Václav Cílek: Odmítání je v Češích zakořeněné. Platilo to za Rakouska i v této přelomové době

Nahrávám video

„Má význam udělat všechna opatření, která můžeme udělat. Má význam nemít strach, ale mít obavy. A mít respekt,“ shrnuje geolog, klimatolog a esejista Václav Cílek „zdravý rozum“, s nímž by lidé měli přistupovat k pandemii. A to i přesto, že v postoji Čechů k vážné epidemické situaci se podle něho projevila jejich typická vlastnost – odmítání. „Procházíme evolučním testem,“ uvedl Cílek také v Interview ČT24 a upozornil, že současná krize je zřejmě jen začátek dalších změn.

„Poslední měsíc si lidé sundavali roušky se spikleneckým výrazem, jakože dělají něco proti Babišovi, proti vládě, ale dělali jsme to vlastně proti sobě,“ obává se Cílek. „Když jsem před týdnem procházel několika českými městy, říkal jsem si, proboha, co tenhle národ ještě bude muset zažít, aby si odvyknul té blazeovanosti, že mně se to nemůže stát? Jdete do hosdpody a ta je plná lidí, kteří chtějí ještě rychle stihnout několik piv,“ připojil další postřeh. 

Příčiny nečekaně silné druhé vlny pandemie v Česku lze tedy podle Cílka hledat v kombinaci populismu tuzemských politiků a očekávání lidí, že „je to za námi“. Nicméně dodává, že téměř každá vláda by se chovala podobně a sundavání roušek jako gesto protestu „proti nim“ by si Češi stejně neodpustili. 

„Sociolog Gustave Le Bon říkal, že osud národa nezáleží na politicích, ale záleží na vlastnostech národa,“ vysvětluje. Odmítání vnímá jako hluboce zakořeněnou českou vlastnost, která byla znatelná stejně za Rakouska-Uherska, jako za socialismu, a projevuje se i teď. „Jinak je ale docela sympatická, protože je spjatá s humorem a určitým životním skepticismem,“ poznamenává Cílek.

Špatné si nechceme připustit

Vnímání koronavirové krize, a zdaleka nejen v Česku, lze navíc dle Cílka posuzovat prostřednictvím psychologie odmítání. To znamená, že čím je problém dlouhodobější a obtížněji řešitelný, tím méně si ho lidé připouští. 

„Jeden z průzkumů, který byl prováděn letos v USA, ukazoval, že na začátku května v koronavirus nevěřilo kolem 24 procent lidí, zatímco na konci května, když už bylo mnohem zjevnější, že existuje, na něj nevěřilo 30 procent lidí,“ uvádí Cílek konkrétní příklad.

Svět bude chudší, ale i tak můžeme prožít bohatý život

Budoucí historici podle Cílka pravděpodobně označí současnou situaci a to, co jí předcházelo i na ni bude navazovat, jako přelomové období. Začalo už ekonomickou krizí v roce 2008, pokračuje pandemií koronaviru, po níž bude následovat krize chudoby. Do všeho navíc promlouvá klimatická změna.

Jak se ukazuje po zemětřesení nebo povodních, z krize se lidstvo většinou nepoučí, pokud je jen jedna, podotýká Cílek. Jako jednotlivec si pro sebe ale určité poučení formuloval. „Pro mě to znamená určitou opatrnost, určitou skromnost, předpokládám, že svět budoucnosti bude chudší, a větší důraz na místo, kde žiji, že je opravdu důležité to, co máme doma, ať už je to doma ve spíži, doma ve Středočeském kraji, nebo doma v České republice,“ vyjmenovává. 

Obecně tedy pandemie podle jeho názoru povede nejprve k fázi „státního egoismu“, který ale vystřídá snaha o spolupráci. Přestože současné zprávy nezní zrovna povzbudivě, Cílek za nimi vidí i prostor k optimismu.

„Je nepravděpodobné, že by tu byla bída jako na konci první nebo druhé světové války, pořád máme dobrou infrastrukturu, žijeme si poměrně dobře, a i pokud se situace zhorší, máme schopnost prožít dobrý a bohatý život,“ nepochybuje. „Takže možná že nejvíce změn, které se od nás čekají, jsou změny v naší hlavě,“ uzavírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 35 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 52 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...