Stát se odvolal proti osvobození znalce a bývalých manažerů Fondu národního majetku, kteří figurují v kauze privatizace OKD. Zástupci státu trvají na tom, že vznikla téměř šestimiliardová škoda. Stát však zároveň osvobozující rozsudek využil k podání nového trestního oznámení týkajícího se prodeje firmy, která později skončila v rukou miliardáře Zdeňka Bakaly.
Proti rozsudku, který osvobodil znalce a bývalé pracovníky majetkového fondu, se Česká republika odvolala prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Důvodem je, že se domníváme, že rozhodnutí je nesprávné. Domníváme se, že soud správně nevyhodnotil všechny okolnosti daného případu,“ zdůvodnil mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Již na místě se proti verdiktu odvolal i žalobce Tomáš Černý. „Státní zástupce považuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 vydaný v dané věci za nesprávný. Po následném obdržení písemného vyhotovení rozsudku státní zástupce vypracoval obsáhlé odůvodnění odvolání,“ uvedl.
Vyšetřovatelé vyčíslili škodu na 5,7 miliardy. „My jsme se připojili jako poškozená strana ke škodě vyčíslené policií,“ dodal Ležatka.
První zprošťující verdikt v kauze OKD padl letos v květnu. Osvobodil znalce Rudolfa Douchu a dva někdejší manažery Fondu národního majetku, kteří posudek na ocenění státního podílu v těžební společnosti OKD objednali. Hotové již je i písemné odůvodnění verdiktu, ve kterém soudkyně podrobně vysvětlila, proč o nevině rozhodla.
Písemné odůvodnění: chyběl klíčový důkaz, čísla obžaloby jsou hypotetická
Jak ocenit podíl státního podniku, se znalci podle soudu neshodli. „Lze shrnout, že celkem pět znalců a ústavů mělo v zásadě pět názorů na to, jak postupovat a k jakému výsledku dojít. Soud z toho, jak mohl přímo hodnotit vystoupení jednotlivých znalců, považuje za zřejmé, že mezi znalci existují názorové rozdíly a v některých aspektech neslučitelné pohledy na ,správné‘ ocenění,“ uvedla soudkyně v písemném odůvodnění rozsudku.
Opakovaně také kritizovala vyšetřovatele, že jí nepředložili některé důkazy včetně nahrávky z klíčového jednání vlády. To byl podle soudu nakonec klíčový důkaz. „Z hlediska rozhodnutí ve věci pak soud má za zcela zásadní doplnění dokazování o záznam z jednání vlády ze dne 23. 3. 2004, který v letech 2011–2014 dávno existoval, mohl být vyžádán a zohledněn při postupu orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení,“ píše prvoinstanční soud.
Nakonec soudkyně na základě záznamu z jednání vlády dospěla k závěru, že o limitech klíčového znaleckého posudku vláda věděla. „Ze záznamu jednoznačně vyplývá, že členové vlády byli upozorněni na to a byli si vědomi toho, že posudek VOX nezohledňuje finanční investice v dceřiných společnostech OKD,“ tvrdí soudkyně.
Vláda podle ní rezignovala na dosažení nejvyšší kupní ceny. „Měla v úmyslu prodat podíl v OKD prakticky za každou cenu majoritnímu vlastníkovi. Upřednostňovala exkluzivní jednání s Karbon Investem před možností prodat za vyšší cenu konkurenční společnosti z obav, že by takovýto postup mohl vést k destabilizaci OKD a návazně celého regionu,“ stojí dále v rozsudku.
Soud pak také uvedl, že pokud by podhodnocení ceny bylo na první pohled zřejmé, je pak otázkou, proč nebyli stíháni i další lidé, kteří se na ocenění podíleli.
„Ohledně škody je však na místě zmínit, že obžaloba je napsána tak, že vyvolává dojem, že rozdíl v ceně byl tak zásadní, že vlastně každému muselo být jasné, že posudek VOX je podhodnocený (je otázkou, proč v takovém případě nebyly stíhány i další osoby, které s posudkem následně operovaly). (…) Uvážíme-li pak kontext předchozích nabídek, mohla se cena vyplývající z posudku VOX jevit jako reálná a následná prodejní cena násobně převyšující odhad i předchozí nabídky jako pro stát výhodná,“ dodal soud.
Soud také zpochybnil samotnou výši údajné škody. „Vychází z jakési hypotetické částky 9 828 432 000 Kč, což měla být skutečná hodnota podílu akcií a vzhledem k tomu měla vzniknout státu škoda téměř 6 miliard Kč. Vychází se zde v podstatě z toho, že mohlo být hypoteticky prodáno za o 6 miliard vyšší sumu, ale vůbec není řešeno to, zda by za tuto cenu byl minoritní podíl prodejný,“ uvažuje soudkyně.
Na základě informací, které zazněly před soudem, ovšem připravil stát nové trestní oznámení, podle mluvčího Ležatky je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal v srpnu. „Reagovali jsme na nové zásadní skutečnosti, které se objevily v hlavním líčení. Podle našeho názoru je mimo jiné potřeba komplexně prověřit odpovědnost dalších osob, které se podílely na klíčových rozhodnutích v rámci privatizace OKD,“ upřesnil.
Státní zastupitelství pak koncem září podle informací ČT předalo podnět ostravským detektivům. Případ znalce a dvou někdejších manažerů Fondu národního majetku teď půjde k pražskému městskému soudu. Tam ale spis zatím nedorazil.
Stát se zbavil podílu v OKD před čtrnácti lety
Stát prodal svůj podíl ve společnosti OKD firmě Karbon Invest v roce 2004. Karbon Invest ji následně prodala podnikateli Zdeňku Bakalovi. „Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně, my jsme si tenkrát mysleli, že to koupí pan Koláček a že se bude těžit dalších sto let,“ řekl bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.
Odkázal tak na Viktora Koláčka, který je dnes sice známý spíše v souvislosti se severočeskými doly, ale kolem OKD se na přelomu století také pohyboval.
Prodej obhajoval i Bohuslav Sobotka (ČSSD), který v roce 2004 zastával post ministra financí. „V době, kdy jsme prodávali tento minoritní podíl, nikdo žádnou vyšší částku státu za tuto cenu nenabízel,“ uvedl Sobotka.
Sobotka o své roli v prodeji státního podílu v OKD vypovídal i před sněmovní vyšetřovací komisí. Výslech zatím odmítl Zdeněk Bakala. „V tomto vysoce zpolitizovaném prostředí by jeho výpověď byla zneužita k dalšímu zesílení politického tlaku na nezávislé soudy v České republice,“ vysvětlila již dříve Šárka Samková, manažerka komunikace firem manželů Bakalových v prohlášení pro média.
Poslanci z vyšetřovací komise proto požádali policii o Bakalovo předvedení. To ale může udělat až v případě, že bude podnikatel na území Česka.
