Zástupci Správy Pražského hradu a církve podepsali za přítomnosti arcibiskupa Dominika Duky a prezidenta Miloše Zemana dohody o majetkovém vyrovnání. Římskokatolické církvi přiznávají klášter sv. Jiří, budovu Nového proboštství a navíc i kostel Všech svatých. Církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Některé ale bude společně se státem užívat podobně, jako je tomu u pražské katedrály.
Veškeré spory o majetek na Pražském hradě končí. Měly by to zajistit dohody, které uspokojují část nároků církve, ta se však současně vzdává zbylých nároků. Zástupci pražských kapitul a farnosti a Správy Pražského hradu, ke kterým připojili podpisy kardinál Duka a prezidentův kancléř Vratislav Mynář, podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka použili pero, které hlavě státu daroval papež. Jak připomněl Dominik Duka, symbolické je i datum, protože podle tradice právě 4. března byly do Prahy přeneseny ostatky sv. Václava.
„Podpis smlouvy považuji za tečku za naplněním zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,“ řekl po podepsání dohod Dominik Duka. Církev se zavázala, že dva ze tří objektů, které převzala, do pěti let opraví. Zevnitř je ve špatném stavu Nové proboštství, podobné je to i s Jiřským klášterem.
Prezident uvedl, že součástí dokumentu je i smluvní pokuta, pokud by budovy dále chátraly. Podle arcibiskupa se tak ale nestane. „Když tyto domy přijímáme, tak v nich chceme skutečně existovat,“ podotkl.
Podle prezidenta Zemana je dohoda důležitá i proto, že současně bude moci začít oprava dalších budov na Hradě, které zůstávají v majetku státu. „Vítám dohodu, která umožní Správě Pražského hradu opravit a provozovat sedm objektů,“ řekl prezident.
Církev přebírá dvě zdevastované budovy
Podpisem smluv přechází na církev klášter svatého Jiří, jeden z nejstarších objektů v areálu Pražského hradu, jehož založení šlo ruku v ruce se vznikem pražského biskupství. Dominik Duka nastínil, že po rekonstrukci bude klášter sloužit jako galerie, k čemuž ostatně byl využíván donedávna. „Počítá se s tím, že zde bude sídlit arcidiecézní muzeum, stálé expozice věnované duchovním dějinám českého národa a že bude vybudován prostor pro dočasné výstavy sakrálního umění,“ uvedl kardinál.
Historie svatojiřského kláštera je úzce propojená s románskou bazilikou svatého Jiří, jednou z nejvýznamnějších církevních památek Česka. Na rozdíl od kláštera se na ni ale dohoda církve a Hradu nevztahuje.
Svatojiřský kostel, druhý nejstarší v Praze, založil v roce 920 kníže Vratislav I. O pět let později v něm byly uloženy ostatky kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Při založení kláštera v roce 973 došlo k přestavbě kostela na trojlodní baziliku v raně románském slohu. V hlavní lodi kostela jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.
V období raného baroka kostel získal výrazné červené průčelí, a přestavby se dočkal také celý klášter. Začátkem 18. století byla ke kostelu připojena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Za vlády Josefa II. klášter přechodně sloužil armádě. Posléze prošel rekonstrukcí s cílem navrátit mu románskou podobu. Stavební úpravy z let 1969 až 1975 klášter upravily pro expozici starého českého umění Národní galerie.
Druhým objektem, který stát vrací církvi, je Nové proboštství známé též podle architekta jako Mockerovy domy. „Nové proboštství bude využíváno jako sídlo metropolitní kapituly, kapituly Všech svatých a metropolitního soudu,“ řekl Dominik Duka.
Soubor novogotických domů (čp. 34, 35 a 36) leží na severní straně náměstí U Svatého Jiří. Jsou známy také jako Nové proboštství. Vyrostly kolem roku 1880 podle projektu architekta Josefa Mockera na místě původní renesanční zástavby. V 80. letech minulého století byly upraveny na restaurace a jídelnu pro pracovníky prezidentské kanceláře.
Redaktor České televize Petr Vašek je přesvědčen, že právě podmínka opravy objektů do pěti let souvisela s informačním šumem, kvůli kterému se zřejmě prezident domníval, že se církev chce vzdát nároku na Jiřský klášter. Poté, co to veřejně oznámil, náboženská matice oznámila, že tomu tak není a počítá s původním rozsahem dohody. Je ale zřejmé, že opravy budou velmi náročné.
Církev se vzdává části nároků
Církev nedostane a podle dohody již ani nebude žádat o další objekty, které si původně v rámci restitucí nárokovala. Je mezi nimi například bazilika sv. Jiří, Staré proboštství, Prašná věž čili Mihulka ve Zlaté uličce nebo Kapitulní děkanství (Mladotův dům).
Mladotův dům či svatojiřskou baziliku však bude využívat podobně jako stát i církev, stejně jako katedrálu sv. Víta. „Církvi byla nabídnuta možnost dlouhodobého využívání baziliky sv. Jiří s hrobem sv. Ludmily, jako i užívání Mladotova domu s tím, že uvedené objekty zůstávají v majetku státu,“ popsal pražský arcibiskup.
Dohoda měla kritiky v církvi i mezi politiky
Přestože by vlastnictví budov na Hradě mělo již být nezpochybnitelné, má dohoda své odpůrce. Důrazně proti ní vystoupil předchůdce Dominika Duky v arcibiskupském úřadu Miloslav Vlk. Prohlásil dohodu za protiústavní.
Na své internetové stránce napsal kardinál Vlk, že na budovy, kterých se církev vzdává, se nevztahují žádné výjimky z příslušného restitučního zákona. „V restitučním zákoně č. 428/2012 Sb. je stanoveno v §3, kdo jsou oprávněné osoby, a v §4, kdo jsou povinné osoby, které mají ,povinnost‘ církvím znárodněný nebo jinak neprávem odebraný majetek na požádání vrátit. V dalších § jsou uvedeny výjimky a různá omezení restitucí, ale nic z toho nelze aplikovat na líčení procesů uváděných v Prohlášení. Pokud se tak děje, pak je to protizákonné a protiústavní,“ napsal kardinál Vlk.
Jak ale upozornil Petr Vašek, vydání tří budov na Hradě církvi s restitučním zákonem nesouvisí. „Toto nejsou církevní restituce, je to individuální dohoda prezidenta republiky s katolickou církví, kterou nebude schvalovat ani vláda. Není to na základě restitučního zákona, protože na základě restitucí nedostala církev na Hradě vůbec nic,“ upozornil. Dominik Duka je navíc přesvědčen, že Miloslav Vlk svého času reagoval na neúplné informace.
Dříve odmítal úvahy o vydávání budov na Pražském hradě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Názor, že by budovy v areálu Pražského hradu měly zůstat státu, jak se to stalo u pražské katedrály vyňaté z restitucí, dal najevo i vicepremiér Andrej Babiš (ANO).
Proti zůstávají komunisté
Podobně ostrá kritika jako od Miloslava Vlka však z politické scény nezazněla. Nyní navíc předseda vlády označil dohodu za přijatelný kompromis. „Areál Pražského hradu má nesmírný symbolický význam. Má ho katedrála, má ho bazilika sv. Jiří, takže si myslím, že je dohoda rozumnou reakcí na současný právní stav,“ uvedl premiér.
Nejvýrazněji se tak proti navrácení tří objektů ohradili komunisté. „Areál Pražského hradu měl zůstat státu, tedy všem občanům,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Miloš Zeman potom podotkl, že pokud chtěly politické špičky předání hradních objektů církvi zabránit, měly dost času na předložení příslušného zákona.
- Nejznámějším nárokem římských katolíků na budovy v areálu Pražského hradu je požadavek na vydání Svatovítské katedrály, kterou prezidentská kancelář převzala v roce 1954 na základě vládního nařízení o vzniku chráněné oblasti Pražského hradu.
- Spor otevřela Náboženská matice, když 30. prosince 1992 podala proti Kanceláři prezidenta republiky žalobu o vlastnictví chrámu a dalších nemovitostí. Během následujících dvou dekád padlo ve věci několik rozsudků, které přiřkly vlastnictví katedrály jak církvi, tak státu.
- Poslední verdikt vydal pražský městský soud v dubnu 2008, když rozhodl o tom, že katedrála patří státu. Katolíci podali neúspěšné dovolání k Nejvyššímu soudu, následně i ústavní stížnost. Poté, co se stal v roce 2010 pražským arcibiskupem Dominik Duka, došlo k uzavření dohody, podle níž se stát i církev o chrám starají společně. V září 2010 pak církev vzala svou ústavní stížnost zpět.
- Areálu Pražského hradu se věnoval i zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, přijatý v roce 2012. Výslovně uvádí, že se na katedrálu svatého Víta nevztahuje. Současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navíc dlouhodobě zastává názor, že z církevních restitucí by měl být vyjmut celý hradní komplex.
- V létě 2013 církev požádala o vydání některých budov a pozemků v areálu Pražského hradu. Jednalo se například o Mladotův dům, Staré probošství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky.
- První žádost prezidentská kancelář ještě v roce 2013 odmítla; zdůvodnila to tím, že změna vlastníka by mohla ohrozit bezpečnost hlavy státu. Následovala jednání mezi církví a Hradem, která vedla v červenci 2015 k uzavření dohody: církev dostane dvě nemovitosti, zrekonstruuje je a nároku na ostatní se vzdá.
