Toufara podle svědectví mlátil tři hodiny v kuse. Příslušník StB Mácha ale vinu svaloval na jiné

Před 70 lety zemřel Josef Toufar. Tělo 48letého kněze nevydrželo brutální výslechy vyšetřovatelů Státní bezpečnosti (StB), kteří ho trýznili bitím, žízní i chladem. Velitel vyšetřovací skupiny Ladislav Mácha byl údajně také tím, kdo Toufara doslova utloukl. Svého činu nikdy nelitoval a ve vězení za jeho smrt strávil necelý rok.

„Já jsem měl možnost mluvit s Máchou ještě v roce 2018. Říkal, že se tím případem cítí být poškozen, Josefa Toufara považoval za zločince. Velice si pochvaloval vysoký důchod. Říkal, že věrně sloužil straně a vládě, protože socialistickou společnost zbavoval ohavných flanďáků. K žádné reflexi u něj nedošlo, ba naopak,“ vzpomíná na vyšetřovatele StB badatel Miloš Doležal, který se Máchovi věnuje ve své nové knize Když není motorka, lépe chodit pěšky

Mácha vnímal Toufarův případ a vyšetřování takzvaného číhošťského zázraku jako možnost pro svůj kariérní postup. Vše ale změnila Toufarova smrt. 

  • 11. prosince 1949 se při mši v kostele v Číhošti začal podle věřících pohybovat kříž na oltáři. Farář Josef Toufar si ničeho nevšiml. Přesto ho StB zatkla a obvinila z toho, že křížem sám hýbal. Po měsíci výslechů ve valdické věznici Toufar zemřel.

Z ministranta a odbojáře příslušník StB

Ladislav Mácha se narodil 19. června 1923 ve vesnici Višňová u Příbrami. Vyučil se automechanikem a podle vzpomínek pamětníků jako chlapec ministroval v kostele a účastnil se poutí na Svatou Horu. V době druhé světové války se zapojil do odboje. Nacisté jej ale dopadli a věznili v Terezíně a následně v Drážďanech. Na sklonku války se mu při náletech podařilo uprchnout a do května 1945 se skrýval u partyzánů. 

Nahrávám video

Za své nasazení získal vyznamenání a díky spolupráci se sovětskými výsadkáři se mu otevřela cesta do nově vznikajících československých bezpečnostních složek. „Při likvidaci partyzánských jednotek v brdských lesích jsem přešel na přání soudruha majora Schramma z ÚV KSČ (Ústřední výbor Komunistické strany Československa, pozn. aut.) ke Sboru národní bezpečnosti,“ popsal Mácha ve svém vlastním životopise, který je součástí jeho spisu v Archivu bezpečnostních složek (ABS). Po válce také vystoupil z církve, začal totiž věřit hlavně v socialismus. 

Toufara bil i tři hodiny v kuse a zakazoval mu dávat pít

Přestože Mácha zažil výslechy gestapa, sám při vyšetřování používal podobné praktiky. Najevo to vyšlo právě v případě vyslýchání Josefa Toufara. Mácha byl velitelem zvláštní skupiny, která byla pověřena vyšetřením takzvaného číhošťského zázraku. Případ sledoval tehdy nejen ministr vnitra, ale údajně i sám prezident Klement Gottwald. Chystala se totiž likvidace církve a proces s kněžími. A Toufar měl být jeho hlavní postavou. 

„(Mácha) dle mého názoru viděl v celém tomto případě svoji možnost pro osobní cíle, tedy pro svoji kariéru. Toto se projevovalo tak, že zakrátko po zpracování pouhého předběžného výslechu chtěl tohoto využít pro sebe a začal provádět vyslýchací metody takové, které odporují všem základním požadavkům normálního šetření,“ popsal ve zprávě z roku 1951 jeden z členů vyšetřovací skupiny Miloš Hrabina. 

Příslušníci StB Toufara zatkli 28. ledna 1950 a odvezli do valdické věznice. Zde následovaly výslechy, při kterých se vyšetřovatelé z kněze pokoušeli dostat násilím přiznání k tomu, že pohyboval křížkem na oltáři. Zvláště brutální prý byl právě vedoucí skupiny Mácha. 

„(Mácha) si nechal od strážných přinést gumový obušek a předvést Toufara do sklepa (temnice), kde jej surově zbil (…). Viděl jsem, že Mácha má Toufara položeného na lavici se zavázanýma očima a nemilosrdně jej tluče hlava nehlava (…). Celá exekuce trvala asi tři hodiny, kdy Mácha pravděpodobně pro únavu fyzického týrání nechal,“ popsal Hrabina. 

Toufara pak údajně nechali zmláceného ležet v cele a Mácha mu dle spisů StB měl nechat přinést takzvanou Karlovarskou polévku, která byla schválně extrémně přesolená. A zakázal mu podávat jakékoli tekutiny. 

V dalších dnech Toufara převezli do Číhoště, kde natáčeli propagandistický film Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení. Kněz už nebyl schopen téměř stát a následně ho v bezvědomí převezli do pražského státního sanatoria v Legerově ulici. K soudu ho totiž potřebovali živého. 25. února 1950 ale zemřel. A Máchovi tak zkazil plány. 

Po Toufarově smrti dál školil příslušníky jak vyslýchat zadržené

„Po Toufarově smrti v roce 1950 byl Mácha přeložen do školícího střediska, kde zaučoval nové příslušníky StB. Dál tak dělal kariéru u Státní bezpečnosti, byť ne asi takovou, jakou by chtěl. V roce 1963 byl ale ze služeb ministerstva vnitra propuštěn,“ popisuje Doležal. Protože vystudoval právnickou fakultu, pracoval dál na jiných ministerstvech a v podniku zahraničního obchodu. Výraznější zlom pro něj přišel v roce 1968. 

Redaktor novin Lidová demokracie Jiří Brabenec v květnu toho roku napsal poprvé více o Toufarově zabití a také o podílu Ladislava Máchy na úmrtí kněze. „Mácha byl v červnu 1968 zatčen, ale po 14 dnech byl propuštěn. Jeho podíl na Toufarově smrti totiž vojenská prokuratura klasifikovala jako promlčenou záležitost,“ dodává badatel. Dalšímu prošetření pak zabránila srpnová okupace a nástup normalizace. A Mácha naopak vycítil příležitost k „narovnání poměrů“.

V roce 1970 žádal ministra vnitra o rehabilitaci. Vlivem propuštění v roce 1963 totiž přišel o výsluhy a cítil se poškozen. „Štvavou kampaní a nezákonnými opatřeními jsem utrpěl nesmírné morální a hmotné újmy,“ stěžoval si Mácha šéfovi resortu v dopise z 13. července 1970. 

„Pro něj bylo propuštění z ministerstva velkou kaňkou na jeho pověsti. Cítil se poškozen, stěžoval si u prezidenta, psal na vládu,“ popisuje Doležal. „Přitom si nemohl stěžovat, začal pracovat v Československém rozhlasu jako šéf kanceláře generálního ředitele. Jeho manželka, sestra i švagr byli příslušníci StB a pobírali slušnou mzdu. Máchovi neměli děti a mohli si dovolit každý rok jezdit k moři,“ upozorňuje badatel. 

Vyšetřování Toufarovy smrti se vlivem normalizace odložilo na neurčito. Začít mohlo opět až po sametové revoluci. 

Před soudem svaloval vinu na nadřízené

Máchovu činnost v souvislosti s vyšetřováním číhošťského zázraku začal po roce 1989 zkoumat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). A Mácha tak 48 let po smrti Toufara stanul v roce 1998 před soudem. 

„Mácha přisel k soudu o francouzských holích, na mnoho stání se – údajně ze zdravotních důvodů – nedostavil. Obhajoval se tím, že o případu nic neví a svoji vinu svaloval na nadřízené. Tvrdil, že jen plnil rozkazy prezidenta, ministra a šéfa StB,“ vzpomíná Doležal, který soud sledoval. 

„Vyšetřovatelé se často stavěli do role obětí, ale to nacističtí zločinci před norimberským tribunálem dělali také. Plnili jen rozkazy, vždycky byl někdo ještě nad nimi a věřím, že jestli se Miloš Jakeš někdy dostane před soud, tak bude říkat, že ho řídila sovětská KGB nebo někdo podobný,“ vysvětluje badatel Radek Schovánek, který v ÚDV pracoval na objasňování komunistických zločinů. 

„Vyšetřovatelů StB se po revoluci odsoudilo naprosté minimum. A pokud vím, tak ani jeden z nich před soudem svých činů nelitoval a k ničemu se nepřiznal,“ dodává Schovánek. 

Toufarovy smrti nikdy nelitoval

A nelitoval ani Mácha. „Jak jsem ho měl možnost poznat, byl to člověk velice agresivní, tvrdý a nekompromisní,“ tvrdí Doležal a dodává: „Soud nakonec jeho čin klasifikoval jako ublížení na zdraví a zneužití veřejné funkce. Mácha dostal pětiletý trest, ale odvolal se. Trest mu byl snížen na dva roky. Pak se skrýval a nechtěl nastoupit do věznice. Museli ho tam eskortovat, ale ze zdravotních důvodů byl po necelém roce propuštěn.“ 

I přes svůj údajný špatný zdravotní stav žil Mácha na svobodě ještě dalších 16 let. Odstěhoval se ze sídliště Petřiny do Českých Budějovic, kde bydlel v relativní anonymitě. „Do své poslední chvíle vnímal, že se mu stala nějaká křivda,“ uzavírá Doležal. V roce 2018 Mácha zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...