V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

Nahrávám video
Události: Změna času
Zdroj: ČT24

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

„Zavádění letního času bylo od počátku sporné. Protože sice se ušetřilo za svícení, ale vzhledem k tomu, že strojírenské podniky, kanceláře začaly fungovat dřív, tak ta úspora nebyla tak výrazná v důsledku vyšších nákladů na vytápění,“ uvedl kurátor hodinářských sbírek Národního technického muzea David Hamr.

A sporné zůstává dodnes. Řada odborníků upozorňuje na zdravotní důsledky – nespavost, sníženou pozornost, rostoucí nehodovost.

Astronomický střed Evropy se nachází ve středních Čechách v Kouřimi na Kolínsku. V tomto jediném bodě platí středoevropský čas podle Slunce. V ostatních částech republiky se liší až o patnáct minut.

„Ten čas platí právě a jen tady. Všude jinde se musí přepočítávat,“ vysvětluje astronom z Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Ve hvězdářské ročence mají astronomové spočítané, kdy přesně v jednotlivých dnech Slunce vychází nebo kdy je pravé poledne.

Přechod na letní čas znamená posun do jiného pásma. Přirozeně by totiž poledne mělo nastat v době, kdy je Slunce nad obzorem nejvýš. Ideálně by ho tak sluneční i klasické hodiny měly ukazovat stejně. Jenže Evropa leží ve více časových pásmech a většina států se snaží mít čas jednotný, což usnadňuje cestování, komunikaci i obchod.

V praxi to tak znamená, že když hodiny ukazují 12, je v Praze přibližně poledne i podle slunečních hodin. Ve stejnou chvíli je ale 12 i v Paříži, kde by podle Slunce mělo být teprve o hodinu méně. A na úplném západě Španělska by ve stejné chvíli mělo podle slunečních hodin být 10:30. Když platí letní čas, je rozdíl ještě o hodinu větší.

Snahy o posouvání času byly i v historii

Snahy posouvat čas byly i v minulosti. Čas se průběžně měnil třeba už ve starověkém Římě. Od východu po západ Slunce musel mít každý den přesně dvanáct hodin. Průběžně se tak hodina prodlužovala nebo zkracovala. Třeba v zimě měla jen necelých pětačtyřicet minut. V létě naopak přes hodinu a čtvrt.

Přeřídit hodiny a využít tak ranní světlo radil například Pařížanům už v 18. století americký spisovatel a politik Benjamin Franklin. V satirickém článku v časopise Journal de Paris Franklin vypočítával, kolik peněz by ušetřili na svících a oleji. Francouzi ale jeho nápad nevyužili.

Jeden z prvních vážně míněných návrhů na změnu času projednávali zákonodárci ve Westminsterském paláci. Navrhl ho a prosazoval stavitel William Willett, kterému vadilo, že jeho zaměstnanci v létě, když už je světlo, stále ještě spí. Návrh se projednával v několika výborech, ovšem tehdy bez výsledku.

Jako první země na světě zavedlo letní čas Německo, a to v roce 1916 během první světové války. Mělo to ušetřit až 900 milionů marek a také uhlí a energii, které byly potřeba na výrobu zbraní. Po jeho vzoru na letní čas ve stejném roce přešly i další mocnosti včetně Rakouska-Uherska, Británie nebo Spojených států.

Dnes už střídání času podle ekonomů žádné významné úspory nepřináší. I to je důvod, proč se státy unijní sedmadvacítky už před časem shodly na jeho zrušení. Problém ale nastává, který z časů zachovat. Právě na tom zatím všechna jednání ztroskotala. Severské státy prosazují standardní, kdežto jižní státy spíš letní čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 17 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...