Sochy Masaryka zdobí desítky měst, pojmenovány jsou po něm stovky ulic či náměstí

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.

Předseda Senátu Vystrčil a prezident Pavel uctili Masarykovu památku u jeho hrobu v Lánech na Kladensku. „Zamýšlím se, jak by asi reagoval na současný složitý vývoj. A i po tak dlouhé době je pro mě stále inspirací jeho úsilí o nezávislý, sebevědomý stát prosazující principy svobody, solidarity, úcty k člověku a k mezinárodnímu právu,“ uvedl následně Pavel na síti X.

Masarykův odkaz je podle Vystrčila stále aktuální mimo jiné v tom, jak vnímal konec první světové války. „Kdy říkal, že po první světové válce to bylo tak, že právo zvítězilo nad násilím, že zvítězila pravda nad chytráctvím a nad obchodem, kalkulem,“ poznamenal. Dnešní dobu je podle něj potřeba brát podobně. Masarykovu památku uctili u jeho sochy na Hradčanském náměstí spolu s Vystrčilem také další senátoři, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.

Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel 14. září 1937 v Lánech, kam coby hlava státu začal jezdit od roku 1920. Tamní zámek byl vybrán jako letní sídlo prezidenta Československé republiky v roce 1919. Stovky ulic či náměstí napříč celým Českem dodnes nesou jméno prvního československého prezidenta.

Tuzemská města zdobí také desítky pomníků či soch. Nejznámější je ta na pražském Hradčanském náměstí, která byla odhalena 7. března 2000 v den 150. výročí Masarykova narození, stejnou příležitost využili k odhalení soch „prezidenta Osvoboditele“ také v Brně a Břeclavi. Pražský pomník, využívaný při mnoha oficiálních příležitostech ke kladení věnců či květin, je zvětšenina díla Otakara Španiela z roku 1931 umístěného v Pantheonu Národního muzea.

Sochy Tomáše Garrigua Masaryka se objevily už za první republiky, řada z pomníků přitom měla dramatické osudy kopírující vývoj společnosti ve dvacátém století. Po únoru 1948 byly prakticky všude odstraněny, některé skončily i v tavicích pecích a po listopadu 1989 musely být znovu odlity. Na první vlnu obnovy Masarykových soch v devadesátých letech navázala další například v roce 2018, kdy se slavilo sto let od vzniku Československa. Tehdy je odhalili například před budovou základní školy v Lounech nebo na Bachmačském náměstí v Praze 6.

Řada soch a pomníků Tomáše Garrigua Masaryka byla odhalena dokonce třikrát. Poprvé začaly z českých měst mizet poté, co protektor Konstantin von Neurath v červenci 1940 vydal příkaz protektorátní vládě, aby se postarala o to, aby do 1. července 1940 bylo z veřejnosti odstraněno vše, co připomínalo na území země jakýmkoliv způsobem dřívější státoprávní poměry. Brzy po osvobození v květnu 1945 se sice mnoho soch vrátilo na svá místa, po únoru 1948 ale musely znovu zmizet.

Dvojí návrat zažila například socha v Břeclavi, stejně jako památník v Masarykově rodišti Hodoníně. Známý je také osud plzeňského Památníku národního osvobození se sochou TGM z roku 1928. Poprvé musel zmizet v roce 1940, po druhém odhalení v říjnu 1945 vydržel na místě jen necelých osm let, plzeňští komunisté ho strhli v červnu 1953 jako akt pomsty za vystoupení Plzeňanů proti tehdejší měnové reformě. Potřetí byl odhalen v roce 1999.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...