Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.
Zatímco v roce 2022 Federace židovských obcí zaznamenala 2277 antisemitských projevů, loni to podle jejích dat bylo 4328. V 98 procentech případů se antisemitské projevy objevovaly na internetu. Podle zveřejněné zprávy uživatelé často sdíleli nenávistné příspěvky ze zahraničních účtů. Narostl také výskyt antisemitských projevů ve veřejném prostoru, například na demonstracích.
Podle předsedy Federace židovských obcí Petra Papouška roste množství adresných projevů antisemitismu, jen zřídka ale dochází k fyzickým útokům. Antisemitismus je totiž dlouhodobě přítomen především ve virtuálním prostředí. „Stoupá počet případů verbálního násilí, vyhrožování a incidentů, které jsou adresovány konkrétní osobě nebo instituci. Jednoznačně tedy přibývá cílené agrese. Drtivá většina antisemitských incidentů ale nemá násilný charakter,“ popsal.
Dále zaznamenala Federace židovských obcí i projevy takzvaného nového antisemitismu, tedy protižidovské nenávisti namířené proti Izraeli. Jejich počet meziročně vzrostl o 208 procent, z celkového počtu tvořily zhruba třetinu.
Z hlediska fyzické bezpečnosti zůstala v roce 2023 Česká republika pro židovskou komunitu bezpečnou zemí, konstatuje také výroční zpráva federace.
Případů vandalismu bylo v minulém roce podle zprávy šest. Jednalo se například o poškození náhrobku na židovském hřbitově v obci Markvarec. Meziročně se pak zvýšil počet případů vyhrožování a urážek namířených proti židovské komunitě či proti jednotlivcům židovského původu, a to i domnělého. Z 10 případů zaznamenaných v roce 2022 jejich počet loni narostl na 18.
Tajemník FŽO Michael Pelíšek přiblížil, jakých způsobem federace rozlišuje mezi antisemitismem a kritikou státu Izrael. „Používáme takzvaný ‚3D‘ test Natana Šaranského – jmenuje se 3D, protože obsahuje tři slova na d,“ vysvětlil. Jedná se o delegitimizaci, démonizaci a dvojí standard vůči státu Izrael. „Pokud kritika splňuje jeden z těchto tří faktorů, tak ji označíme za antisemitskou. Pokud je to běžná kritika svrchovaného státu, tak to samozřejmě antisemitismus není,“ dodal.
Spouštěč: Útok Hamásu na Izrael
Nárůst antisemitských projevů v minulém roce podle Papouška inicioval zejména útok teroristického hnutí Hamás na Izrael. „Okamžitě po útocích Hamásu první a druhý den došlo po celém světě k bezprecedentnímu nárůstu antisemitismu. Všechny instituce, které se monitoringem antisemitismu zabývají, se shodují, že po 7. říjnu začala největší vlna protižidovské nenávisti od konce druhé světové války, a tento trend se samozřejmě projevil i u nás,“ popsal Papoušek.
Objevovaly se ale i protižidovské příspěvky spojené s ruskou invazí na Ukrajinu či doznívající pandemií covidu-19.
Nejčastějším zdrojem antisemitských projevů byla podle Federace židovských obcí dezinformační scéna. Následovaly projevy bez jednoznačného ideologického pozadí. Pomyslnou třetí příčku obsadila krajní pravice. Za ní se umístila krajní levice a pak islamismus. Výčet zdrojů antisemitismu podle federace uzavírají ultrakonzervativní křesťanští fundamentalisté.
„Antisemitismus se dostává z politického okraje do společenského mainstreamu. Zaznamenáváme antisemitské incidenty z akademických nebo z uměleckých kruhů a od různých intelektuálů,“ dodal Pelíšek.
Podle statistik ve výroční zprávě roste počet projevů s antisemitským podtextem dlouhodobě. Podle hebraisty Zbyňka Taranta ze Západočeské univerzity v Plzni to můžeme sledovat zejména během událostí, jako je pandemie koronaviru či válka na Ukrajině. „To jsou typické spouštěče antisemitských projevů. Po zklidnění situace by mělo dojít ke snížení míry antisemitismu. Jenže se tak neděje. Jsme v situaci, kdy se sešlo několik spouštěčů velmi krátce za sebou, po kterých nenásleduje období klidu,“ dodal Tarant a upozornil, že tak nedochází k uklidnění emocí a k poklesu počtu antisemitských projevů.
Výroční zpráva Federace židovských obcí ukazuje výrazně vyšší čísla, než má policie. „V rámci nenávistných projevů za celý rok 2023 evidujeme 18 skutků (z toho 6 na internetu) a v roce 2024 zatím do 30. června evidujeme 24 skutků (z toho 12 na internetu),“ řekl mluvčí policejního prezidia David Schön a doplnil, že nejčastěji se trestné činy týkají násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, sprejerství nebo hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Data od policie pak neukazují dlouhodobý trend nárůstu nenávistných projevů jako čísla od Federace židovských obcí, zřejmý je ale výrazný nárůst těchto skutků v první polovině letošního roku.
Podle Papouška je rozpor v datech policistů a federace daný nízkým počtem nahlášených incidentů. „Jednou z možných příčin těchto rozdílů, na kterou upozorňují mnohé instituce EU i české ministerstvo vnitra, je skutečnost, že většina obětí či svědků trestných činů z nenávisti svou negativní zkušenost nenahlašuje. Důvodem jsou často strach ze stigmatizace, nedůvěra k institucím či obavy o osobní bezpečnost,“ vysvětlil Papoušek.
Statistika Federace židovských obcí vychází z menší části z individuálních podnětů, které jim zasílají dotčené osoby. Většina dat je pak z otevřených zdrojů. Pracovníci FŽO monitorují vybrané profily na sociálních sítích, weby, diskuze pod články na webech, výroky na různých shromážděních a demonstracích. Zohledňují také policejní data.
