Urologové by mohli začít cíleně zvát muže mezi padesátým a sedmdesátým rokem na preventivní screening rakoviny prostaty. Program by podle ministerstva zdravotnictví měl dostat jasné obrysy do konce roku. Případů rakoviny prostaty totiž podle lékařů přibylo, a to hlavně kvůli odkládání prevence během pandemie covidu-19.
Preventivní screeningové akce pořádají například v kladenské nemocnici. Během té poslední se jim z několika desítek návštěvníků podařilo zachytit čtyři pacienty s rakovinou prostaty. Ti přitom žádné potíže nepociťovali, tak jako to bývá u rakoviny prostaty v časných stádiích téměř vždy.
„Měli jsme skoro šedesát lidí, kteří přišli v rámci dní otevřených ambulancí. Bylo to skoro třikrát víc než v covidovém období,“ popisuje urolog z kladenské nemocnice Lukáš Fišer.
Série vyšetření, včetně ultrazvuku, kterou pacientům v Kladně během prevence rakoviny prostaty dělali, navíc odhalila v řadě případů i další urologické diagnózy.
Mnoho lidí však takto včas na prohlídku nedorazí. Proto ministerstvo zdravotnictví připravuje plošnou screeningovou akci. „Zachytíme asi dvacet procent mužů už v pokročilém stadiu onemocnění a smyslem toho screeningu by bylo pokud možno zachytit to onemocnění dřív,“ vysvětluje člen výboru České urologické společnosti ČLS JEP Marek Babjuk.
Rakovinou prostaty každý rok onemocní osm tisíc mužů. Zhruba patnáct set jich na tuto nemoc umírá.
Další screeningové programy
Na prevenci se zaměřují i další screeningové programy. V lednu se spustil pětiletý program včasného záchytu rakoviny plic. Dle předběžných výsledků bylo v prvním pololetí vyšetřeno přes tisíc osob. To potvrzují i data pojišťovny VZP. Lékař screening nabídl téměř dvěma tisícům pacientů a tuto možnost využilo zhruba šedesát procent z nich. U jednotek případů se podařilo odhalit nádor.
Další preventivní program se zaměřuje na jedno z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění a tím je rakovina tlustého střeva. Za poslední tři roky stovky tisíc lidí prodělaly vyšetření pomocí screeningové kolonoskopie. V roce 2020 se navíc počty odhalených problémů zvýšily i prostřednictvím testů skrytého krvácení do stolice.
Podle posledních dat přes dva miliony žen absolvovalo v rámci screeningu cytologické vyšetření. Tím se podařilo odhalit skoro 60 tisíc nálezů.
„U rizikové populace je tímto screeningem pokryta jen zhruba polovina populace. Ne proto, že by na to ženy neměly nárok, ale protože na vyšetření nedochází,“ říká onkogynekolog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Lukáš Dostálek.
Mamografická vyšetření přinášejí časnější nálezy
V pražské nemocnici u Apolináře se zase stále častěji řeší případy rakoviny děložního hrdla. I proto, že jde o onemocnění, které je rozšířené mezi ukrajinskými uprchlicemi. Zároveň se na vyšším výskytu projevila i zanedbaná prevence v době covidu. Což potvrzují i specialisté na mamografy, které odhalují nádory prsu.
O to víc lékaři apelují na prevenci. Konkrétně screening zaměřený na rakovinu prsu byl zahájen v Česku před dvaceti lety. Ženy starší pětačtyřiceti let jsou pravidelně zvány od roku 2014. Za tu dobu lékaři udělali skoro deset milionů mamografických vyšetření a odhalili přes dvaapadesát tisíc zhoubných nádorů.
„Vídáme, že ty pacientky, které chodí na screening, přicházejí s nádory v časnějších stádiích, které se dají efektivněji léčit,“ tvrdí Dostálek. Zatímco před zahájením screeningu se podařilo v prvním stádiu odhalit jen třicet procent případů rakoviny prsu, dnes už je to pětasedmdesát procent.
