U jednotných přijímacích zkoušek z matematiky se školáci zhoršili, uvedl Cermat

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.

Na čtyřleté obory se zkoušky konaly 13. a 14. dubna a na víceletá gymnázia 17. a 18. dubna. Na maturitní obory středních škol se letos přihlásil rekordní počet uchazečů.

Studovat maturitní obory na středních školách, na víceletých gymnáziích a nástavbách chce podle dat Cermatu letos 116 031 dětí. Je to o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Mnozí odborníci na vzdělávání tak upozorňují na to, že zájemců o studium bude víc než přijatých.

Jednotné přijímací zkoušky se skládají z testu z matematiky a češtiny. Ukrajinští uprchlíci, kterých je ve všech ročnících českých základních škol nyní okolo 40 tisíc, skládali zkoušky v upravené podobě. Pro azylanty nebyl například povinný test z češtiny.

K jednotným zkouškám z češtiny na čtyřleté obory se letos přihlásilo 86 488 lidí, z nichž se k testům dostavilo 85 063 zájemců. Na matematický test se přihlásilo 89 563 uchazečů o studium, přičemž asi 1500 jich nakonec nepřišlo. Uchazeči měli podle Cermatu správně v průměru 55,6 procenta testu z českého jazyka a 39,9 procenta v matematice. Proti loňskému roku je letos průměr v češtině o 0,1 procentního bodu horší a v matematice o 5,6 procentního bodu horší.

Získané body nelze meziročně porovnávat

Zájemci o studium na šestiletých gymnáziích, kterých bylo přihlášených 7285, dosáhli v češtině průměrného výsledku 60,3 procenta a v matematice 44,4 procenta. U osmiletých gymnázií, kam by se chtělo dostat 18 778 adeptů, byla úspěšnost v češtině 53 procent a v matematice 38,4 procenta. Dětem se v porovnání s jejich vrstevníky v předcházejícím roce dařilo méně zvláště v matematice, kde byla úspěšnost nižší o 9,1 procenta u šestiletých a o 6,4 procenta u osmiletých gymnázií.

Některé úlohy testů hodnotila podle Patákové umělá inteligence. Mluvčí dříve sdělila, že počítač u některých úkolů, které měly jednoznačné řešení, nahradil jednoho ze dvou hodnotitelů. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí v pátek Českému rozhlasu řekl, že „umělá inteligence nerozhodovala o tom, jestli je úloha dobře, nebo špatně, pouze pomáhala přečíst, co žáci psali“. Rovněž doplnil, že u jednoduchých úloh měla umělá inteligence menší chybovost než člověk. „Myslím si, že v příštích letech na jednoduchých úlohách přebere většinu lidské práce,“ uvedl Krejčí.

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že se průměrné počty bodů získaných u přijímacích zkoušek meziročně nedají moc porovnávat. Obtížnost těchto zkoušek se může každý rok lišit, protože jejich úkolem není ověření úrovně znalostí, ale roztřídění uchazečů. Někteří experti na školství také vybízejí ke zrušení jednotných zkoušek.

Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy, což je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz. Že šance na vzdělání dětí v Česku výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů, uvedl například Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Ota Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 28 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 9 hhodinami
Načítání...