V Česku přibylo případů záškrtu. Odborníci zvažují povinné přeočkování dospělých

V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Jen během letošního roku dříve v Česku vymýcenou nemoc prodělalo pět osob. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Záškrt se vloni v Česku vyskytl poprvé od roku 1995. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek i migrace obyvatel. Odborníci teď proto zvažují zavedení povinného přeočkování v dospělosti.

„V poslední době se vzhledem k různým konfliktům a nestabilním situacím epidemiologická situace zhoršuje,“ komentuje místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Záškrt se u nás znovu objevil vloni, a to poprvé od roku 1995. Jen během prvních osmi měsíců letošního roku už nemoc prodělalo pět lidí.

„Záškrt byl hlášen u dvou dětí a tří dospělých,“ upřesňuje Jitka Částková ze Státního zdravotního ústavu. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je to o dva případy víc. Za celý rok 2022 prodělalo záškrt celkem pět lidí.

Důvodů, proč případů přibývá, může být podle odborníků několik. Jedním z nich je například migrace obyvatel. To ale není příčina letošních případů, vysvětluje Jitka Částková ze SZÚ. „Infekce neměly souvislost s importem ani s migrací,“ naráží Částková na příchod utečenců z Ukrajiny.

Opačného názoru je ale vakcinolog Roman Prymula. Například oblast Ruska a Ukrajiny je podle něj z hlediska záškrtu riziková. „Z těchto lokalit se sem nepochybně nějaké jednotky případů budou dostávat,“ vysvětluje vakcinolog.

Imunita z očkování není celoživotní

„V případě záškrtu hraje roli taky klesající proočkovanost,“ komentuje situaci Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Očkovat je možné děti od 2 měsíců věku, a to v rámci povinné hexavakciny. Ta kromě záškrtu obsahuje ještě protilátky proti dalším pěti nemocem, jako jsou například tetanus nebo černý kašel. Odmítnutí očkování je ale podle pediatričky Marcely Čejkové stále ojedinělé.

„Jedná se spíše o žádost posunout očkování do druhého půlroku života, až bude dítě větší,“ doplňuje. Podle Čejkové ale většinu rodičů nakonec přesvědčí závažnost onemocnění.

Ta přitom podle expertů není zanedbatelná, před zavedením očkování nebo v zemích, kde je proočkovanost populace nízká, dosahuje míra úmrtnosti na záškrt 5 až 10 procent, u dětí ve věkové kategorii do pěti let na nemoc dříve umíral každý pátý malý pacient.

„Projevuje se nejčastěji postižením sliznic horních cest dýchacích, štěkavým kašlem a zánětem sliznic nosu, hrtanu nebo hltanu,“ popisuje příznaky Zpráva Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ s názvem Surveillance záškrtu v ČR.

Současně uvádí, že bez včasné léčby může dojít k dušnosti a uzavření dýchacích cest. Podle zprávy může také ve vzácných případech onemocnění postihnout další sliznice nebo kůži. Právě kožní forma převažovala u pacientů, kteří prodělali záškrt v letošním roce. „Jednalo se převážně o kožní formy onemocnění záškrtem,“ potvrzuje Částková ze SZÚ.

Proti záškrtu se v Česku očkuje od roku 1946. „Starší populace nemusí být tedy vůbec očkována,“ doplňuje Jitka Částková. U řady dospělých zároveň můžou být protilátky vyvanulé. „Imunita, která je navozená očkováním, nevydrží celoživotně,“ vysvětluje Roman Prymula.

Nová posilující dávka

V dospělosti se přitom z hexavakcíny povinně posiluje pouze tetanus. Odborníci ale podle Prymuly diskutují i o zavedení povinného přeočkování černého kašle a záškrtu. „Zatím to nijak uzákoněno není, ale předpokládám, že v nějaké blízké budoucnosti se k takovému modelu zřejmě uchýlí,“ dodává Prymula.

Podle vakcinologa by se přeočkování mělo provádět v rané dospělosti, tedy v osmnácti letech nebo případně okolo dvaceti pěti let. „Aby tam bylo deset let po té adolescentní dávce,“ doplňuje Roman Prymula. Právě zhruba deset let je podle něj doba, po kterou je množství protilátek dostatečné, závisí ale na několika faktorech. „Záleží také na tom, jak jsme exponováni a jak se přirozeně boostrujeme,“ upřesňuje.

Právě snižující se počet protilátek nebo absence očkování můžou způsobit, že bude případů přibývat. Odborníci ale předpokládají, že by to stále měly být jednotky případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 20 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 38 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 59 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...