V prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, což bylo o 33 procent více než loni za stejné období. I přes vysoký počet úmrtí celkový počet obyvatel země ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Za leden až červen přibylo 1200 občanů, což byl ale nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm let, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
„Za nízkým přírůstkem obyvatel stála záporná bilance přirozené měny. Počet zemřelých byl o 21 300 vyšší než počet živě narozených, zatímco o rok dříve v prvním pololetí roku 2020 činil úbytek přirozenou měnou pouze 2600,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Vyšší počty zemřelých statistici evidují zejména v prvním čtvrtletí, přičemž jejich největší meziroční nárůst o 64 procent byl za březen. Důvody vysokého počtu úmrtí ČSÚ neuvádí, země se ale v té době potýkala s další vlnou šíření koronaviru.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se epidemie na nich projevila. „Je to i určitá informace pro ty, kteří bohužel stále popírají to, že tady nějaká epidemie byla, že byly zahlcené nemocnice. Tato data samozřejmě ukazují, že nemoc nebezpečná je,“ řekl ministr.
„Celkové nadúmrtí bude nakonec v konečném důsledku i mezinárodně jeden z nejlépe srovnatelných parametrů, protože není ovlivnitelný tím, jak se kvalitně hlásí příčiny úmrtí a metodikami v jednotlivých státech,“ doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Definitivně se podle něj data o příčinách úmrtí budou uzavírat v příštím kalendářním roce. Za rok 2020 byla dostupná letos na konci května.
Po březnu meziroční nárůst zemřelých podle statistiků postupně klesal. Nejméně jich pak bylo v červnu, což byl zároveň první letošní měsíc, kdy počet zemřelých v meziročním srovnání klesl.
Proti loňskému prvnímu pololetí pak přibylo více úmrtí zejména mezi lidmi ve věku 70 až 79 let, kde se počet mrtvých zvýšil zhruba o polovinu.
Narozených dětí bylo v prvním pololetí zhruba pětapadesát tisíc, o čtyři sta více než ve stejném období roku 2020. Počet zemřelých tak převýšil počet narozených letos od ledna do června o zhruba 21 300.
Nejlidnatějším českým regionem je Středočeský kraj, kde na konci června žilo 1,405 milionu lidí, na druhém místě se drží s 1,341 milionu obyvatel Praha. Více než milion obyvatel mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny
Saldo zahraničního stěhování se po loňském propadu vrátilo na úroveň roku 2019. „Dosáhlo 22 500 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020, kdy statistiku ovlivnila kromě protiepidemických opatření také novelizace zákona o pobytu cizinců, bylo letošní saldo 2,5násobně vyšší,“ uvedli statistici.
Do země se v prvních šesti měsících roku přistěhovalo přes 36 tisíc lidí, a naopak na 13 600 se jich vystěhovalo. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následovalo Slovensko a Bělorusko.
Přibylo sňatků i rozvodů
Měsíce leden až červen letošního roku byly obdobím vstupu do manželství pro 14,9 tisíce párů snoubenců. Přestože nadále platila protiepidemická opatření omezující počet svatebčanů, ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 bylo letos svateb o 1,2 tisíce, tedy o zhruba osm procent, více. V porovnání s předpandemickým rokem 2019 nicméně o 8200 méně.
Nejvyšší měsíční úhrn sňatků byl zaznamenán v červnu, zhruba 7300 a naopak nejnižší v lednu, přibližně sedm set.
Rozvodem pak do konce června 2021 bylo právně ukončeno 10,8 tisíce manželství, meziročně o pět stovek více. Většinu z nich, 54 procent, iniciovali společným návrhem oba manželé. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po dvou až pěti letech od jeho uzavření, konkrétně téměř pětina.
Ve srovnání s předchozím rokem stoupl i podíl rozvedených manželství, ve kterých žily nezletilé děti, a to z 59 na 62 procent a rozvod zasáhl celkem 10,6 tisíce z nich.
