Počty nakažených koronavirem klesají stejně jako počty otestovaných. Ulevuje se i laboratořím, některá odběrová místa proto omezují kapacity nebo se úplně ruší. Intenzita testování přitom výrazně ovlivňuje index protiepidemického systému (PES). Každý čtvrtý provedený test je stále pozitivní.
Vzorků v celé zemi je teď výrazně méně než v říjnu, před odběrovými místy se netvoří fronty. „Nejsou naplněná mobilní odběrová místa. Už jsme vytvořili jenom týmy, které jezdí v pondělí, ve středu a v pátek. Nejezdí už dva týmy, ale jeden tým,“ vypočítává zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.
Odběrné místo na českobudějovickém letišti bude například naposledy v provozu v pátek. Od soboty tady nemocnice pozastaví vyšetření lidí na covid-19. Za poslední týden totiž klesl počet testovaných osob na třetinu. Testovací místo ale bude připravené v záloze.
„Klesá celkový objem nově nakažených a jejich kontaktů díky tomu, že je celá společnost omezená. Je i méně indikovaných lidí,“ sděluje ředitel Krajské hygienická stanice Jihomoravského kraje David Křivánek. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se pořád testuje dostatečně.
„Procento pozitivity se neustále pohybuje nad 20 %, je to jeden z důvodů, proč si nemyslím, že teď je vhodné provádět nějaké zásadní změny. Komunitní šíření trvá,“ sdělil již dříve Blatný. Oslovení hygienici také předpokládají, že podíl pozitivních testů by mohl po Vánocích znovu začít růst.
V Praze je pozitivních 15 procent testů, na Vysočině zhruba 39
Intenzita testování přitom výrazně ovlivňuje index protiepidemického systému, tedy čísla, kterým se má řídit uvolňování restrikcí. V Praze a ve středních Čechách ukazuje PES 3. stupeň, většina krajů je ve čtvrtém. Na nejvyšším 5. stupni zůstávají jen Liberecko a Pardubicko. Od pondělí pak do červeného pásma přechází celé Česko.
Jenže pořád platí, že každý čtvrtý provedený test je pozitivní, jakkoli se toto číslo výrazně liší podle regionů. V Praze je pozitivních 15 procent, na Vysočině zhruba 39 procent. Tato data už nepočítají s opakovanými testy u jednoho člověka a ministerstvo zdravotnictví je doteď nezveřejňovalo.
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je klíčové, aby na začátku rozvolňování byl podíl pozitivních testů aspoň pod deseti procenty. To instituce pokládá za známku toho, že se testuje dostatečně a že úřady mají o šíření nemoci přehled.
„Upřímně, kdybychom čekali na hranici desetiprocentní pozitivity, bylo by to to nejoptimálnější. Nicméně rozvolňování bychom se pravděpodobně do konce roku vůbec žádného nedočkali,“ uvedl vedoucí katedry epidemiologie z královéhradecké Univerzity obrany Roman Chlíbek.
Vývoj české vakcíny končí
Vývoj českého očkování proti covidu-19 podle ministra zdravotnictví po půl roce končí. Ve světě je těsně před finálním schválením několik nadějných vakcín. „V současné době, kdy máme k dispozici vlastně v řádu měsíců komerční produkt, tak asi není potřeba pokračovat v tomto konkrétním projektu,“ sdělil Blatný.
Závazně si už Česko objednalo vakcínu od společnosti AstraZeneca. Evropská komise domlouvá dodávky od společností Pfizer, Moderna, Sanofi, Janssen Pharmaceutica. Vakcína vyvíjená firmami BioNTech a Pfizer by mohla být distribuována ještě letos. A minimálně u dvou z těchto vakcín už jejich výrobci ohlásili účinnost přes 90 procent.
V tuto chvíli ještě není jasné, na jak dlouho budou vakcíny člověka chránit. Proto budou vědci s prvními naočkovanými dobrovolníky v kontaktu minimálně dva roky a pravidelně budou měřit množství protilátek.
