„Udělám z vás posledního bezdomovce v Příbrami." Půjčil si peníze, přišel o firmu i majetek

Nahrávám video

Příbramský majitel pneuservisů František Kajgr před sedmi lety požádal o půjčku podnikatele a majitele společnosti Ravak Jindřicha Vařeku. Ten menšího partnera postupně připravil o podnikání i osobní majetek. Po letech těžkého dokazování to uznal zatím nepravomocně i Krajský soud v Praze. Kauzu zmapovala Reportérka ČT Jana Neumannová.

František Kajgr řadu let vedl rodinnou firmu. „Děda začínal téměř před 90 lety s činností prodeje pneumatik, pneuservis na Dobříši byl tedy zároveň rodinný dům mého dědy,“ vypráví. „Otec mě přesvědčil, abych začal dělat s ním, že bychom mohli rodinnou firmu opět obnovit,“ popisuje.

„Napřed jsme byli v pronájmech, pak jsme začali postupně nemovitosti kupovat. Ty jsme zvelebovali a pak jsme si udělali postupem času síť vlastních pneuservisů. Byli jsme velká firma. Roční obrat jsme měli až 300 milionů korun a dělalo u nás prakticky 60 zaměstnanců, kteří byl rozděleni na všech pobočkách,“ říká Kajgr.

Před sedmi lety se rozhodl, že začne firmu rozšiřovat a mimo pneuservis udělá linku na zpracování starých pneumatik. O zavedený pneuservis přišel poté, co si od příbramského podnikatele a majitele firmy Ravak Jindřicha Vařeky půjčil 30 milionů korun.

Vařeka po čase přišel s požadavkem, že chce peníze vrátit dřív, než bylo původně domluveno. Podle něj byl František Kajgr předlužený. „On je předlužený strašlivým způsobem a dluží mně moc peněz. To jsou jeho problémy,“ komentoval to Vařeka.

Místo peněz akcie

Kajgr ale finance okamžitě peníze vrátit nemohl. „Všechny peníze měli zainvestované do zboží, protože třeba před zimní sezonou se musí nakoupit zboží třeba za 50 až 60 milionů. A po sezoně, když se vyprodá to zboží, peníze se zase používají dál na letní sezonu,“ vysvětluje.

Jindřich Vařeka podle Františka Kajgra jako náhradu požádal o akcie firmy. V tom spočívá základ sporu. Podle Kajgra se jednalo pouze o záruku za dluh. Vařeka ale tvrdil, že se tak stal vlastníkem firmy, protože za akcie zaplatil odpuštěním části dluhu.

„A pak už to šlo ráz na ráz. Jeden krok za druhým, všechno proti nám. Zavolal mě a mého syna 5. června 2014 a řekl nám: ‚Firma je moje, vy tady končíte. Z vás udělám posledního bezdomovce na Příbrami, přijdou dražby, exekuce, insolvence a končíte a vypadněte.‘ Vyhodil nás se synem. A bylo to. Šli jsme,“ popisuje situaci Kajgr. Celý majetek rodiny Kajgrů tak postupně získala rodina Jindřicha Vařeky.

„Největší chybu jsem udělal v tom, že jsem se vůbec spojil s Vařekou, že jsem si neověřil, co to je za člověka. Nenapadlo mě, že to je takový člověk, s takovou minulostí, že to byl bolševik, estébák a že by nás mohl takovým způsobem podvést,“ říká Kajgr.

Jindřich Vařeka, který zemřel v prosinci 2018, byl bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Jindra. Po pádu komunismu se z něj stal podnikatel. Založil firmu Ravak, která prodává sanitární keramiku. Za dobu svého podnikání se dostal do podobných sporů s dalšími podnikateli. Figuroval i v komplikovaném případu krachu firmy Oleo Chemical, jejímž majitelům také půjčil peníze.

„Ravaku šlo o to, abychom firmu opustili a aby ji oni získali do svého vlastnictví za co nejnižší finanční prostředky,“ tvrdí zakladatel Oleo Chemical Kamil Jirounek. To však firma Ravak odmítá. „Ovládnutí a převzetí Olea Chemical, ať již nepřátelské nebo přátelské, nikdy nebylo cílem skupiny Ravak. Skupina Ravak usiluje o vrácení peněz a vystoupení z celého projektu,“ říká Martin Sup, právní zástupce společnosti Ravak.

Nepřátelské převzetí korporace, říká právník

Ve firmách nyní figurují vnuci Jindřicha Vařeky. Převzetí podnikání Františka Kajgra bylo podle nich v pořádku. „Pan Kajgr byl na konci svého podnikání nepochybně ve složité situaci. Jeho společnost na tom ekonomicky byla velmi špatně. To je nezpochybnitelný fakt. Svoji situaci se snažil vyřešit tím, že si nabral další půjčky, mimo jiné i od pana Vařeky staršího. Když pak nebyl schopen dluhy splácet a stál před rozhodnutím, kdy na sebe vyhlásit bankrot a čelit věřitelům, vyhodnotil si to tak, že pro něj bude lepší společnost prodat, protože tím může jenom získat,“ říká Filip Vařeka.

Podle odborníků ale byla Kajgrova firma v dobré kondici. „Ta společnost vytvářela celkem vysoký zisk, protože jeho roční hospodářský výsledek se pohyboval kolem 5 milionů korun,“ komentuje výsledky firmy děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Ladislav Mejzlík. „Myslím, že se to dá považovat za dobrou a výdělečnou firmu,“ dodává.

„Tento případ mohu hodnotit jako takzvané nepřátelské převzetí korporace, kdy určité subjekty připraví strukturu pohledávek, které uplatní v rámci insolvenčního řízení a prostřednictvím těchto pohledávek se dostávají přímo k této korporaci,“ komentuje případ právník Pavel Berger.

Ze společnosti Kajgr se mezitím stala firma Tiger. „Z toho, co se jmenovalo Pneu Kajgr, mávnutím proutku Vařekové udělali Pneu Tiger s. r. o., protože když to někdo vezme v telefonu a řekne Kajgr nebo Tiger, ono to splývá, takže jim to vyhovovalo, že nepřišli o zákazníky, tak udělali takovou věc,“ říká k tomu František Kajgr.

Podle vnuka Jindřicha Vařeky ale Kajgr popírá své minulé výroky. „Jindřich Vařeka starší akcie od pana Kajgra koupil, zaplatil za ně kupní cenu, pan Kajgr mu akcie předal, a aby toho nebylo málo, pan Kajgr u notáře místopřísežně potvrdil, že akcie panu Vařekovi prodal a že mu za ně byla zaplacena dohodnutá cena. Celý ten spor je pro mě nepochopitelně založen na tom, že pan Kajgr po měsících toto vše popřel a tvrdí, že vlastně nic neprodal,“ tvrdí Filip Vařeka.

Firma Kajgr je už dnes jen prázdná skořápka, nemá prakticky žádný majetek. Její činnost převzala firma Tiger. Rodina Jindřicha Vařeky navíc vlastní i soukromý majetek Františka Kajgra.

„Když jsme měli úvěr v bance, tak jsme zastavili veškerý svůj soukromý majetek, takže tím jsme přišli zároveň o veškerý soukromý majetek, protože to dostali všechno oni. Takže my jsme najednou zůstali úplně bez prostředků, bez koruny,“ říká Kajgr, který by se měl s manželkou dokonce vystěhovat z rodinného domu.

František Kajgr se nyní snaží u soudu dokázat, že firmu neprodal. Po šesti letech neúspěchu přišel první zlom. Insolvenční soud prvoinstančně rozhodl, že akcie firmy patří jemu.

„Hodnotím to jako subjektivní posouzení situace soudcem (Tomášem) Jirmáskem, které ovšem není podloženo žádným jiným důkazem než svědeckou výpovědí Františka Kajgra. Nepředpokládám, že takový rozsudek by mohl být potvrzen vyšším soudem,“ komentuje rozhodnutí soudu vnuk Jindřicha Vařeky Jan Šimek.

O tom, komu patří akcie firmy, již v minulosti jeden soud rozhodoval. Ten se přiklonil na stranu Jindřicha Vařeky. Nové rozhodnutí má však vyšší právní váhu. „Pokud bude v rámci insolvenčního řízení rozhodnuto o tom, že akcie patří do majetkové podstaty pana Kajgra, pokud o tom bude rozhodnuto pravomocně, tak tam patří, a to bez ohledu na to, jestli obecné soudy rozhodly jinak,“ shrnuje právník Michal Žižlavský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...