Ukrajina vždy lákala mocné. Obyvatelé byli ochotni pro nezávislost obětovat krev i v minulosti

Nahrávám video

Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O pohnutých dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.

Ukrajinci to v procesu národní emancipace neměli vůbec jednoduché. Museli se vzepřít několika totalitním režimům, a i tak neměli mnohdy vyhráno.

„Pokud zmíním podle mě ještě dosti podhodnocenou statistiku, že v průběhu 20. století zemřel každý čtvrtý Ukrajinec násilnou smrtí nebo hladomorem, tak to vypovídá o mnohém,“ ilustruje pohnuté dějiny Ukrajiny historik Řepa.

Nutno dodat, že Ukrajina tak, jak ji známe dnes, byla v průběhu let součástí různých celků – například v průběhu 19. století byli Ukrajinci rozděleni mezi carské Rusko a Rakousko-Uhersko.

V případě Ukrajinců v Rusku se nejdříve uplatňovalo hnutí stavící se k sentimentu či folkloru a malebnosti. „To bylo nazýváno hnutím ukrajinofilským, což samo o sobě neobnášelo politické ambice. Nechtělo být ani caru nebezpečno. Carské úřady na to pochopitelně měly jiný názor a už jen možnost zformování a zrodu samostatného kodifikovaného jazyka v takto důležité oblasti na okraji carské říše podnítilo Petrohrad k přijetí represivních opatření proti šíření ukrajinštiny a proti kulturnímu vyjádření,“ vysvětluje historik a ukrajinista David Svoboda z Ústavu totalitních režimů.

Mezi dvěma válkami

Úlevu nepřineslo ani období po první světové válce. „Ta doba byla nesmírně rozbouřená, staré říše zmizely z mapy Evropy a o slovo se hlásily nové národy. Mnohé se domohly samostatnosti, ale Ukrajinci se stali nejpočetnějším evropským národem, který z toho vyšel naprázdno, který zase skončil bez vlastního státu,“ připomíná Svoboda. Podle něj to mělo velmi traumatizující dopad na mentalitu celého ukrajinského pokolení.

S tím souhlasí i historik Tomáš Řepa. Podle něj v důsledku toho, že Ukrajina po první světové válce svou státnost nevybojovala, považovali její obyvatelé za nutné dále tuto myšlenku prosazovat. „Nazval bych to tak, že byli ochotni obětovat jak krev svoji, tak krev svých nepřátel.“

Ukrajina byla po první světové válce rozčleněna mezi čtyři státy, přičemž dominantní část spadala pod Sovětský svaz, druhá největší spadala pod Polsko, třetí část pod Rumunsko a poslední – Zakarpatská Ukrajina – pod Československo.

Třicátá léta pak přinesla krizi demokracie, na východě převládaly komunistické myšlenky a hledal se nový směr. „Demokracie nefunguje, komunismus nechceme, protože vidíme, k čemu to vedlo – hladomor a tak dále. Tou třetí cestou bylo to, co bychom dnes nazvali pravicovými ideologiemi,“ vysvětluje Vlastimil Ondra, jak se zrodila ideologie, kterou Ukrajinci posléze nazvali naciokracie.

„Je to jakási hra na volené orgány, máme tu frakce, národní vrstvy – podnikatele, dělníky, rolníky a cílem je, aby byli jednotní a aby budovali stát společně,“ popisuje Ondra. Podle něj šlo o levicové myšlenky v hnutí, které se dá označit pravicové. „Ukrajinci však nikdy nebyli připuštěni k tomu, aby vůbec toto mohli realizovat,“ dodává.

Dalším klíčovým bodem byl ten, kdy Němci během druhé světové války zaútočili na Sovětský svaz. Tehdy Ukrajinci vyhlásili suverénní stát. Třetí říše však byla v šoku, jelikož přišla zemi dobýt, nikoliv osvobodit.

„Němci tehdy tuto situaci špatně vyhodnotili,“ říká Řepa s tím, že v době, kdy bylo ukrajinské území pod nadvládou Sovětského svazu, se zde sovětské jednotky chovaly jako na dobytém území. 

Stepan Bandera

Ukrajinci byli podle něj v mnohém naivní a mysleli si, že ukrajinská státnost bez předem dané domluvy by jim mohla projít. „Možná na to sázeli, že postaví Němce před hotovou věc. To se ale nestalo. Už po pouhých třech dnech existence toho spíše pseudoukrajinského státu byli vedoucí představitelé zatčeni gestapem a tisíce jich byly poslány do koncentračních táborů,“ dodává Řepa.

Do koncentračního tábora poslali i vůdce ukrajinských nacionalistů Stepana Banderu, který skončil v koncentračním táboře v Sachsenhausenu v oddělení pro politické vězně, a to pro případ, že by se nacistům mohl do budoucna hodit. „Teoreticky se mohlo povést to, co s později generálem Vlasovem: že se potenciál dal v závěru války využít,“ vysvětluje Řepa s tím, že Banderova frakce žila posléze svým vlastním životem.

Stepan Bandera
Zdroj: ČT24/Wikipedia

„Po tom roce 1944, kdy je propuštěn z koncentračního tábora, zůstává spíše politickou mrtvolou,“ dodává. Postava Bandery dodnes budí vášně a záleží na úhlu pohledu, zda šlo o teroristu, či osvoboditele.

V roce 2014 se uskutečnil průzkum, který se samotných Ukrajinců ptal, jak Banderu vnímají – a ani ten nebyl jednoznačný. Podle Řepy ho velká část obyvatel buď ani nezná, nebo ho vnímá spíš negativně. Významně pozitivně je podle tohoto průzkumu vnímán na západě, zejména v oblasti kolem Lvova.

„Fakt je ten, že pokud se někdo otevřeně hlásí k postavám, jako je Stepan Bandera, měl by být obezřetný, měl by znát i temnou stránku, která se s tímto tématem pojí, čehož většinou ti, kteří jsou ochotni se s touto postavou ztotožnit, většinou nejsou schopni,“ dodává Řepa a zdůrazňuje, že si lidé toto téma zkrátka idealizují.

Sjednocující element

„Byl symbolem odporu, sjednocujícím elementem, osobností, která by se takhle dala vnímat, ale jak ukazuje výsledek průzkumu, dokonce ani sami Ukrajinci se na tom neshodují doteď,“ komentuje.

Vlastimil Ondra připomněl, že Bandera byl více symbolem hnutí než jeho reálným hybatelem. „Od roku 1934 do roku 1939 je vězněn v polských vězeních. Od roku 1940 do roku 1944 byl vězněn v německých koncentračních táborech. I kdyby chtěl, na jakých zločinech se takto může podílet?“

Neangažoval se ani v ukrajinské povstalecké armádě, ačkoliv byla nazvána jeho jménem. 

Poválečné období Sovětského svazu pak už podobnému sebevyjádření Ukrajiny příliš nepřálo. „Můžeme ovšem hovořit o patriotických tradicích, snaze zastávat se ukrajinské řeči a kultury,“ říká David Svoboda.

Podle něj se během let vyskytly případy vyjádření ukrajinské nacionalistické myšlenky, ale šlo pouze o dílčí případy. Svoboda zmínil například Vasyla Makucha, veterána ukrajinské povstalecké armády, který se upálil v centru Kyjeva, a to na protest proti rusifikační politice v roce 1968.

Ukrajinský nacionalismus

Odborníci také řešili, jakou roli hraje ukrajinský nacionalismus v konfliktu s Ruskem a jak jej vnímat v Česku.

Podle Ondry je otázka, jaké metody prosazuje a jakým režimem operuje. „I Česká republika je produktem českého nacionalismu, který tu máme dodnes,“ zdůrazňuje s tím, že demokratický ukrajinský nacionalismus se příliš neliší od toho českého, německého či francouzského.

„Pokud budeme řešit radikály, tak to je věc jiná. Ale kde ty radikály nemáme. I v Rusku máme neonacisty,“ dodává Ondra.

S tím souhlasí i Řepa, podle něhož je v Rusku největší počet neonacistů na světě. „Což je ten největší paradox – stát, který měl porazit nacistické Německo, má největší neonacistickou buňku,“ dodává.

Podle Řepy je rozdíl mezi ruským a ukrajinským nacionalismem v tom, že ten ukrajinský je obrácen dominantně dovnitř státu. „Ruský nacionalismus je nastavený vně státu, i na základě toho, jak velké ruské a početné menšiny žijí i v jiných zemích než v současném Rusku. A podle mě základní dělítko je i tady,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorského premiéra Markuse Södera odpoledne přijal na Hradě prezident Petr Pavel. Jejich jednání trvalo asi půl hodiny. Söder následně na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 53 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami
Načítání...