Zdravotní krize, klimatická krize, krize potravinářská. S čím si vědci poradí a na co je lidský mozek krátký? V pořadu Fokus Václava Moravce diskutovali odborníci na téma Věda jako spása. Pozváni byli molekulární biolog Marián Hajdúch, strukturní virolog Pavel Plevka, odbornice na enviromentální chemii Jana Klánová, bioklimatolog Miroslav Trnka, agroekoložka Milada Šťastná a rostlinný genetik Karel Říha.
„Věda skutečně dosáhla ve velmi krátké době obrovských úspěchů. Během dvou let covidové pandemie jsme se dostali od plné sekvence viru až k vysoce účinným léčivům, která se masivně vyrábějí a dostala se do běžné klinické praxe,“ uvedl Hajdúch.
Zmínil, že pokud se lidstvo rozhodne nějaký problém vyřešit, dá do toho maximální úsilí, tak dosáhne zázraků. Podotkl, že věda by se měla ale nadále držet vědecké evidence. „Prospělo by méně proroků a více vědců,“ uvedl. Zmínil, že při covidu byla velká chyba, že odborníci a politici nemluvili společným jazykem.
Strukturní virolog Pavel Plevka podotkl, že vědci by si do budoucna a v případě dalších zdravotních krizí měli vzít ponaučení, že by měli být schopni komunikovat nejistotu. „Pokud nemáme data, tak by bylo potřeba komunikovat, že říkáme názory, že to není založeno na evidenci,“ uvedl s tím, že se ale společnost spoustu věcí během covidu naučila.
Jak zachránit klima
Bioklimatolog Miroslav Trnka uvedl, že věda je od toho, aby nabízela řešení. Upozornil, že tu nejsou jen přírodní, ale i společenskovědní disciplíny jako spravedlnost a etika. „Není to jen o tom, že zachráníme klima,“ poznamenal.
Podotkl, že v případě studia o suchu trvalo vědcům deset let, než byli schopni vytvořit systém, který mohli ukázat veřejnosti. „Zapojit je a vtáhnout je do toho děje, aby viděli, že na sucho je potřeba se připravovat ve chvíli, kdy sucho není,“ navrhl žádoucí strategii s tím, že veřejnost toto paradoxně chápe lépe než politici, kteří jsou nastaveni spíše na krizový management.
S tím souhlasí i odbornice na enviromentální chemii Jana Klánová. Uvedla, že je rozdíl mezi oslovováním politiků a oslovováním veřejnosti. „Dost často můžete zlomit politiky přes většinový názor veřejnosti. Dlouho odmítají, ale ve chvíli, kdy se veřejnost postaví za to, aby se něco změnilo, tak se ledy pohnou,“ říká.
Dodala, že veřejnost dostávala před covidem informace až o hotových výsledcích, nikoliv o postupu. Během pandemie pak byl běžný vědecký postup sledován v přímém přenosu, včetně diskuzí odborníků i pochybností. „Na to jsou vědci zvyklí, ale veřejnost byla šokována,“ uvedla.
Jak nakrmit lidstvo
Tématem pořadu byla i potravinová krize. Rostlinný genetik Karel Říha uvedl, že zemědělství je závislé na inovacích. „Lidí je čím dál více a množství půdy se nemění, vlivem krizí je půdy dokonce méně,“ uvedl s tím, že právě inovacemi došlo k tomu, že je zemědělství stále efektivnější.
Agroekoložka Milada Šťastná zmínila, že se musí zohlednit fakt, že dochází ke změně klimatu. „Máme dopady, které do zemědělství přichází. Musíme si stanovit, co je prioritou – produkce, nebo jestli v rámci zemědělství zohledníme ekologickou stopu,“ uvedla. Dodala, že právě inovacemi se vše uspíší. „To, co by se tvořilo tisíce až desetitisíce let, jsme schopni pomocí technologií urychlit a využít v dobrém slova smyslu.“
