Terezín loni navštěvovali převážně studenti. Míří tam i cizinci, hlavně Němci a Američané

Návštěvnost Památníku Terezín loni dál rostla na téměř 297 tisíc lidí. Meziročně to je zruba o deset tisíc návštěvníků více. Polovinu tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů je asi pětina. Z cizinců Terezín navštěvují nejčastěji Němci, kterých v posledních letech lehce ubývá. Následují Američané, kterých naopak loni přibylo asi o 10 procent.

Polovinu z těch, kteří loni navštívili Památník Terezín, tvořili děti a studenti ze školních skupin. Podíl českých turistů roste jen velmi pozvolna na současných zhruba 20 procent. Památník patří mezi nejnavštěvovanější místa v Ústeckém kraji.

V roce 2017 si jej prohlédlo 286 964 osob, loni 296 749. Například v roce 2012 to bylo 230 tisíc návštěvníků.  Z cizinců jezdí do Terezína nadále nejvíc Němců, i když v posledních letech těchto turistů nepatrně ubývá. „Pak hned jsou lidé z USA, u této skupiny byl loni nárůst zhruba deset procent,“ uvedl mluvčí památníku Tomáš Rieger.

Většina lidí jezdí nadále do Terezína pouze na půldenní nebo jednodenní výlet. Památník se snaží přilákat do města turisty také na návštěvu výstav, koncertů, divadelních představení a dalších akcí.

„Přestože je svou povahou Památník Terezín výrazně specifickým muzeem, registrujeme i my probíhající změnu od koncentrace na sbírkový předmět k lepšímu cílení na návštěvníka a jeho potřeby. Snažíme se našim návštěvníkům lépe naslouchat a více s nimi komunikovat, především prostřednictvím sociálních sítí,“ uvedl Rieger.

  • O zřízení terezínského Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Jediná instituce svého druhu v České republice vznikla oficiálně 6. května 1947 a první expozice pak v roce 1949.
  • V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
  • Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se osvobození nedožilo. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Tradičně nejnavštěvovanější akcí je Terezínská tryzna, kam každoročně přijede zhruba čtyři tisíce osob. Letos se na národním hřbitově uskuteční 19. května. Ještě předtím se bude konat pieta v Den holokaustu 2. května a ve stejný den se položí věnce v Malé pevnosti u příležitosti výročí poslední popravy. Pietní akt je v plánu také 27. června u příležitosti výročí popravy Milady Horákové.

K 75. výročí likvidace takzvaného Terezínského rodinného tábora v koncentračním táboře Auschwitz (Osvětim) chystá památník dokumentárně-historickou výstavu. Vystavovat se budou také práce žáků a studentů zaslané v rámci Memoriálu Hany Greenfieldové.

Zájem o Terezín mají nadále kromě badatelů také filmaři. „Natáčejí především dokumentární snímky,“ uvedl Rieger. Náklady na provoz Památníku Terezín, který zaměstnává zhruba 129 lidí, loni činily zhruba sto milionů korun. Letos zahájí památník rekonstrukci nové ubytovny pro vzdělávací aktivity. „Čeká nás rekonstrukce sociálních zařízení na parkovištích, plánujeme dokončit dlouhodobou opravu pevnostního zdiva Malé pevnosti, pokračuje také postupná oprava střech s výměnou krytin,“ uvedl mluvčí.

Památník se musel dvakrát vypořádávat s následky ničivých povodní, a to v roce 2002 a pak v roce 2013, to už škody nebyly tak velké díky protipovodňovým opatřením. Pevnost Terezín založil v roce 1780 Josef II. na obranu proti Prusům. Za druhé světové války ji zneužili nacisté, kteří v pevnosti zřídili židovské ghetto a koncentrační tábor.

Podle dostupných údajů zavlekli nacisté do Terezína 155 tisíc Židů z celé Evropy, z nichž 118 tisíc nepřežilo. O zřízení Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...