Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.

Občané Ukrajiny mají letos už počtvrté možnost požádat o prodloužení takzvané dočasné ochrany, kterou jim tuzemské úřady poprvé poskytly po vypuknutí plnohodnotné ruské války v roce 2022. Letošní ročník registrací k prodloužení ochrany do 31. března 2027 spustilo ministerstvo vnitra 8. ledna. „Ke konci ledna máme 306 tisíc elektronických registrací,“ uvádí mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Současných držitelů dočasné ochrany je ale ještě o devadesát tisíc více. „K začátku roku 2026 evidovalo ministerstvo 396 239 aktivních dočasných ochran,“ upřesňuje Hana Malá z odboru komunikace resortu vnitra. O prodloužení statusu si tak podle aktuálních dat požádalo 77 procent těch, kteří jej v tuto chvíli čerpají.

Zbylí zájemci mají čas se k prodloužení ochrany zaregistrovat na Informačním portále pro cizince do 15. března. „Ukrajinští uprchlíci přicházeli i v loňském roce, zároveň ale část lidí zemi opustila – počet lidí s dočasnou ochranou tak zůstává poměrně stabilní,“ vysvětluje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Ukrajinci, kteří přišli do Česka po začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022, dostali možnost namísto mezinárodní ochrany požádat o takzvanou dočasnou ochranu. Ta jim vedle možnosti pobývat na českém území poskytuje přístup na trh práce, k veřejnému zdravotnímu pojištění a ke vzdělání. Její držitelé mají také nárok na státní humanitární ubytování.

Dočasnou ochranu udělují státy Evropské unie za výjimečných okolností hromadně vysídleným osobám. Od jiných forem mezinárodní ochrany se liší omezenou dobou trvání, ale také kratší dobou trvání řízení.

O azyl žádá stále méně cizinců

O azyl – tedy nejvyšší formu mezinárodní ochrany – loni v Česku zažádalo méně lidí, a sice 1197. „Projevil se tak pokles zhruba o čtrnáct procent,“ upřesňuje Malá. Udělen byl ale pouze v 74 případech, doplňková ochrana pak v 129 případech. Ta se uděluje žadatelům, kteří nesplňují kritéria pro udělení azylu, ale zároveň jim v případě návratu do země původu hrozí vážná újma.

Žadatelé o mezinárodní ochranu pocházeli loni stejně jako v roce 2024 nejčastěji z Uzbekistánu, Ukrajiny a Vietnamu. „O mezinárodní ochranu žádají zejména ti občané Ukrajiny, kteří nebyli v době vypuknutí konfliktu na Ukrajině, nebo jim dočasnou ochranu v minulosti poskytl jiný stát Evropské unie,“ objasňuje Faltová.

Uzbeci a Vietnamci podle ní často podávají žádost poté, co jim vyprší povolení k pobytu, například za účelem zaměstnání. „Zároveň je třeba nezapomínat, že v Uzbekistánu panuje dlouhodobě špatná lidskoprávní situace, takže se sem lidé leckdy nemohou vrátit,“ dodává Faltová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 37 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 9 hhodinami
Načítání...