Střídání času už úspory energie nepřináší. Podle vědců navíc organismu prospívá pravidelnost

Nahrávám video

Příští rok na podzim možná skončí střídání zimního a letního času. Pro změnu se v internetové anketě mezi Evropany vyslovila většina hlasujících a Evropská komise nezahálela; změnu navrhla už od příštího roku. Boj proti pravidelnému střídání času není v Evropě novinkou. Vědci zkoumající biorytmy navíc potvrzují, že lidskému tělu prospívá i v této oblasti pravidelnost.

Na území někdejšího Československa se hodiny posouvaly během obou světových válek, na trvalo pak od roku 1979. Důvodem byla úspora energie; když se sešel rok s rokem, statistici vykázali úsporu plných šedesáti milionů kilowat hodin. „Kdysi se udávalo, že se spotřeba může změnit o 0,4 procenta. V současné době ale nevíme o tom, že by k nějakým úsporám díky změně času docházelo,“ tvrdí mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Každoroční posuny také dělají problémy lidem, kteří kvůli střídání času špatně spí. Letní a zimní čas má proto i své kritiky, kterým navíc dává za pravdu věda. Přetáčení ručiček může plést biologické hodiny neboli cirkadiánní rytmus. 

„Máme centrální hodiny, které jsou jednoznačně synchronizovány světlem. Potom máme hodiny v každém orgánu,“ uvedla Helena Illnerová z Fyziologického ústavu AV ČR. Důležité je proto například budit se za světla. „Setkáváme se s pacienty, kterým trvá dlouho se přizpůsobit. Nemůžou usnout anebo je spánek přerušovaný,“ potvrzuje vedoucí lékař spánkové poradny Inspamed Martin Pretl. 

Celoroční letní čas by ovšem v zimě způsobil pozdější rozednění. S problémy způsobenými posuny se nicméně většina lidí během týdne dokáže vyrovnat. Navzdory tomu se v celoevropské anketě lidé vyslovili pro konec přetáčení hodinových ručiček. Z Čechů, kteří dotazník vyplnili, chtělo jarní a podzimní změny zastavit 83 procent dotázaných.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se pak v europarlamentu (EP) vyjádřil jasně: „Střídání času musí skončit.“ Komise počítá, že příští rok na jaře se hodiny ještě posunou, na podzim už ale nikoli. 

Anketa ke střídání času
Zdroj: ČT24

Taková rychlost ale zaskočila i samotné autory návrhu. „Je to pro mě překvapení, protože ještě asi před týdnem komise vysílila signály, že to bude v letech 2020 až 2021,“ poznamenal předseda právního výboru EP Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Roli mohly sehrát i blížící se evropské volby. „Potom by také měl být dán nějaký prostor sektoru dopravy i počítačovému sektoru. Jsem ale optimista, takže věřím, že se to stihne,“ dodal Svoboda.

Státy Unie dostaly možnost volby

Odpůrci návrhu ovšem poukazují na to, že jednotný dotazník vyplnily na internetu jen čtyři miliony šest set tisíc lidí, tedy necelé procento obyvatel Unie. Nikdo je navíc nevybíral. Anketu vyplnil ten, kdo měl chuť se vyjádřit. Teoreticky se také může stát, že každá ze sousedních zemí bude mít jiný čas. Komise totiž dala členským státům možnost volby. Rozhodnout se musí do konce dubna příštího roku.

Konec zimního času
Zdroj: ČT24

A jaká by mohla být praxe po zavedení této změny? 28. října, kdy se nyní přechází na zimní čas, Slunce vychází ve tři čtvrtě na sedm a zapadá před pátou hodinou. Nejdelší noc – zimní slunovrat připadá na 21. prosince, kdy slunce vychází několik minut před osmou hodinou a zapadá ve čtyři hodiny odpoledne.

Pokud se ale v příštím roce už na zimní čas nepřejde, 28. října bude vycházet slunce až před osmou a zapadat až před šestou a 21. prosince vyjde až v devět hodin a zapadne až v pět hodin odpoledne. Na Štědrý den v roce 2019 by se tak začalo stmívat až po páté, nikoli po čtvrté, jak jsme byli dosud zvyklí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...