Velká část celiaků nemůže jíst „venku“. Obávají se, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo se za svou dietu stydí

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Jedním z celiaků je osmadvacetiletý muž z Prahy. Žije aktivně, proto občas do restaurace zajde. „Třeba zeleninového salátu se moc nebojím, u rizota už bych byl obezřetnější. Podle toho, co vím, restaurace často slévají oleje, ve kterých se předtím smažily řízky, bezlepková pizza se dělá v peci, kde se normálně víří mouka s lepkem. Snažím se dávat pozor,“ říká. Právě druhotná kontaminace je nejčastějším důvodem, proč značná část celiaků a lidí s alergií na lepek nejí ve školních, firemních jídelnách a restauracích.

To, že nedokáží přítomnost lepku úplně vyloučit, protože ve stejném prostoru připravují i jídlo, které ho obsahuje, představuje pro celiaky a lidi s alergií největší problém. Většině z nich se po jídle udělá špatně. „Už jsem dvakrát skončila na JIP,“ svěřuje se se svou zkušeností s „bezlepkovým“ jídlem jedna z respondentek.

Přitom tři čtvrtiny těchto lidí by „venku“ jíst chtěly, jak vyplynulo z průzkumu. O stravování mimo domov nemá podle dotazování zájem jen necelých osm procent respondentů.

Snaha domluvit se s restaurací

Skoro polovina z celiaků a lidí s alergií, kteří by v restauracích jedli rádi, se podle průzkumu zkoušela s restaurací domluvit, za jakých podmínek by bylo možné se lepku vyhnout. Třeba aby kuchař nekrájel suroviny na prkénku, na kterém předtím ležel pšeničný chleba. Respondenti se shodovali, že s těmito požadavky neuspěli. Jak říká člen představenstva Hospodářské komory ČR zodpovědný za gastronomii Luboš Kastner, je těžké ve stravovacích provozech dodržet poměrně přísná pravidla pro bezlepkovou stravu. „V kuchyni je to vždy nastavené na masovou produkci, a ne každý je tak uvědomělý, aby čistil prkénka a dával si rukavice. Hlavně v jídelnách, kde jde spíš o cenu, ne o kvalitu. Nedivím se celiakům, že se bojí,“ shrnuje Kastner.

Dalším důvodem, proč se podle průzkumu celiaci gastro provozům raději vyhýbají, je to, že jim venku uvařená bezlepková jídla nechutnají. A v neposlední řadě je to také pocit studu, který zažívají, když musejí obsluze v restauraci nebo jídelně sdělovat svá dietní omezení. Z průzkumu vyplývá, že se v nepříjemné situaci ocitla víc než třetina dotázaných.

„Třeba když prodavačka vůbec netušila, že žitný chléb není bez lepku, a před poměrně dlouhou frontou se ze mě snažila udělat potížistu,“ přiblížil anonymně jeden z respondentů. Děti si podle průzkumu můžou kvůli dietnímu omezení dokonce připadat vyloučené z kolektivu. „Dcerka ve školce jela na týdenní výlet a měla svou stravu. Když přijela domů, říkala, že se jí některé děti smály, že je jiná. Teď má problém kamkoliv jet a stydí se,“ svěřuje se maminka jednoho z nich.

V dotazníku respondenti často zmiňovali, že obsluha restaurace se v alergenech nevyzná nebo nemá o onemocnění dostatek informací. Když pak musí o menu s vyznačenými alergeny žádat, personál podle nich reaguje neochotně a arogantně. Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek to dává do spojitosti se situací na trhu, na kterém chybí školený a vzdělaný personál. „Fluktuace zaměstnanců je vysoká, musíme personál nejdřív zaučit, a to nějakou dobu trvá,“ vysvětluje.

S tím souhlasí i Kastner. „Mezi personálem chybí konkurence a zaměstnanci nemají pocit tlaku na lepší výkon,“ říká. „Samozřejmě že by to mělo být náš zákazník, náš pán. Odpovědí na tento problém je profesionalita a komunikace. Když třeba není podnik schopen zajistit, aby nebylo jídlo druhotně kontaminováno, má na to upozornit dopředu a omluvit se,“ dodává Kastner.

V Česku je skoro třicet tisíc celiaků

Celiakie je celoživotní střevní onemocnění. V Česku jí podle informací serveru celiak.cz a Národního registru hrazených zdravotních služeb o vykázaných diagnózách trpělo v roce 2022 přes 26 tisíc lidí, z toho zhruba dvě třetiny tvoří ženy.

Alergie na lepek, na rozdíl od celiakie, může být jen dočasná a v průběhu života pominout. Průzkum také ukázal, že necelá tři procenta lidí, kteří drží bezlepkovou dietu, ji nemají indikovanou lékařem, ale drží ji z vlastního přesvědčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...