Ve školství neměla být opatření plošná, zaznělo od politiků v druhé předvolební debatě

Nahrávám video

Druhý předvolební speciál Událostí, komentářů se věnoval školství. Devět zástupců sněmovních stran debatovalo o dopadech pandemie na žáky a studenty – ačkoliv se pomalu vracejí do škol, ve srovnání s vrstevníky v Evropě se učili na dálku nejdéle. Více než deset tisíc dětí se také ocitlo zcela mimo vzdělávací systém.

Poslanec Karel Rais (ANO) připomněl, že se ve školství zvyšoval průměrný plat a za poslední čtyři roky byla oblasti věnována pozornost. „Loni na podzim vláda dala 1,2 miliardy korun na technické prostředky, které byly nutné na digitalizaci, na propojení studenta se školou,“ uvedl.

Podle něj je zásluhou školského výboru a společného politického tlaku, že se skupinu učitelů podařilo dostat do privilegovanější skupiny na očkování. „Považuji za klíčovou záležitost, aby učitelé byli očkovaní a potom řada problémů přejde. Vzhledem k těm dodávkám věřím, že se za měsíc či dva situace spraví tak, aby se mohli očkovat i mladší kolegové,“ sdělil.

Podle poslance Martina Baxy (ODS) se školy měly zavírat pomaleji, mohlo se více pracovat s dílčími opatřeními. „Mně vždycky v těch rozhodnutích chybělo opření se o data a nějaká perspektiva,“ řekl.

Baxa také poznamenal, že s dětmi se dalo cíleně pracovat, ale vláda si osvojila jednoduchá, plošná řešení. Pomohlo by podle něj každé „malé sportování za určitého počtu dětí“. „Speciálně u toho sportu ředitelé základních škol dlouhodobě říkali, že jsou schopni zajistit individuální sportování nebo sportování v malých skupinkách. Ptali se, jak se může ve velké tělocvičně, kdy sportuje šest dětí, šířit koronavirus?“ nastínil Baxa.

Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) zmiňoval, že školy se zavřely, například podniky ale nikoliv. „Mně vadilo, že jsme zavřeli školy a základní umělecké školy, ale vedle toho jsme měli otevřené podniky, kde bylo 40 lidí v openspacu, kteří do něj jeli narvaným autobusem,“ uvedl s tím, že pravidla nebyla vyvážena.

Individuální sportování dětí je podle něj také důležité, nemělo být nikdy zakázáno. „To, že necháme děti doma tloustnout, tak si zaděláváme na větší problémy, než kdybychom je nechali sportovat,“ míní.

Děti ke sportu je stále těžší namotivovat

I SPD podle svého poslance Pavla Jelínka kritizuje plošná opatření. Měla být podle něj více lokální. Má pak výhrady k testování dětí. „Pokud někteří rodiče nechtějí testování, tak bychom je do něj nutit neměli. V žádném případě neschvalujeme výtěrové testy,“ uvedl s tím, že neinvazivní testy jsou přijatelné.

Jelínek také prohlásil, že distanční výuka je nouzový stav. „Ve stavu, v jakém máme připojené školy na internet, je to přímo katastrofální,“ řekl. Podle něj je špatné uzavírat sportoviště, děti za rok podle něj ztratily návyky a bývají už po druhé nebo třetí hodině unavené.

Poslanec Ivo Pojezný (KSČM) také vidí prioritu v návratu dětí do škol. „Ony by se děti už dávno vrátily, pokud by byla dostatečná proočkovanost učitelů. Kdyby byli zařazeni do 1A kategorie, kterou jsme požadovali. Teď by stačilo pouze testovat děti, učitelé by byli bezpeční a návrat by byl o nějaký ten měsíc dříve,“ uvedl.

Podle Pojezného je také stále těžší namotivovat děti ke sportu, někteří se k němu už podle něj nevrátí. „Sklízíme plody finančního podcenění sportu za posledních 30 let,“ sdělil s tím, že došlo k prohloubení velké krize.

Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) tvrdí, že uzavření škol bylo bolestné, ale pochopitelné. Chybou podle ní bylo to, že ministerstvo přes léto „usnulo na vavřínech“, stejně jako jiné instituce, což Česko stálo uzavření škol na podzim a v zimě.

Valachová zmínila, že ve školství chybí férová pravidla namísto doporučení. Školy ale podle ní vycházely vstříc dětem, které měly problém s dálkovým studiem. „Znám spoustu konkrétních případů, kde ředitelé po celou dobu umožňovali dětem ohroženým školním neúspěchem přístup do školy a individuální výuku,“ sdělila. Podle ní je také třeba ocenit učitele nebo rychle obnovit školní sportovní kluby.

Složitost distanční výuky

Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že pokud je vzdělávání prioritou, je třeba činit vše pro bezpečný a co nejrychlejší návrat dětí do škol. Mluvil také o tom, že by volné kapacity na PCR testy mohly využít školy. Ocenil také pedagogické pracovníky. „Před učiteli smekám, protože distanční výuka není vůbec nic jednoduchého,“ podotkl. Děti je třeba namotivovat.

„Je tady velká role a odpovědnost rodičů. Školní kluby a sportování je třeba rozjet, ale proč ne celý amatérský sport? My budeme doplácet dlouhodobě na to, že jsme děti nechali obrazně řečeno přivázané u radiátoru. To jsou dopady na fyzickou kondici i psychické zdraví,“ sdělil Výborný.

Podle poslance Františka Váchy (TOP 09) neměli děti vůbec přestat chodit do školy, jejich zavření byla chyba. „Mělo se to udělat jinak. Měly se třeba zavřít některé závody, ale neměly se zavírat školy,“ sdělil.

Mluvil i o tom, že mělo být povolené sportování venku, po němž prý děti touží. „Ty větší děti normálně chodily ven. Skupinka patnácti dvaceti děcek si vzala skateboard a bavila se na chodníku, stejně jako by se bavila, kdyby byla venku na sportovišti organizovaně,“ upozornil Vácha.

Podle poslance Petra Gazdíka (STAN) chyběl v pandemickém školství individuálnější přístup, který by počítal třeba i s dětmi, které neměly možnost se do dálkové výuky zapojit. „Ředitelé škol měli dostat větší pravomoce k tomu, aby více oslovili rodiny těch žáků a aby měli možnost takové žáky učit třeba po menších skupinách, a to se nestalo,“ uvedl s tím, že je třeba vrátit dětem ztracený čas.

Opatření ve školství, ale i ve sportu dětí podle něj byla pouze plošná, což byla chyba. „Bralo se to jenom plošně. Kdyby si s tím vláda dala o něco víc práce, mohlo to být jednodušší, ale takhle to bylo jednodušší pro tu vládu,“ sdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...