Klementem Gottwaldem, Antonínem Zápotockým a Ludvíkem Svobodou. Naopak Emilu Háchovi, Antonínu Novotnému ani Gustávu Husákovi se takové pocty nedostalo.
  • Na rozdíl od generála a politika Aloise Eliáše: nacisté ho popravili za velezradu, komunisti obviňovali z kolaborace s okupanty. Rehabilitace se dočkal až po sametové revoluci, státní pohřeb mu byl vypraven na Vítkově 64 let po jeho smrti. Zatím poslední osobností, se kterou se lidé rozloučili tímto mimořádným způsobem, byl Václav Havel před osmi lety.
  • Pohřeb se státními poctami je sice nižším stupněm státního pohřbu, jedná se ale o slavnostnější událost, než je třeba pohřeb vojenský.
  • Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem takového posledního rozloučení třeba umístění státní vlajky nebo účast vojáků.
  • Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla před devíti lety. V minulosti vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami také sportovcům Věře Čáslavské nebo Emilu Zátopkovi. V obou případech ale uspořádání takového pohřbu odmítla rodina.
  • Pohřeb se státními poctami není podle ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimíra Kruliše upraven zákonem či jiným právním předpisem. Zpravidla při něm drží pietu čestná stráž a pohřeb je veřejnější, na rozdíl od státního pohřbu netrvá několik dní. Může zahrnovat minutu ticha, vystavení rakve v prostorách státu, projevy nejvyšších ústavních činitelů a také průvod. Nic z toho ale není povinné a záleží na rozhodnutí rodiny. 
  • Vojenský pohřeb stát vystrojil například padlým vojákům v Afghánistánu.
  • Zdroj: ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
včera v 07:00
Načítání...