Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Sherlock Holmes, Prázdniny jinak nebo Moderní hudební tvorba. To jsou názvy některých doučovacích kempů, které v létě chystá Univerzita Palackého v Olomouci. Její pedagogická fakulta jich pro žáky základních škol organizuje celkem jedenáct, pomoct na nich chce hlavně těm, kteří zaostali při dálkovém vzdělávání.

„Žáci si zdokonalí své znalosti, schopnosti a dovednosti. Chceme je také podpořit v posilování sociálních vztahů, pomoct obnovit jejich návyky a podpořit duševní pohodu a návyky zdravého životního stylu,“ říká vedoucí centra celoživotního vzdělávání školy Alena Opletalová.

Letní doučování připravují i další oslovené vysoké školy. Jihočeská univerzita sídlící v Českých Budějovicích požádala ministerstvo školství o finanční podporu čtyř kempů. Na dvou z nich se chce zaměřit na přírodovědné, na dalších dvou pak na všeobecné předměty, jako jsou čeština, cizí jazyk, zeměpis nebo občanská výchova. „Všechny kempy budou spojovat doučování s volnočasovými aktivitami,“ doplňuje mluvčí pedagogické fakulty školy Helena Pavličíková.

Hradecká univerzita zatím podobu kempů nepředstavila, podle Petry Kubařové z PR oddělení však o výzvě ministerstva ví a je v kontaktu se školami, které mají o doučování pro své žáky zájem.

„Chceme motivovat naše studenty k zapojení se. To lze následně uznat jako plnění v rámci některých předmětů k praxím,“ vysvětluje Kubařová. O účasti svých studentů na kempech uvažují také Univerzita Karlova, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo Technická univerzita v Liberci.

Studenti se chtějí zapojit, shodují se univerzity

Oslovené fakulty připravující budoucí učitele se snaží své studenty motivovat, aby se do doučování zapojili. Nejčastěji tím, že jim účast uznají jako praxi do předmětů. „Mohou tím propojit oblast praktického ověřování svých pedagogických dovedností a oblast pomoci žákům, na něž měl přechod do on-line vyučování negativní dopad,“ objasňuje proděkan olomoucké univerzity Pavel Neumeister s tím, že jeho studenti naplnili kapacity asi z poloviny.

Zájem o letní doučování pozorují i v Českých Budějovicích a v Praze. Podle vyjádření obou univerzit by chtělo doučovat zhruba dvacet studentů. „Ale definitivní počet budeme znát na konci června,“ doufá v účast dalších vysokoškoláků Pavličíková. Mnozí z nich jsou podle ní v kontaktu se žáky během celého školního roku, což potvrzují i ostatní fakulty. „Naši studenti doučují od října loňského roku. Zapojeni jsou studenti všech učitelských oborů a ročníků,“ říká mluvčí Karlovy univerzity Martina Koláčná.

Studenti nejstarší české univerzity se podle ní podíleli na zrodu projektu Zapojme všechny, do něhož se dle Národního pedagogického institutu (NPI) přihlásilo nejméně šest set vysokoškoláků. Z průběžných čísel vyplývá, že doučují nejméně patnáct set žáků z více než dvou set základních škol. Nejvíc se účastní studenti pedagogických fakult, zapojili se ale i ti z přírodovědeckých a filozofických, které také vzdělávají budoucí pedagogy.

Doučování pod záštitou projektu Zapojme všechny vzniklo loni na podzim ve spolupráci NPI, organizace Člověk v tísni a vysokých škol v reakci na výpadek více než deseti tisíců dětí ze vzdělávání během první vlny koronaviru. Některé pedagogické fakulty doučovaly už před pandemií.

„Dlouhodobě se věnujeme doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, každý rok jde o stovky dětí,“ popisuje mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Pavel Žára. Podobnou zkušenost mají taky v Ostravě, kde studenti docházejí pomáhat do dětských domovů a dalších organizací pracujících s dětmi.

Letní doučovací kempy se podle ministerstva školství mají zaměřit na snížení nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a podporu duševního zdraví dětí. Konat se mohou v červenci a srpnu, zúčastnit se jich musí aspoň patnáct dětí, které budou vzdělávat učitelé, vychovatelé, pedagogové volného času či studenti pedagogických fakult. Resort školství dá na kempy sto milionů korun, v dubnu o ně mohly žádat neziskové organizace, vysoké školy a střediska volného času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...