Studenti se bojí čísel, z matematiky jich chce maturovat nejméně za posledních osm let

Maturantů z matematiky bude letos nejméně za osm let, vyplývá to z údajů o počtu přihlášek, které ČT poskytla společnost CERMAT pořádající státní maturity. Celkem se k řádnému jarnímu termínu zkoušek přihlásilo bezmála 70 tisíc studentů.

Celkem 69 795 studentů, z toho 14 747 maturujících z matematiky – taková je letos bilance přihlášek k jednotné části jarních maturitních zkoušek. Pro matematiku se letos rozhodlo o 1400 žáků méně než loni – jde tak o nejnižší počet za posledních osm let.

„Matematika dlouhodobě nepatří mezi preferované předměty, a to ani na základních, ani na středních školách. Vztah a přístup většiny žáků k matematice se navíc v průběhu průchodu vzdělávacím systémem zhoršuje,“ uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.

V porovnání s ostatními předměty navíc matematiku doprovází i poměrně vysoká neúspěšnost – každoročně zkoušku nesloží asi 20 procent studentů. Méně úspěšní byli maturanti loni na jaře už jen v němčině, kdy zkoušku napoprvé nezvládlo 40 procent z nich. V porovnání s matematikou je ale testovaných z němčiny jen zlomek – letos 2,7 procenta studentů. Ještě méně si jich pak zvolilo maturitu z ruštiny (1,3 procenta), francouzštiny (0,2 procenta) a španělštiny (0,1 procenta).

  • Společná část maturity – 69 795 žáků
  • Český jazyk – 69 792 žáků
  • Matematika – 14 747 žáků (21,2 %)
  • Cizí jazyk – 54 672 žáků (78,8 %)
  • Anglický jazyk – 51 662 žáků (74,4 %)
  • Německý jazyk – 1908 žáků (2,7 %)
  • Ruský jazyk – 876 žáků (1,3 %)
  • Francouzský jazyk – 145 žáků (0,2 %)
  • Španělský jazyk – 8 žáků (0,1 %)
  • Zdroj: CERMAT

Roste zájem o angličtinu

Stále více studentů naopak volí angličtinu, u které jsou každoročně nejúspěšnější. Přednost před matematikou jí dalo letos přes 51 tisíc žáků, asi 74 procent. Navíc je to skoro o dva tisíce maturantů z angličtiny více oproti loňsku.

„S angličtinou žáci přicházejí do styku prakticky denně. Preference před ostatními jazyky je tedy pochopitelná,“ uvedl ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička. Z francouzštiny, španělštiny, němčiny nebo ruštiny naopak maturují v součtu jen 4 procenta studentů.

Kdy a pro koho bude maturita z matematiky povinná?

Přestože z matematiky maturuje stále méně studentů, měla by být podle platné normy povinná od jara 2021 na gymnáziích a o rok později i na ostatních maturitních oborech s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale na konci ledna uvedl, že se termín pro gymnázia možná o rok posune a sladí s ostatními obory.

Povinná zkouška z matematiky ale nemá cizí jazyk nahradit, nýbrž ho doplnit. Studenti tak budou ve společné části maturit muset skládat hned tři povinné zkoušky. „Při zavedení tří zkoušek společné části maturitní zkoušky je pravděpodobné, že se neúspěšnost žáků zvýší. A to nejen v matematice, ale i v cizích jazycích,“ uvedla mluvčí CERMATu Petra Hátlová s tím, že v současné době si studenti vybírají předmět, který jim více vyhovuje a ve kterém většinou dosahují lepších výsledků. 

Proti zavedení povinných maturit z matematiky brojí především ředitelé gymnázií, kterých se podle platné normy změna dotkla jako prvních. Dlouhodobým odpůrcem je například už zmíněný ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička.

„Stanovit matematiku jako povinnost považuji za krok špatným směrem. Nepochybně dojde k tomu, že odmaturuje méně žáků než doposud,“ uvedl. Růžička ale zároveň zdůraznil, že potřebnost předmětu nezpochybňuje: „Učme matematiku hodně a dobře, ale dejme lidem na výběr,“ doplnil.

Podle ředitele Gymnázia Slovanské náměstí v Brně Dalibora Kotta je ale rozhodující především to, jak náročná zkouška pro jednotlivé školy bude a koho se bude týkat: „U studentů učilišť a odborných škol mi skládání zkoušky z matematiky přijde zbytečné. Naopak u studentů gymnázií mi zavedení přijde nasnadě,“ řekl.

Maturitní zkouška: neúspěšnost
Zdroj: Cermat

K letošním maturitním zkouškám se přihlásilo asi o 500 studentů více než loni, za poslední čtyři roky se ale číslo stabilně pohybuje kolem sedmdesáti tisíc. K většímu nárůstu by podle Tomáše Fialy z katedry demografie na Vysoké škole ekonomické mohlo dojít až v roce 2023, kdy by měly zkoušku dospělosti vykonat silnější ročníky: „Věřím, že v následujících třech letech k velkému kolísání nedojde,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...