Část německých vojáků pro mezinárodní bojovou skupinu, jejíž umístění chystá Severoatlantická aliance na Slovensku, by mohla působit v Česku. Po jednání ministrů obrany NATO, věnovaného posilování východního křídla aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, to řekla ministryně Jana Černochová (ODS). Česká diplomacie potom nově zřídila post zvláštního zmocněnce pro koordinaci politiky vůči Rusku. Uvedl to server Lidovky.cz, podle něhož jím bude Luboš Veselý. Ten působil jako zástupce velvyslance v Rusku, vyhoštěn z Moskvy byl loni v dubnu po diplomatické roztržce kvůli vrbětické kauze.
NATO v rámci lepší ochrany zemí nacházejících se v bezprostřední blízkosti Ukrajiny chystá rozmístění nových bojových skupin v některých státech včetně Slovenska. Tamní parlament v úterý schválil nasazení nejvýše 2100 zahraničních vojáků, mezi nimiž mají být Američané, Němci, Nizozemci, Poláci, Slovinci a také až 600 Čechů. Podle Černochové však Němci mají zájem umístit do skupiny více vojáků, než kolik může být na Slovensku.
„Jedna z variant, která je teď na stole, je, že by část německého zastoupení byla někde na území České republiky,“ řekla ministryně. Jejich pobyt v zemi by podle ní nejprve musely schválit obě komory českého parlamentu. O kolik vojáků by šlo a jak by byl jejich mandát časově omezen, nesdělila.
Vláda už na konci února v tajném režimu schválila, že na českém území mohou až po dobu šedesáti dnů působit až dvě stovky aliančních vojáků. Upozornil na to server Aktuálně.cz, podle kterého to mohou využívat síly rychlé reakce Severoatlantické aliance. Usnesení vláda odtajnila na začátku března.
Další vojenské vybavení
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ve středu ministři zahájili přípravu dlouhodobé strategie, která má Alianci přinést lepší prevenci možného ruského útoku i obranu před ním. Prohlásil, že by mohla zahrnovat nové stálé jednotky, zvýšení počtu letadel a lodí pravidelně operujících v oblasti poblíž ukrajinských hranic či v Černém moři nebo nové protivzdušné a protiraketové systémy. Plán by měl schválit červnový summit NATO v Madridu.
Ministři obrany NATO ve středu jednali se svým ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem, kterému přislíbili další podporu včetně poskytování zbraní. K tomu nejsou ochotny všechny země, většina z třicítky aliančních států však chystá nějakou formu další podpory. Podle Černochové je další vojenské vybavení připraveno poskytnout i Česko, podrobnosti však ministryně s ohledem na citlivost tématu nesdělila.
Vztahy Česka s Ruskem
Server Lidovky.cz ve středu informoval o tom, že české ministerstvo zahraničí zřídilo post zvláštního zmocněnce pro koordinaci politiky vůči Rusku. Podle webu je funkce organizačně zařazena v odboru zahraničněpolitických analýz a plánování. V seznamu zvláštních zmocněnců na webu české diplomacie zatím pozice uvedena není.
Zmocněnec má mít za úkol připravovat a plánovat strategii vztahů České republiky s Ruskem a navrhovat konkrétní kroky a opatření. Měl by se podílet na revizi vztahů, spolupracovat by měl i s dalšími subjekty státní správy a nevládní, neziskovou a akademickou sférou, uvedly Lidovky.cz. Funkce podle nich vznikla rozhodnutím ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a státního tajemníka Miloslava Staška.
Zmocněnce pro konzultace s Ruskou federací má též vláda. Pozice vznikla v polovině roku 2020, stal se jím ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Konzultace ale zahájeny nebyly i vzhledem k vrbětické kauze. Česko se loni dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou kvůli podezření, že do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské tajné služby.
