První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.
Fiala už dříve označil úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie za „základní složku naší pomoci“. Na konci srpna sliboval, že díky úspornému tarifu ušetří domácnosti v průměru 15 tisíc korun.
Většinu mají lidé dostat v průběhu příštího roku. Jenže ministerstvo financí tuto položku zatím nenapsalo do návrhu rozpočtu na rok 2023. Drtivou většinu dalších důležitých vládních plánů přitom návrh rozpočtu obsahuje.
Tarif v návrhu rozpočtu není, ale počítá se s ním
„Nejsem si vědom, že by úsporný tarif nebyl narozpočtován. Za celkovou částkou 66 miliard, kterou jsme alokovali v minulých týdnech, si stojíme,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Na otázku, zda tedy návrh rozpočtu s těmito výdaji počítá, ministr odpověděl, že s tím počítá on sám.
Stanjura se k věci nevyjádřil. V samotném návrhu ale absenci důležité vládní priority přiznává. „Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2023 a střednědobý výhled na léta 2024 a 2025 bude upraven podle výsledků jednání vlády včetně doplnění priorit vlády,“ ujistil.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že kabinet úsporný tarif do rozpočtu dopíše. „Beru to tak, že klíčová jednání k rozpočtu nás čekají během příštích dvou týdnů na úrovni ministrů, na úrovni vlády,“ dodal.
Kritika opozice
Za to, že se v prvním návrhu rozpočtu na rok 2023 s úsporným tarifem nepočítá, vládu ostře kritizuje opozice. Ta tvrdí, že v případě doplnění úsporného tarifu do státního rozpočtu by vláda znovu hospodařila se schodkem vyšším než tři sta miliard korun.
„Deficit by nebyl 270 miliard, ale byl by o padesát miliard vyšší, to znamená nějakých 320 miliard. A byl by stejný jako schodek stáního rozpočtu v roce 2022. Kde je to šetření?“ ptal se šéf poslanců SPD a místopředseda hnutí Radim Fiala.
„Je to neuvěřitelné, neuvěřitelná nekompetentnost ministra financí, protože toto je verze, na kterou on dal politický palec a kterou poslal vládě,“ komentovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Škrty v rozpočtu
Ministr financí Stanjura počítá v rozpočtu i s poměrně výraznými škrty. Jen ministerstvo dopravy má přijít oproti letošku o 31 miliard korun. „Teď nejenom u nás, ale všude, se i ty důležité ekonomické parametry mění a zpřesňují, a rozumný bude ten rozpočet, který na to bude schopen reagovat co nejlépe,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Kabinet by pomoc domácnostem s cenami energií alespoň zčásti rád zaplatil z daně z mimořádných zisků energetických firem nebo bank. Na jejím definitivním znění se ale koalice ještě nedohodla, nezná tak ani její výnos. Záměr ale už zkritizovala bankovní asociace.
„Hledáme ještě další instrument, chceme vytipovat lidi, kteří jsou tou krizí nejvíce ohroženi, a těm adresně dávat automaticky pomoc ještě nad rámec toho úsporného tarifu. A zároveň se budeme bavit o legislativních změnách, které jsou možné – změna energetického zákona, zastropování záloh – to jsou věci, se kterými určitě přijdeme,“ sdělil Rakušan.
Do Poslanecké sněmovny musí Fialův kabinet předložit návrh státního rozpočtu do konce září. Poslanci budou klíčový vládní návrh definitivně schvalovat v prosinci.
