V roce 1989 se režim na výročí srpnové okupace dobře připravil. Demonstrace ale byly slabší, než čekal

Nahrávám video

Komunistický režim v srpnu 1989 čekal, že výročí sovětské okupace a dění v okolních zemích vyústí v početné demonstrace. Na Václavském náměstí v Praze se skutečně lidé sešli, bylo jich ale méně než pořádkových sil s obušky. České demonstranty přijeli, přísným kontrolám navzdory, podpořit také mladí Maďaři a Poláci. Díky nevýrazné účasti si režim myslel, že zvítězil, touha po změně ale i po tvrdém zásahu rostla.

Dolní část Václavského náměstí se plnila po páté hodině odpolední. Režim očekával masovou akci, převahu v ulicích tedy měly uniformy a obušky. Komunistické bezpečnostní složky demonstranty megafony upozorňovaly, že shromáždění není povolené a je protizákonné. 

Přesto na náměstí zazněly projevy. A navzdory přísným hraničním kontrolám přijeli protestovat i lidé ze sousedních zemí, kde už se tamní komunistické režimy postupně drolily. K přítomným protestujícím tak promluvili například zástupci maďarské demokratické mládeže. Tehdejší zpravodajství potom demonstraci označilo za provokaci zahraničních aktivistů. „Přijeli k nám radit, co a jak máme dělat, to však nikdo nemá rád,“ zaznělo o den později v Televizních novinách, hlavní zpravodajské relaci tehdejší Československé televize.

„Podařilo se jim většinu opozičních špiček předtím pozavírat, takže iniciativu tady za nás převzali mladí Maďaři a Poláci, kteří nás přijeli podpořit,“ vzpomíná na události ze srpna 1989 zakladatel opoziční iniciativy České děti Petr Placák.

On sám se na Václavské náměstí v ten den vůbec nedostal. „Ušel jsem asi dvacet metrů, když si mě všimli náhodou nějací tajní a ti mě zatkli,“ vysvětluje. Zmíněná iniciativa nesouhlasila s tichým protestem a kritizovala i výzvy k opatrnosti, které zaznívaly z úst některých disidentů v čele s Václavem Havlem. „My jsme to v tu chvíli cítili jako takovou malou zradu,“ dodává Placák.

Demonstrace 21. srpna 1989 vyslala nejasný signál, míní ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Miroslav Vaněk. „Disent čekal, že přijde víc lidí, sama veřejnost, která se aktivizovala, čekala, že přijde více lidí. A nakonec i komunistická strana čekala, že přijde více lidí. Pro ten režim to mělo ten efekt, že si myslel, že zvítězil,“ říká Vaněk.

V souvislosti s posuzováním vnitropolitické situace ocenilo předsednictvo strany odpovědné postoje občanů.
Televizní noviny
25. srpna 1989

Strana prostřednictvím televizního vysílání pochválila i zákrok ozbrojených složek, který demonstranty rozehnal. Touha po rázné akci proti režimu ale po jedenadvacátém srpnu mezi mladými sílila. „Najednou se tam profilují různé mladé iniciativy: České děti, Mírový klub Johna Lennona, ale vedle toho narůstá i podíl nespokojených mezi oficiální mládeží,“ doplňuje historik Vaněk.

Mezi lidmi v té době kolovala také petice Několik vět. Její text požadoval například propuštění politických vězňů, svobodnou činnost médií a nezávislých iniciativ nebo veřejné diskuse o všech otázkách dějin, včetně roku 1968. Iniciátoři petice plánovali velkou demonstraci signatářů na 10. prosince 1989, veřejnost se ale začala bouřit dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 17 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 35 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 56 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...