Veřejné rozloučení s Karlem Gottem bude v pátek 11. října

Nahrávám video

Poslední rozloučení se zesnulým Karlem Gottem se odehraje se státními poctami. Veřejnost se se zpěvákem bude moci rozloučit 11. října od 8 do 22 hodin v paláci Žofín na Slovanském ostrově. Mše pro zvané se uskuteční o den později. Oznámila to Ivana Gottová.

Manželka zesnulého zpěváka na webu uvedla, že souhlasí s tím, aby byl Gott pohřben se státními poctami. V průběhu pátku se s Gottem bude moci rozloučit veřejnost v pražském paláci Žofín. V sobotu se bude konat od 11 hodin zádušní mše v katedrále svatého Víta, kterou bude sloužit arcibiskup Dominik Duka. Mše bude pro pozvané hosty.

Státní pocty navrhla rodině zesnulého zpěváka vláda. Zasazoval se o to premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Gottová jim za iniciativu poděkovala; stejně tak poděkovala všem, kteří rodině vyjádřili soustrast.

Nahrávám video

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Miroslava Sklenáře může na obřadu se státními poctami promluvit ministr kultury, příbuzní nebo někdo další, koho pozůstalí určí. „Je vidět, že veřejností odchod Mistra Gotta zahýbal a že je vůle veřejnosti a státu se s ním důstojně rozloučit,“ řekl Sklenář.

Ve středu hovořil předseda vlády Babiš o tom, že rozloučení s Gottem by mělo mít podobu státního pohřbu; později od toho ustoupil a navrhl státní pocty. Ke státnímu pohřbu náleží některé formality, například smutečně zasedá parlament a rakev se zesnulým je převezena na lafetě, za kterou jde generalita. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES to popsal někdejší ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. Státní pohřeb měl v historii samostatné České republiky pouze Václav Havel v roce 2011. 

„Nebude klasický státní pohřeb, který jsme od revoluce měli jen jeden, ale bude to pohřeb se státní poctou,“ upřesnil ve čtvrtek premiér.

Nahrávám video

Duka večer uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ uvedl kardinál.

Karlu Gottovi bylo 80 let, v posledních letech se potýkal se zdravotními problémy a v úterý před půlnocí podlehl akutní leukémii. Zemřel doma v kruhu svých nejbližších.

Lidé na zpěváka vzpomínají především před jeho vilou na pražské Bertramce. Na mnoha místech – například v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci a jinde – jsou umístěny kondolenční knihy. 

Palác Žofín, kde se bude moci veřejnost s Gottem rozloučit, už v minulosti jako pietní místo sloužil. Lidé tam přicházeli uctít třeba památku zpěváka Waldemara Matušky nebo hokejového trenéra Ivana Hlinky.

Je mi to (úmrtí Karla Gotta) nesmírně líto, protože to byl zpěvák, který spojoval mnohé a mnohé generace. A to se téměř žádnému zpěvákovi nepodaří.
Miloš Zeman

Gott byl nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal skoro tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni. Seznam zpěvákových ocenění je velmi dlouhý. Například zlatým a českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé už za rok 1963 a naposledy v roce 2017.

Za minulého režimu byl Gott zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Zeman nedávno připustil, že Gottovi udělí vyšší vyznamenání.

  • Státní pohřeb je nejvyšším vyjádřením pocty a jeho podoba je přesně daná, i když není ukotvená v žádném zákoně.
  • V Česku byl dosud vyhrazen pouze pro významné politiky. Samotnému obřadu předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí včetně toho, že rakev je převážena na lafetě děla. Na velvyslanectvích jsou zpřístupněny kondolenční knihy a smutečně zasedají obě komory parlamentu.
  • První takové veřejné rozloučení se konalo v roce 1937, kdy zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
  • Při státních pohřbech se lidé loučili i s Edvardem Benešem, Klementem Gottwaldem, Antonínem Zápotockým a Ludvíkem Svobodou. Naopak Emilu Háchovi, Antonínu Novotnému ani Gustávu Husákovi se takové pocty nedostalo.
  • Na rozdíl od generála a politika Aloise Eliáše: nacisté ho popravili za velezradu, komunisti obviňovali z kolaborace s okupanty. Rehabilitace se dočkal až po sametové revoluci, státní pohřeb mu byl vypraven na Vítkově 64 let po jeho smrti. Zatím poslední osobností, se kterou se lidé rozloučili tímto mimořádným způsobem, byl Václav Havel před osmi lety.
  • Pohřeb se státními poctami je sice nižším stupněm státního pohřbu, jedná se ale o slavnostnější událost, než je třeba pohřeb vojenský.
  • Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem takového posledního rozloučení třeba umístění státní vlajky nebo účast vojáků.
  • Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla před devíti lety. V minulosti vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami také sportovcům Věře Čáslavské nebo Emilu Zátopkovi. V obou případech ale uspořádání takového pohřbu odmítla rodina.
  • Pohřeb se státními poctami není podle ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimíra Kruliše upraven zákonem či jiným právním předpisem. Zpravidla při něm drží pietu čestná stráž a pohřeb je veřejnější, na rozdíl od státního pohřbu netrvá několik dní. Může zahrnovat minutu ticha, vystavení rakve v prostorách státu, projevy nejvyšších ústavních činitelů a také průvod. Nic z toho ale není povinné a záleží na rozhodnutí rodiny. 
  • Vojenský pohřeb stát vystrojil například padlým vojákům v Afghánistánu.
  • Zdroj: ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...