Ve stínu odborového paláce nad stadionem Viktorky na pražském Žižkově stojí skelet domu. Ještě nedávno zde sídlil Ústav pro studium totalitních režimů, ale pak začala rekonstrukce. Po odstrojení budovy dělníci zmizeli. Ukázalo se, že podle projektové dokumentace nelze pokračovat. Ekonomku, která projekt předem kritizovala, vedení ústavu vyhodilo. Co se děje v Ústavu pro studium totalitních režimů, zjišťovala Reportérka ČT Jana Neumannová.
Loni v létě začala oprava pláště budovy ze 70. let, kde od roku 2007 sídlí Ústav pro studium totalitních režimů. Jak vedení ústavu zdůraznilo, byla budova v havarijním stavu. Jenomže po odstrojení se práce zastavily. Teď je v pražské Siwiecově ulici torzo, na kterém nikdo nepracuje.
ÚSTR hovoří o tom, že nakonec bude nutná úprava celé budovy včetně zpevnění konstrukce či nových protipožárních opatření a na ně musí ústav vysoutěžit nového dodavatele. „Zjednodušeně řečeno, začal se realizovat projekt, o kterém se ukázalo, že ho tak, jak byl naplánován, realizovat nejde,“ shrnul náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka.
Ekonomce se rekonstrukce nezamlouvala, ale vyhodili ji
Varování, že by chystaná rekonstrukce budovy mohla dopadnout tak, jak nakonec skončila – tedy odstrojeným skeletem, na kterém se nepracuje – však předem zaznělo. Bývalá ekonomická ředitelka ÚSTR, která si však nepřeje být jmenována, tvrdí, že se právě toho obávala. Zjistila totiž, že projektová dokumentace vznikla již v roce 2004. „Bylo jasné, že projektová dokumentace z roku 2004 nemůže pojmout novou legislativu, normy a podobně,“ podotkla.
Vedení ústavu ale nakonec místo zastaralého projektu vyhodilo ekonomku. Nešlo přitom jen o projekt, nýbrž i o peníze. Podle původního plánu měla rekonstrukce stát 140 milionů korun. Vedení ústavu proti vůli ekonomické ředitelky podepsalo dodatky za dalších 40 milionů. Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra ale tvrdí, že odvolání nesouviselo pouze s rekonstrukcí sídla.
„Důvody byly mnohoznačné, s paní ekonomkou jsem nebyl spokojen dlouhodobě. Nebyla to otázka jen rekonstrukce – že odmítala převzít odpovědnost za to, k čemu byla pověřena. Myslím si, že to je v mé gesci,“ řekl.
Kroky Zdeňka Hazdry podpořila i rada, která na činnost ústavu a jeho ředitele dohlíží. Když se ekonomická ředitelka na radní obrátila, podpořili ji pouze dva z šesti. Člen rady Zdeněk Bárta pro ni nachází jen ostrá slova. „Paní ekonomka nám přednesla něco, co bych nazval poplašnou zprávou. Byla to celá řada informací, které se ukázaly jako nepravdivé,“ řekl. Upřesnit to však nechtěl.
Předseda rady Eduard Stehlík sice ekonomku podpořil, tvrdí však, že sám nemůže mnoho učinit. „Zákon mi neumožňuje nic jiného, než o těchto věcech informovat Policii ČR, což jsem udělal,“ řekl.
Náměstek Matějka je přesvědčen, že vedení ústavu nechybovalo. „Nechali jsme si vypracovat znalecký posudek na náš postup. Závěr je jednoznačný: Že jsme postupovali tak, jak jsme měli postupovat s péčí řádného hospodáře,“ uvedl.
Vedení ÚSTR kritizuje práci známého historika. Podle něj jde o kamufláž
V době, kdy se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů potýká s problematickou rekonstrukcí žižkovského sídla, rozpoutal se kolem instituce jiný spor, který je na pohled možná viditelnější. Ředitel Zdeněk Hazdra zaslal vytýkací dopis jednomu ze svých nejznámějších a nejplodnějších podřízených – historiku Petru Blažkovi.
Šlo o to, že se Blažek na jarní demonstraci proti premiéru Andreji Babišovi (ANO) zastal vyhozeného kolegy Radka Schovánka. Ten předtím u slovenského soudu svědčil proti Babišovi ve sporu o jeho záznam ve svazcích StB. Ve vytýkacím dopisu Hazdra uvedl, že jeho podřízený svým vystoupením na demonstraci poškodil dobré jméno nejen ústavu, ale i celé státní správy. Tím překvapil Blažka, ale i některé členy rady.
Účast na demonstraci proti Babišovi není ale to jediné, co vedení ÚSTR vadí. Podle Hazdry také Blažek málo pracuje. Historik se přitom může pochlubit pozoruhodnými čísly. Tvrdí, že jeho podíl na vědecké práci vykázané a schválené pomocí vládní metodiky činí 22 procent. „To znamená více než pětina z celého ústavu, kde pracuje 58 historiků,“ upozornil. Krátce před demonstrací ostatně dostal od vedení odměnu.
Zdeněk Hazdra přesto o Blažkových výsledcích pochybuje. „Výtky mají odpodstatnění v tom, že máme nastavena nějaká pravidla hry, každý má plán činnosti a výsledky každého zaměstnance se průběžně sledují,“ zdůraznil.
Sám Petr Blažek ale vidí spojitost svého případu s druhou kauzou. „Souvisí se situací okolo přestavby sídla ústavu v Siwiecově ulici. Situace ve vedení je asi napjatá a tohle je možná snaha odvést pozornost, vytvořit nějakou pseudokauzu, možná že získat podporu vlivných politiků – Andreje Babiše – aby přimhouřili oči. Jinak si to neumím vysvětlit,“ soudí historik, který ve svém díle mimo jiné rozšířil obecné povědomí o Ryszardu Siwiecovi, po němž se ulice, kde torzo sídla ÚSTR stojí, jmenuje.
