V koalici se objevil návrh na zvýšení základní sazby DPH. Může to přinést desítky miliard

Nahrávám video

Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.

„My se debatě o zvýšení (DPH) na 23 procent nebráníme. A preferujeme zachovat tři sazby. Zároveň ale pojďme udělat opravdu důslednou revizi jednotlivých složek nebo jednotlivých výrobků, služeb, které jsou v jednotlivých sazbách tak, aby v té nejnižší nebo té snížené zůstaly hlavně primární věci, jako jsou základní potraviny či základní služby,“ řekl první místopředseda STAN Lukáš Vlček.  

Zvýšení sazby DPH by přineslo do statní pokladny víc peněz, zároveň se to ale může odrazit na cenách. Například když si zákazník koupí tyčový mixér za bezmála 900 korun, stát si na DPH vezme 155 korun. Pokud by se daň podle úvah části koalice zvedla o dva procentní body, přístroj by zdražil o patnáct korun.

Kromě domácích potřeb by v případě růstu základní sazby daně mírně podražilo třeba i oblečení, obuv, kosmetika a další stovky druhů zboží či služeb, které lidé používají každý den. Právě v nejvyšší sazbě DPH je nejvíc položek. 

Pro stát by to ale znamenalo navýšení příjmů o desítky miliard korun ročně. „DPH je ta daň, která zdaňuje spotřebu, takže bychom preferovali třeba větší zdanění spotřeby, aby nemuselo docházet k výrazně vyššímu zdanění výkonu, tedy těch příjmových daní,“ vysvětlil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob s tím, že si tedy dovede představit zvýšení základní sazby DPH.

„Ono to není pouze o zvýšení na 23 procent, ono to je o určité revizi. Podle těch našich propočtů se můžeme bavit o nějakých čtyřiceti miliardách korun,“ upřesnil Vlček. 

Opozice proti zvyšování daní

Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) je ale takový návrh novinkou. „V těch expertních skupinách jsme to nedebatovali, ale to neznamená, že nemůžeme nějaký nový nápad prodebatovat,“ řekl.

„Počkejme na ten finální balík. Jsou tam návrhy, které se týkají zdanění práce, jsou tam návrhy, které se týkají změny DPH,“ upozornil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). 

Vedle růstu základní sazby jedná vládní koalice i o sjednocení dvou nižších pásem na třinácti až čtrnácti procentech.

Opozice naproti tomu jakékoli zvyšování daně z přidané hodnoty odmítá. Obává se dalšího zdražování zboží a služeb.

„(Koalice) přichází s tím, že zvedne daně v době jedné z nejhorších krizí, kterou prožíváme,“ komentovala šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. 

„V tuto chvíli, při té drahotě, určitě není prostor pro to zvyšovat ještě sazby DPH,“ dodal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Koalice by se ráda na změnách DPH dohodla do konce dubna. Kromě zvýšení daně zvažují vládní strany i přesunutí části služeb a zboží do vyšší sazby. Mluví třeba o službách, které kvůli covidu a zavedení EET v roce 2020 do nejnižší sazby přesunula vláda Andreje Babiše (ANO). Ta tehdy snížila z 15 na 10 procent daň u stravování, ubytování nebo sportovních akcí. Z 21 procent pak do nejnižší sazby přesunula zdanění točeného piva nebo práci kadeřníků.

„U té snížené DPH se to týká například kadeřnic. Dneska, když už ty profese nemají úbytek tržeb vlivem toho, že je omezený pohyb občanů, tak nemají nárok ani na tu sníženou sazbu DPH,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).  

Jeden z nejdůležitějších odvodů

Daň z přidané hodnoty je hned po odvodech na sociální pojištění nejdůležitějším příjmem státu. Jen letos plánuje díky DPH vybrat do rozpočtu skoro 382 miliard korun. Pro srovnání je to o devadesát miliard víc než v posledním předcovidovém roce 2019.

Lidé však odvedou na DPH ještě podstatně vyšší částky. Vedle státního rozpočtu je to totiž také příjem obcí a krajů. Celkem by tak letos veřejné finance měly získat rekordních 593 miliard korun. Podíl obcí z této částky je zhruba čtvrtinový, desetinu získají kraje. Vláda pak hospodaří s 64 procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 37 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 55 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...