U jednotných přijímacích zkoušek z matematiky se školáci zhoršili, uvedl Cermat

Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.

Na čtyřleté obory se zkoušky konaly 13. a 14. dubna a na víceletá gymnázia 17. a 18. dubna. Na maturitní obory středních škol se letos přihlásil rekordní počet uchazečů.

Studovat maturitní obory na středních školách, na víceletých gymnáziích a nástavbách chce podle dat Cermatu letos 116 031 dětí. Je to o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Mnozí odborníci na vzdělávání tak upozorňují na to, že zájemců o studium bude víc než přijatých.

Jednotné přijímací zkoušky se skládají z testu z matematiky a češtiny. Ukrajinští uprchlíci, kterých je ve všech ročnících českých základních škol nyní okolo 40 tisíc, skládali zkoušky v upravené podobě. Pro azylanty nebyl například povinný test z češtiny.

K jednotným zkouškám z češtiny na čtyřleté obory se letos přihlásilo 86 488 lidí, z nichž se k testům dostavilo 85 063 zájemců. Na matematický test se přihlásilo 89 563 uchazečů o studium, přičemž asi 1500 jich nakonec nepřišlo. Uchazeči měli podle Cermatu správně v průměru 55,6 procenta testu z českého jazyka a 39,9 procenta v matematice. Proti loňskému roku je letos průměr v češtině o 0,1 procentního bodu horší a v matematice o 5,6 procentního bodu horší.

Získané body nelze meziročně porovnávat

Zájemci o studium na šestiletých gymnáziích, kterých bylo přihlášených 7285, dosáhli v češtině průměrného výsledku 60,3 procenta a v matematice 44,4 procenta. U osmiletých gymnázií, kam by se chtělo dostat 18 778 adeptů, byla úspěšnost v češtině 53 procent a v matematice 38,4 procenta. Dětem se v porovnání s jejich vrstevníky v předcházejícím roce dařilo méně zvláště v matematice, kde byla úspěšnost nižší o 9,1 procenta u šestiletých a o 6,4 procenta u osmiletých gymnázií.

Některé úlohy testů hodnotila podle Patákové umělá inteligence. Mluvčí dříve sdělila, že počítač u některých úkolů, které měly jednoznačné řešení, nahradil jednoho ze dvou hodnotitelů. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí v pátek Českému rozhlasu řekl, že „umělá inteligence nerozhodovala o tom, jestli je úloha dobře, nebo špatně, pouze pomáhala přečíst, co žáci psali“. Rovněž doplnil, že u jednoduchých úloh měla umělá inteligence menší chybovost než člověk. „Myslím si, že v příštích letech na jednoduchých úlohách přebere většinu lidské práce,“ uvedl Krejčí.

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že se průměrné počty bodů získaných u přijímacích zkoušek meziročně nedají moc porovnávat. Obtížnost těchto zkoušek se může každý rok lišit, protože jejich úkolem není ověření úrovně znalostí, ale roztřídění uchazečů. Někteří experti na školství také vybízejí ke zrušení jednotných zkoušek.

Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy, což je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz. Že šance na vzdělání dětí v Česku výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů, uvedl například Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...