Socialistka, feministka i protivnice nacismu a komunismu. Historici připomněli šíři odkazu Horákové

Nahrávám video

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Ve čtvrtek se například konala pietní akce na Karlově mostě, kde středoškoláci vytvořili na Miladu Horákovou živou vzpomínku. Na jedné straně stály studentky s rodinnými fotografiemi z jejího života, na druhé straně studenti s výstřižky z médií, například z Rudého práva, které o vykonstruovaném soudním procesu s právničkou informovaly. Ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota vysvětlil, že akcí chtěli vzdát Horákové a ostatním úctu a zároveň připomenout, v jaké kulise proces probíhal.

V Devadesátce ČT24 ve čtvrtek večer debatovali tři historikové, kteří zasvětili mnoho let bádání o životě Horákové a okolnostech soudního procesu.

Historik Karlovy univerzity Petr Koura nastínil mírný nesouhlas s tím, jak jednostranně česká veřejnost Horákovou vnímá, dle něj hlavně jako oběť vykonstruovaného procesu z 50. let. Její odbojová činnost během druhé světové války, která ji poprvé přivedla do vězení, tak bývá trochu upozaďována. „Měli bychom jedním dechem dodávat, že Milada Horáková je sice symbol boje proti komunistickému režimu, ale i nacistickému. I tehdy projevila určitou statečnost. Ta její činnost po květnu 1945 je logickým pokračováním její činnosti po březnu 1939,“ uvedl.

Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek zase připomněl, že Horáková v dvanácti letech ztratila oba sourozence, a právě to ji pravděpodobně nasměrovalo sociálním směrem, chtěla pomáhat lidem. Bolestná ztráta ji v tomto motivovala.

Synkův kolega z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek zase vzpomenul na to, že Horáková byla velmi významnou političkou, která se zabývala i ženskou otázkou, což je dle něj také téma, které není příliš zpracované. Současná levicová feministická literatura se Horákovou nezabývá.

„Člověk by čekal, že bude symbolem českého feminismu, ale není to tak. Vzhledem k tomu, že navazovala na Františku Plamínkovou, se kterou se spřátelila, měla řadu mezinárodních kontaktů, které se pak objevily i v tom procesu. To je věc, která by stála za další výzkum,“ přemítal Blažek.

Přístup žen do státního aparátu

Po roce 1918 nastal velký zlom v přístupu žen do politiky. Například jeden z prvních zákonů umožnil, aby se mohly vdávat učitelky. Horáková sice vystudovala práva, ale velice rychle zamířila do odboru sociálních služeb pražského magistrátu, což byla její celoživotní služba.

Národní socialisté, v jejichž čele právnička stála, byli velcí bojovníci za práva žen už v době Rakouska-Uherska, uvedl Koura. Měli i první českou poslankyni, byla tam i osobnost Františky Plamínkové a Fráni Zemínové. Chtěla-li se žena angažovat za práva žen, tak musela logicky směřovat do této strany. Tato strana v sobě ale dle Koury nesla i vlastenecký proud, ke kterému se hlásil právě otec političky.

Před rokem 1948

Horáková měla s komunistickou rétorikou zkušenost už ze 30. let. Tím, že se věnovala sociální politice, na kterou se komunistická strana úzce zaměřovala, byla i na pražském magistrátu vystavována útokům, například ze strany Josefa Krosnáře. To pro ni byla dle Synka zkušenost, kterou později zúročila. Nevíme však, jak na tyto útoky reagovala, ale asi to bylo v rovině osobní.

„Ona v roce 1938 vstoupila do druhé strany, to byla Strana národní jednoty, což bylo překvapivé, protože se očekávalo, že spíše skončí ve Straně práce. Ty strany ale nebyly ostře vymezené, neměly na to ani během druhé republiky tolik času. Ale tím, že přešla do spíše pravicové strany, se potvrdilo, že nebyla příliš levicová radikálka. Na rozdíl od svého mládí,“ řekl Blažek. 

Tehdy byla Horáková dokonce vyloučena z gymnázia kvůli svým protiválečným protestům. Během prvního Máje prý darovala vojákovi květinu a řekla mu protiválečnou průpovídku. Někdo ji ale udal, byla tedy vyloučena a mohla dostudovat na reálce.

„Myslím, že i proto, že byl její otec zdrcen smrtí dětí, byl tolerantní k věcem, které by běžně netoleroval,“ uvedl Blažek s tím, že právnička neměla ani příliš dobrá vysvědčení, která byla navíc plná hodin absence. To se rychle změnilo i pod vlivem jejího manžela, který byl věřícím evangelíkem, a převedl celou rodinu od katolictví. Její manžel jí byl velkým vzorem. 

V jejím zapojení do odboje sehrálo roli její angažování do sociální oblasti, myslí si historik Koura. Domácí odboj si kladl otázku, proč došlo k destrukci Československo na podzim 1938. A jedna z možných odpovědí zněla, že ten stát nebyl sociálně spravedlivý. Takže vedle boje za svobodu národa přemýšlel, jak sestavit novou osvobozenou republiku, aby byla sociálně spravedlivější a aby se nic takového znovu neopakovalo. Horáková se do odboje zapojila i s manželem Bohuslavem a jejich přáním bylo, aby jejich dcera žila ve spravedlivějším světě.

Osud rodiny

Právě manžel Milady Horákové dokázal estébákům uprchnout a emigrovat, dcera političky Jana Kánská se k otci připojila později ve Spojených státech. „Bohuslav Horák o činnosti své ženy věděl. Nějaký podíl na činnosti své ženy měl, zřejmě by se perzekuci nevyhnul. Ta by ale asi spočívala jen v nějakých letech vězení,“ uvedl Synek. Velkou manželovou snahou bylo varovat svoji ženu před zatčením, to se mu bohužel nepovedlo, a tak jeho jedinou možností bylo utéct do exilu. 

Vypadá to, že nabídek na emigraci měla i samotná Horáková více, a podle Blažka byla celá rodina rozhodnuta prchnout společně. „Ty zahraniční důvody byly důležité, lidé uvažovali stejně jako za války. Zkušenost války byla hodně důležitá, doufalo se ve vytvoření exilové vlády, zároveň se očekávalo, že by mohla vypuknout třetí světová válka. To přispělo k tomu, že váhala s odchodem do exilu,“ shnrul Blažek s tím, že právě nerozhodnost v tomhle ohledu se jí nakonec stala osudnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 31 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 49 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...